Ruský sen o impériu: Putin chybu s Ukrajinou nezopakuje, útok na Evropu bude na jistotu
- Hlavním životním cílem Vladimira Putina je obnovení Sovětského svazu i získání dalších území, přičemž dobytí Ukrajiny má sloužit jako klíčový krok k dalšímu postupu směrem k Evropě.
- I když válka na Ukrajině odhalila Putinovu slabost a oslabila jeho vliv v bývalých sovětských republikách, ruský prezident stále počítá s tím, že má dostatek času na dokončení svých plánů.
- Putin považuje Evropu za slabou a snaží se ji zastrašováním či dosazováním proruských politiků ovládnut bez nutnosti přímého vojenského střetu.
Mnozí si kladou otázku － jaký je vlastně Putinův cíl? Válka? Ne. Válka je pouze prostředkem k dosažení cíle. Na základě jeho dlouholetých prohlášení mohu s jistotou říct, že Putinovým plánem, ba dokonce cílem jeho životní mise je obnovení Sovětského svazu.
Vždycky se příliš soustředil na svou roli v dějinách a na to, co o něm bude napsáno v učebnicích. Tížila ho představa, že za čtvrt století u moci nedosáhl žádných významných úspěchů kromě politických vražd a četných represí. Rozhodl se proto zapsat se do historie tím, že napraví podle jeho názoru největší chybu, kterou kdysi spáchal Gorbačov. Vždyť podle Putina i většiny Rusů je rozpad SSSR katastrofou, která podkopala autoritu a velikost země. A to je důvod, proč chce vše vrátit do původního stavu.
Putin chce obnovit Sovětský svaz a zapsat se do historie
Já bych však řekla, že nejde ani tak o území, jako spíše o hrůzu, kterou Sovětský svaz vnášel na Západ. Mám však dojem, že Putin nechce jen obnovit Sovětský svaz, ale jít ještě dál, tedy připojit zcela nová území, aby se o něm v učebnicích dějepisu psalo také jako o velkém dobyvateli. A Ukrajina je jednou z hlavních překážek na cestě k dosažení jeho cíle. Nejen proto, že kdysi byla součástí Sovětského svazu, ale také proto, že dobytím Ukrajiny se Putin přiblíží k Evropě natolik, že s ní bude moct začít válku.
A pokud je situace s Ukrajinou jasná a je zřejmé, že ji potřebuje celou, a ne jen jednotlivé regiony, o nichž se nyní údajně jedná, jak je to pak se zeměmi Střední Asie, které rovněž patřily do Sovětského svazu? S těmito územími je vše naprosto jasné, Putin je už tak považuje za svá. Komunikuje s hlavami Uzbekistánu, Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Tádžikistánu a Turkmenistánu jako s guvernéry svých regionů, přibližně stejně jako s Kadyrovem, který mu podává zprávy o situaci v Čečensku.
Válka na Ukrajině odhaluje Putinovu slabost, ale plánů se nevzdává
Je pravda, že válka na Ukrajině všem ukázala, jak bude Rusko reagovat, pokud se někdo odhodlá jít vlastní nezávislou cestou. Putin otevřeně zradil své spojence, například Arménii ve válce s Azerbájdžánem. A mnozí představitelé bývalých sovětských republik začali Putina otevřeně ignorovat. Vzpomeňme si alespoň na to, jak Putin musel prosit prezidenta Tádžikistánu, aby přijel na vojenskou přehlídku 9. května. Ostatní hlavy států přitom chyběly, ačkoli dříve by stačil jediný telefonát a všichni by se na Putinovo první zavolání hrnuli do Kremlu.
Skutečnost, že se válka přesunula na ruské území, ukazuje Putina v mnohem slabším stavu, než by si přál, ale objevil se oficiální důvod, proč nepřijet do Moskvy, a to s odkazem na bezpečnost. A přestože válka na Ukrajině oslabila Putinovu pozici v postsovětském prostoru, neznamená to, že se ruský prezident nebude snažit svůj plán realizovat.
Někdo by mohl namítnout, že Putin je již v takovém věku, že jeho mise se sotva podaří uskutečnit, ale ráda bych vám připomněla, že se ruský prezident plánuje dožít 150 let, a proto je teprve v polovině cesty. A vůbec se nechystá umřít a doufá ve vytvoření elixíru nesmrtelnosti. Je přesvědčen, že to nejlepší má ještě před sebou a že dříve či později si s Ukrajinou poradí, nashromáždí síly a zahájí novou válku.
Kreml zastrašuje Evropu a sází na proruské politiky
Mnohým se slovo „válka“ spojuje s tanky a armádou, které vpadnou na území jiného státu. Ano, taková válka může být, ale v 21. století může válka vypadat úplně jinak a probíhat bez jediného výstřelu. Putinovi stačí, aby v čele evropského státu stál člověk loajální k němu, jako je Fico, Babiš a jakým byl mnoho let Zeman. V podstatě se země s takovým vedením automaticky dostává pod nadvládu Moskvy a Putin ji považuje za svou.
Právě s tímto cílem nyní Putin působí na Evropu: zastrašuje ji nevyhnutelnou válkou, pokud bude Evropa i nadále pomáhat Ukrajině. Doufá, že občané ze strachu budou volit politiky, kteří stojí na straně Ruska, hlavně aby nedošlo k válce. A neustálé lety ruských dronů nad evropským územím jsou součástí tohoto plánu.
Na druhou stranu se Putin snaží zjistit, jak daleko může zajít. Udeřil jednou – žádná reakce, dvakrát – žádná reakce, třikrát – vyjádřili rozhořčení, čtyřikrát – vyhostili diplomaty, zavřeli velvyslanectví. Toto ale nejsou reakce v Putinově chápání světa. To znamená, že bude i úder číslo pět, šest, sedm a tak dále. Bude to zkoušet tak dlouho, dokud Evropa nezareaguje silou nebo se nevzdá a s pomocí demokratických postupů si nezvolí proruského politika. Vzpomeňte si přece, co chtělo Rusko udělat s Ukrajinou na začátku války: chtělo provést blitzkrieg a dosadit svou loutkovou vládu. Uvízlo ale ve válce na mnoho let. Pokud si však v evropských zemích občané sami zvolí loutkovou vládu, nebude žádný blitzkrieg zapotřebí.
Pro Putina Evropa neexistuje, podle jeho chápání jsou to jen malé země, které může postupně obsadit během pár dní. Považuje Evropu za slabou, i když já bych řekla, že je spíše zbabělá než slabá. Síly má dost, ale chybí odhodlání. V případě Ukrajiny si však také myslel, že ji dokáže obsadit za tři dny.
A právě proto takovou chybu s Evropou nezopakuje, a pokud zaútočí, bude to s jistotou. Pro Putina existuje pouze jen on sám, Si a Amerika. V případě USA jsem neuvedla konkrétní příjmení, protože tam navzdory všem snahám Trumpa přetrvává demokracie a volby. Ale v Putinových představách musí být tento svět rozdělen mezi Rusko, Čínu a USA. Evropa se musí podřídit právě Putinovi. A o to se bude snažit.
Autorka je ruská novinářka, redaktorka režimem zrušené stanice Echo Moskvy
