Babiš nadbíhá Putinovým poskokům aneb Když se „poslové míru“ stávají užitečnými idioty
- Spolek Svatopluk uspořádal v Praze konferenci za účasti českých i zahraničních proruských aktivistů, politiků a propagandistů, jako jsou Miloš Zeman, Jindřich Rajchl či Fjodor Lukjanov.
- Akce fungovala jako platforma pro propagaci zájmů Ruska i uskupení BRICS a usilovala o odklon České republiky od západních struktur.
- Premiér Andrej Babiš byl za svá nedávná promírová vyjádření a omezení pomoci Ukrajině ze strany účastníků konference oceněn, přičemž sám proti tomuto proruskému setkání nijak nevystoupil.
Andrej Babiš z ničeho nic objevil ruskou hybridní hrozbu. Současně znovu vytáhl mírovou kartu, za což byl paradoxně oceněn Putinovým propagandistou na akci proruské internacionály. Koho dalšího pozvali pořadatelé ze spolku Svatopluk?
Premiér Babiš před volbami propadl promírové hysterii namixované s protichůdnými výroky a činy. Objevil hrozbu ruské hybridní války, před kterou varují zpravodajské služby a vlády řady zemí už několik let. Ruské dronové a raketové provokace na území členských zemí NATO sílí, zatímco Babišova vláda oslabuje boj proti hybridním hrozbám a vyčleňuje Česko z klubu spolehlivých spojenců.
Pochvala od Putinova propagandisty
Babiš zároveň obviňuje Evropu, že chce údajně jen válčit a pro mír nedělá nic. To on přitom sázel na úspěch Donalda Trumpa, jenž po svém nástupu sliboval ukončit válku na Ukrajině už loni v březnu. Neuspěl, protože narazil na zeď neústupnosti diktátora Putina a srozumitelnou neochotu Zelenského totálně kapitulovat.
Česká vláda jen mentoruje a pro ukončení válečného konfliktu nehnula prstem. Ukončila však finanční pomoc Ukrajině a to vše se cení v Kremlu. Premiér se nyní dočkal pochvaly od politologa Fjodora Lukjanova, účastníka pražské konference „Střední Evropa, BRICS a Globální Jih. Perspektivy budoucí spolupráce“, kterou organizoval spolek Svatopluk.
„Rusko a východní Evropa k sobě neodmyslitelně patří. Pan premiér Andrej Babiš sám řekl, že se v Evropě dost nemluví o míru, s tím souhlasím. Musíme mluvit o míru,“ uvedl Lukjanov, když vyzýval k obnovení vztahů Ruska a jeho sféry vlivu.
Konferenci, jejíž účastníky spojovala náklonnost k autoritářským režimům a hlavně k Rusku, ještě před zahájením zviditelnil právě Lukjanov. Je totiž na sankčním seznamu EU kvůli své pozici prominentního propagandisty Putina. Proto se stala akce, kam dorazili i poslanec klubu SPD Jindřich Rajchl a exprezident Miloš Zeman, terčem kritiky opozice i prezidenta Petra Pavla.
Proruská internacionála
Konferenci Svatopluku lze bez nadsázky přirovnat k rokování proruské internacionály. Cílem tohoto ideového proudu je vyrvat Česko ze struktur „úpadkového“ Západu. Perspektivním protipólem je podle jeho představ společenství BRICS pod taktovkou Ruska a Číny, kde se nevyskytuje žádná západní země.
Svatopluk vnímá střední Evropu jako oběť „kolonizace Západu“. „Suverenisté“, kam se sami řadí, usilují o osvobození svých národů z tohoto koloniálního jha. Pod novým světovým uspořádáním spatřují „vlastenecký internacionalismus“ mezi střední Evropou a globálním Jihem.
Takové formulace nápadně připomínají éru studené války v minulém století, kdy Moskvě sloužilo široké komunistické hnutí v desítkách zemí světa. Dnes tito „poslové míru“ znovu zdvihají hlavu a pod národní suverenitou si představují změnu režimu za cenu opětovného přimknutí k Moskvě.
Do tohoto schématu zapadá Svatopluk vedený bývalým diplomatem Petrem Drulákem. Dalšími klíčovými postavami spolku jsou krajně levicová ekonomka Ilona Švihlíková a Michal Semín. Jakou zanechávají ruskou stopu?
Petr Drulák často rozmělňuje realitu. Část establishmentu NATO podle něj „skutečně vážně připravuje a plánuje válku s Ruskem“. Spekuloval o operacích pod falešnou vlajkou, které by mohly Západ zatáhnout do války. Odmítl německou vyšetřovací verzi ruského útoku na letišti v Lipsku. Strůjce je podle něj možné hledat spíš v Kyjevě nebo Berlíně. Drulák dříve spolupracoval s hnutím Stačilo!, dnes je konzultantem SPD.
Ilona Švihlíková byla týden na seznamu poradců premiéra Babiše, než z něj tuto bojovnici proti kapitalismu vyřadil. Podílela se na volební kampani předsedkyně KSČM Kateřiny Konečné. Kritizovala protiruské sankce a Západ, že místo „hledání diplomatických cest klade důraz na válku“. Zbrojní výdaje považuje za nadměrné a neproduktivní. „Seškrtala bych je mezi prvními,“ prozradila svůj ekonomický recept.
Michal Semín často publikuje na obskurním webu Protiproud bývalého Klausova spolupracovníka Petra Hájka. Ruské narativy opakuje už od anexe Krymu, kdy napadal postup Západu proti Rusku. Výslovně zmiňuje „tragikomickou démonizaci Ruska“. Po zvolení Petra Pavla označil Zelenského za představitele „strany války“ a dodal, že Pavel využívá Zelenského ochoty „bojovat s Ruskem do posledního Ukrajince“.
Kdo byl uveden mezi hosty této panoptikální konference? Připomeňme nejprve stručné profily hlavních zahraničních účastníků.
Zahraniční akvizice
Fjodor Lukjanov je šéfredaktorem časopisu Russia in Global Affairs a předsedou prezidia Rady pro zahraniční a obrannou politiku. Je také výzkumným ředitelem Valdajského klubu, kde vede rozhovory s Putinem. Valdajský klub je nástrojem zahraniční a obranné politiky Kremlu.
Rusko bylo podle Lukjanova vyprovokováno k napadení Ukrajiny Západem a rozšiřováním NATO. Západ podle něj využívá Ukrajinu jako „beranidlo proti Rusku“, ruské požadavky prezentuje jako legitimní bezpečnostní otázku.
„Státy střední a východní Evropy, které vstoupily do NATO a EU po skončení studené války, prosazují ten nejnekompromisnější přístup k zadržování Ruska,“ zvedal Lukjanov prst na konferenci, kde našel vděčné a pozorné publikum.
Alexej Gromyko je ruský akademik a vnuk sovětského ministra zahraničí Andreje Gromyka za tuhé Brežněvovy éry. U nás je symbolizována okupací Československa. Rusko podle něj není agresor proti Ukrajině, ale jedna ze stran širšího bezpečnostního konfliktu mezi Ruskem a Západem. Hlavní příčinu vidí rovněž v expanzi NATO a evropské bezpečnostní architektuře po skončení studené války.
Ján Čarnogurský je bývalý slovenský premiér a předseda KDH, dlouhodobě orientovaný na Rusko. Po anexi Krymu schvaloval Putinův postup a prohlašoval, že by se měla Evropská unie vymanit ze závislosti na Spojených státech. Za garanta slovenské suverenity považuje Rusko. „Je v zájmu Ruska mít spojence ve střední Evropě,“ zdůrazňuje. Loni navštívil okupovaný Mariupol, kde si zastřílel z kalašnikova.
Balász Orbán byl státní tajemník premiéra Viktora Orbána, známý četnými výroky nahrávajícími Moskvě. Nejbouřlivější ohlas vyvolal jeho názor, že by se dnes Maďarsko nebránilo ruské invazi jako v roce 1956. Odpor Ukrajinců označil za nezodpovědný. Zpochybnil rozšířenou tezi, že Ukrajina zároveň brání jako nárazníkové pásmo celou Evropu. Kritizoval protiruské sankce a vojenskou podporu Ukrajině.
Wang Wen je čínský ekonom a profesor politologie s klíčovou orientací na státy BRICS. Je pravidelným účastníkem Valdajského klubu a dlouhodobým zastáncem prohlubování čínsko-ruských vztahů. Čínu, USA a Rusko považuje za tři nejdůležitější globální mocnosti a zabývá se změnou jejich vzájemných vztahů.
Sasan Karimi je íránský politolog a akademik, jenž se věnuje mezinárodním vztahům a jaderné diplomacii. Často komentuje konflikt na Blízkém východě. Írán má podle něj právo na vlastní jaderný program. Sankce a vojenský tlak prý neoslabily ruského spojence jako vlivného regionálního hráče. To vše je zcela v rozporu s postoji Trumpovy administrativy a ministr zahraničí Petr Macinka mlčí.
Marina Raguš je místopředsedkyní Národního shromáždění Srbska a členkou Srbské pokrokové strany Aleksandara Vučiće. Zaměřuje se na prohlubování vztahů Srbska s Čínou, ale přátelské vztahy na parlamentní úrovni udržuje i s Ruskem. Zdůrazňuje, že Srbsko nezavede proti Rusku sankce. Srbsku nyní v přibližování k EU přitížil pohřeb válečného zločince Ratka Mladiće se státními poctami.
Domácí akvizice
Miloš Zeman odůvodňoval svoji účast možností svobodně mluvit a třeba i oponovat. Nikoho prý nekádruje. Ve skutečnosti do této sestavy zapadl znamenitě. Bývalý prezident byl svého času považován za klíčového exponenta ruských, ale i čínských zájmů v EU. Dnes sice kritizuje Putinovu agresi, ale stále nevěří, že za výbuchy ve Vrběticích stojí ruské zpravodajské služby.
Jindřich Rajchl dal jako místopředseda Výboru pro obranu této akci punc vládního zastoupení. Není to překvapení, patří mezi nejhlasitější propagátory obnovení vztahů s Ruskou federací. Letos v lednu se postavil proti odchodu Rusů z Ukrajiny a nabídl se, že zajistí v Moskvě dodávky embargovaného ruského plynu. Pomoc Kyjevu je podle něj naivní a jen prodlužuje válku. Prakticky se vyslovil pro jeho kapitulaci.
Martin Pecina je bývalý ministr vnitra v Zemanově vládě Jiřího Rusnoka. Dnes je bezpečnostním expertem SPD a opět se o něm spekuluje jako o ministru vnitra, kdyby došlo k vládní rošádě. Pecina kritizoval vojenskou pomoc Ukrajině a opakovaně vyzýval k jejímu ukončení. Na konferenci rovněž zpochybnil ruskou odpovědnost za výbuchy ve Vrběticích a rozhodnutí Babišovy vlády vyhostit ruské diplomaty.
Kateřina Konečná donedávna vedla KSČM. Zdůrazňovat, že komunisté dnes patří vedle SPD k hlavním průkopníkům obnovení ruského vlivu, by bylo nošením dříví do lesa. Europoslankyně, stejně jako Babiš pořád volá po míru za každou cenu. Odsuzuje protiruské sankce a vojenskou pomoc Ukrajině označuje za „přilévání oleje do ohně“.
Zdeněk Jandejsek je politicky aktivní majitel agrokombinátu. Vystupoval na protivládních demonstracích na Václavském náměstí svolávaných proruskými aktivisty. Rozporoval evropskou bezpečnostní politiku, její rétoriku vůči Rusku a zvyšování výdajů na obranu. Odmítal varování, že Rusko představuje pro naši zemi hrozbu.
Pavel Juříček je podnikatel, do roku 2021 byl poslancem hnutí ANO. „Není jiná možnost než obnovit obchodní vztahy s Ruskem,“ prohlásil v červnu na konferenci Svatopluku. V tomto postoji se promítají i jeho obchodní zájmy, jelikož v Rusku stále působí jeho dceřiná firma Brano.
Premiér toxický sněm proruské internacionály nekomentoval, naopak s ní ladí některými výroky a činy. Nezbývá než se ptát, jestli se proti ní nechce vymezovat, protože mu nevadí, nebo už nemůže. Spatřovat v Babišovi a jeho vládě hradbu proti hybridním hrozbám by bylo naivní a velmi pošetilé.
