Česká vláda a armáda jsou na ocasu Koalice ochotných. Ta pořádá první cvičení kvůli Ukrajině. Ale bez nás
Čtěte Reflex v Googlu přednostně
Nastavte si Reflex jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
- V Polsku se uskuteční první přelomové vojenské cvičení jedenácti zemí Koalice ochotných, které má otestovat velitelské a logistické postupy pro podporu Ukrajiny po ukončení bojů.
- Česká republika se cvičení kvůli politické neochotě vlády nezúčastní a odmítá také budoucí nasazení svých vojáků na Ukrajině.
- Neúčastí na užší vojenské spolupráci se Česko ocitá mimo hru a ztrácí vliv na řešení budoucích evropských bezpečnostních otázek.
Premiér Andrej Babiš i ministerstvo obrany vedené Jaromírem Zůnou neustále opakují, jak pečlivě se starají o obranu země. Jenže ta se v posledních letech odvíjí i od konfliktu na Ukrajině. Proto je Česko součástí takzvané Koalice ochotných, která má Ukrajině pomáhat. Když ale některé státy Koalice v červenci v Paříži oznámily, že chtějí vybudovat na základě ukrajinských zkušeností společnou protivzdušnou obranu, Babiš o tom ani nevěděl. Teď se odehraje další historická věc – v Polsku bude mít 11 zemí Koalice ochotných poprvé vojenské cvičení. Nepřekvapivě bez české účasti.
Účast Česka na summitech Koalice ochotných a pasivní přístup k Ukrajině
Premiér Andrej Babiš se v lednu a v červenci v Paříži zúčastnil dvou summitu Koalice ochotných, což je neformální seskupení zemí, které se zavázaly poskytnout vojenskou, ekonomickou, diplomatickou a humanitární podporu Ukrajině. Babiš na schůzkách působil chaoticky, říkal věci, které nebyly v souladu s prohlášeními ostatních a bylo zřejmé, že Česko je sice přítomno, ale moc pomáhat Ukrajincům nechce. Zbraně sice Kyjevu prodáváme dál, ale užší vojenská spolupráce nás nezajímá. Přestože zkušenosti z ukrajinského bojiště jsou zcela zásadní. Politicky to na nejvyšší úrovni z naší strany také není nic moc. Tím se ovšem ocitáme mimo hru i pokud jde o část budoucího dění na Ukrajině, které s Evropou souvisí.
Proč se česká armáda nezúčastní od 9. do 22. listopadu prvního vojenského cvičení Koalice ochotných v Polsku, se můžeme jen dohadovat. Je to spíše politická neochota vlády než peníze nebo cokoli jiného. Vojáky na to připraveny máme. Jen nechceme. Možná ani ostatní o nás nemají zájem.
Detaily vojenského cvičení Koalicja v Polsku a scénáře poválečné pomoci
Cvičení pod názvem Koalicja se zúčastní 2800 vojáků z 11 zemí NATO (Francie, Velká Británie, Belgie, Estonsko, Německo, Litva, Nizozemsko, Polsko, Španělsko, Švédsko a Turecko) a jako pozorovatelé i představitelé ukrajinské armády. Cvičení je navrženo tak, aby otestovalo velitelské struktury a logistické postupy pro přepravu, ochranu a zásobování vojsk a vybavení na podporu Ukrajiny po skončení bojů. Britské ministerstvo obrany už uvedlo, že vojáci Spojeného království mohou být nasazeni na Ukrajinu po uzavření dohod s Ruskem, ale jen na základě žádosti ukrajinské vlády. Česko s něčím takovým nepočítalo ani za vlády Petra Fialy, ani za současného kabinetu Andreje Babiše.
Nastávající cvičení v Polsku se nás i tak týká, protože se počítá s tím, že spojenecké jednotky se budou na Východ pravidelně přesouvat i přes Česko. Někdy už se to děje a připravit na to logistiku je v našich cílech daných NATO. Je proto ostudou, že alespoň něco s ostatními nenacvičujeme, když je ta možnost.
Promarněná příležitost pro českou armádu a reakce Kremlu na jednotky NATO
Vojenští experti přitom označují cvičení Koalicja za přelomový okamžik. Jenže Česko to opět nevychytalo.
Samozřejmě, že podobná cvičení vyvolávají i některé mimořádně závažné otázky. Co by se například stalo, kdyby se v budoucnosti na podobné mnohonárodní síly Rusko rozhodlo zaútočit a tím by chtělo narušit mír. Kreml dává opakovaně najevo, že přítomnost takových jednotek na Ukrajině považuje za nepřijatelné a že to blokuje možná mírová jednání. Vladimir Putin prohlásil, že by byly „legitimními cíli“. Mohlo by to dokonce vést k tomu, že by některé mezinárodní jednotky na Ukrajině bojovaly s Rusy? Na to jasné oficiální stanovisko nemáme. Něco teď naznačil britský ministr obrany Wes Streeting, který k cvičení řekl: „Toto není hypotetický plán, ale skutečná síla připravená pomoci Ukrajině, jakmile boje skončí.“
Rizika české pasivity pro bezpečnostní vliv a budoucí vztahy s Kyjevem
Jak již bylo řečeno, z vyjádření našich vlád (říkal to Fiala i Babiš) plyne, že čeští vojáci na Ukrajinu ani po podepsání míru nepojedou. Považuji to za chybu, protože pak při řešení některých bezpečnostních otázek nebudeme mít žádné větší slovo. A bezpečnost Ukrajiny je přímo propojena s bezpečností Evropy, tedy i s bezpečností České republiky. Navíc pokud si někdo myslí, že řeči Okamury a jeho SPD o omezení pomoci ukrajinským uprchlíkům a o tom, že by měli odejít, nikdo v Kyjevě nevnímá, tak je na velkém omylu. To může mít důsledky i pro budoucí ekonomickou spolupráci.
Vojenské cvičení zemí Koalice ochotných, které proběhne v Polsku, je velmi důležitým testem toho, co by mohlo následovat. Je to i zkouška, jak to vypadá, když se akce nezúčastní Američané, přestože tisíce jejich vojáků působí právě v Polsku. O tom, zda budou vojáci Koalice ochotných na Ukrajině někdy nasazeni, rozhodnou složitá vyjednávání. Naším malým příspěvkem k posunu mohlo být, kdyby v Polsku se spojenci cvičili i čeští vojáci. Jenže na to jsou Babiš a Zůna příliš zbabělí.
