ANO přitápí pod kotel na Letné. Hlásí, že vládní prioritou je ochrana Babišova střetu zájmů
Čtěte Reflex v Googlu přednostně
Nastavte si Reflex jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
- Vládní koalice čelí vnitřním sporům, volebním neúspěchům i vlně občanských protestů vyvolaných spornými kroky, jako bylo noční zrušení koncesionářských poplatků.
- Premiér Andrej Babiš si pokrytecky stěžuje na obstrukce současné opozice, ačkoliv sám v minulém volebním období společně s SPD jednání sněmovny rekordně blokoval.
- Koalice se navzdory odporu veřejnosti snaží urychleně prosadit legislativní změny, které zmírňují střet zájmů a omezují soudy, což přímo chrání osobní a obchodní zájmy premiéra.
Vládní koalice si hraje s ohněm. Vyprovokovala mohutné občanské protesty a důvodů přibývá. Předsedkyně klubu ANO Taťána Malá chce mezi vládní priority zařadit změkčení zákona o střetu zájmů jdoucí na ruku premiéru Babišovi.
Šestislepenec ANO, Motoristů, SPD, PRO, Trikolory a Svobodných prochází těžkým obdobím. Vládní debakl v komunálních a senátních volbách má dopady v celostátní politice. Strategicky chybné hlasování ve 4:36 ráno o konci koncesionářských poplatků se stalo rozbuškou a symbolem arogance státní moci, která vyvolala občanské protesty.
Série karambolů pokračuje
Poslanecký klub ANO přišel o jednoho poslance. Hnutí se drobí a narůstá v něm kritika spolupráce s SPD a Motoristy. Premiér Andrej Babiš si to zřejmě uvědomuje, ale má svázané ruce. Rozpad koalice by ohrozil jeho osobní a byznysové zájmy.
Do série karambolů lze začlenit i volební výprask ideového spojence vlády Donalda Trumpa, který byl drtivější, než se čekalo. Voliči mu sečetli zejména ekonomické problémy po fiasku na Blízkém východě, které snížily jejich životní úroveň.
Babiš se označil za jednoho z posledních Trumpových spojenců v Evropě. Má s ním hodně společného od nevypočitatelnosti, přes šíření lží a chvástání až po autoritářské tendence. Také jeho doběhne ekonomická realita.
Premiér má stále více důvodů ke znepokojení a nebude stačit vymlouvat se na všechny kolem. Navenek sice vypráví, že jeho vláda příkladně spolupracuje a plní sliby, ale je to jen mámení veřejnosti. Do podpalubí už teče voda proudem. Je směšné, když si „jakešovsky“ stěžuje, že nemá klid na práci.
„Kdyby bylo na mně, tak by všechno šlo rychleji. Ale máme tu opozici, která obstruuje a blokuje zákony. To je ta demokracie? Že oni říkají, že my nemůžeme prosazovat náš program? Že zablokují sněmovnu? Že nebudou se schvalovat zákony pro lidi?“ žaluje Babiš na sociálních sítích, ale je to jen pustá demagogie.
Obstrukční králové Babiš a Okamura
Opozice tu není od toho, aby podporovala vládní program a hlasovala pro mizerné a škodlivé zákony. Babiš se s parlamentní demokracií nikdy nesžil a nejraději by řídil stát jako svoji firmu pomocí direktivních oběžníků.
Jeho stížnosti jsou o to nehoráznější, že vláda prosadila změnu jednacího řádu v Poslanecké sněmovně, která proti minulosti zásadně časově a procedurálně omezuje parlamentní diskuse. A jestli někdo masivně zneužíval obstrukce, byla to opoziční sestava hnutí ANO a SPD za Fialovy vlády.
Stačí si porovnat jednání ve sněmovně v letech 2022 až 2025 a předchozí Babišovy vlády v letech 2017 až 2021. Babišovi a Okamurovi se dařilo rekordně obstruovat po všech stránkách. Když dnes naříkají, kolik stojí jeden jednací den ve sněmovně, nejvíce v polistopadové historii jich bylo za Fialovy vlády. Poslanci jednali celkem 2 234 hodin, tedy o 333 hodin a devět jednacích dnů víc než v předchozím volebním období.
Sněmovna za Fialovy vlády kvůli opozičním obstrukcím strávila více než 600 hodin debatami při projednávání programu schůzí, zatímco za Babišovy vlády jen 175 hodin. Ještě větší nepoměr je v porovnání nočních jednání. Zatímco za Fialy jich bylo 27, za Babiše jen čtyři.
Okamura v té době řečnil rekordních jedenáct hodin, což je déle, než celá rozprava v prvním čtení zákona rušícího koncesionářské poplatky. Babiš dosáhl maxima délky svého projevu šest hodin, a proto je jeho moralizování nad chováním opozice chucpe.
Ochrana střetu zájmů premiéra vládní prioritou
Zdá se však, že místo sebereflexe a možná i v předtuše nejasného dalšího vývoje, kdy už nelze zcela kategoricky vylučovat předčasné volby, lze pozorovat tlaky na co nejrychlejší prosazení vládní agendy, kterou neobsahuje vládní programové prohlášení, ale nápadně nahrává osobním zájmům Andreje Babiše.
Do této kategorie patří novela trestního řádu ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce omezující pravomoci odvolacích soudů, což nápadně sleduje dosud neukončenou kauzu Čapí hnízdo. Babišovi hrozí po ztrátě imunity pravomocný trest a Tejcova novela ho může vyvinit.
Druhým typickým příkladem je poslanecká novela zákona o střetu zájmů, která už doputovala do sněmovny a čeká ji první čtení. Nyní se ozvala předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťána Malá, která navrhuje, aby se zařadila mezi priority vládních poslanců.
Nechce se ani věřit, že vláda netuší, co tyto návrhy mohou vyvolat. Jsou ještě silnější rozbuškou než „zestátňování“ České televize a Českého rozhlasu podle šablony Ficovy vlády, protože o nic jiného fakticky nejde. A je úplně jedno, jakou formu financování zvolí, protože nežijeme v Dánsku, Finsku nebo Švédsku.
Vládní koalice jede na divokém tygrovi a rozhodla se přitápět pod kotel občanského odporu. Nejdříve na Letné a poté při oslavách 17. listopadu, které budou letos velmi bouřlivé. Proč je novela zákona o střetu zájmů tak problematická?
„Lex Babiš II“ by se dostal do rozporu s evropským právem, což zvyšuje riziko neproplácení unijních dotací. Omezuje zákaz čerpání dotací a účast na veřejných zakázkách členů vlády jen na ministerstvo, kde se rozdělují veřejné peníze. Premiér by nově nebyl ve střetu zájmů, jelikož jeho úřad žádné dotace nerozděluje.
Navrhovatelé dále chtějí zkrátit desetiletou lhůtu, v níž může Státní zemědělský intervenční fond vymáhat neoprávněně vyplacené dotace, na čtyři roky, a navíc ze zákona vyjmout nárokové dotace. Jelikož by platila zpětná účinnost zákona, týkala by se i vymáhání zhruba sedmi miliard korun dotací vyplacených Agrofertu v letech 2017 až 2021. Tedy v době, kdy byl podle Evropské komise premiér ve střetu zájmů.
Nezdá se, že by Babišovu koalici výše uvedené peripetie nějak trápily. Je jí to jedno. Následky si může přičíst sama.
