Chtěli svobodu projevu, teď kňučí, že byli vypískáni. Klempíř a Macinka sklízejí, co zaseli
Motoristé povýšili dehonestaci oponentů na politický styl. Po prezidentovi a Ústavním soudu se Oto Klempíř a Petr Macinka „vypořádali“ s publikem folklórního festivalu ve Strážnici, které dalo najevo, co si myslí o jejich chování.
Marketingový projekt Institutu Václava Klause odkrývá skutečné karty. Motoristé se před volbami označovali za bojovníky za svobodu projevu proti údajné totalitě, kterou spatřovali v omezování prokremelských dezinformací. Dnes se sami chovají jako normalizační papaláši.
Podvod na voliče
Shrňme si to. Motoristé veřejně odmítají cenzuru a rozšiřování státní regulace veřejné debaty. Kladou důraz na to, že i kontroverzní nebo nepopulární názory mají mít prostor zaznít, pokud nejsou protiprávní.
Svoboda je pro ně „nejdůležitějším pilířem demokratické společnosti i nejvyšší entitou, v úvahách jednotlivce nadřazenou ostatním hodnotám“. Hon na proruské či jiné dezinformátory považují za omezování svobody projevu, pokusy o názorovou unifikaci společnosti i pro vyloučení oponentních postojů ze svobodné debaty.
Svoboda projevu téměř bez hranic zní vznešeně. Jenže byla to jen vějička na část voličů, kteří spolku kolem Petra Macinky uvěřili, že jde o skutečně autentickou pravicovou a svobodomyslnou stranu. To bylo hluboké nedorozumění.
Dosavadní praxe ukazuje, že program Motoristů byl v lepším případě jen „černý humor“ na způsob Filipa Turka, jímž ospravedlňuje své neonacistické a xenofobní příspěvky na sociálních sítích. V horším případě byl podvodem na voliče, jelikož bylo jasné, že ho nemohou prosazovat ve vládě s populistickým hnutím ANO, kterou preferovali.
„Motoristé sobě budou ode dnešního dne pevně odhodláni stát proti všem, kteří se snaží vnímat nejen naši svobodu jako svého nepřítele,“ píšou ve svém programu, kde jsou boj za svobodu a pravdu inflačními pojmy. A teď se přenesme do reality.
„Mistři“ kontroverzní agendy
Jedno se macinkovcům nedá upřít. Svými skandály si dokážou vybojovat pozornost médií. Předseda Motoristů zastiňuje premiéra Babiše s taktikou negativní reklama je také reklama. V polistopadové historii neexistuje žádný jiný subjekt, který by si tak očividně liboval v nastolování často extrémně kontroverzní agendy.
Motoristé svými útoky na hlavu státu a Ústavní soud, který obvinili z údajného násilného ústavního puče a slovy Turka ho chtějí zrušit, vybočili z demokratického rámce a sklouzli k extremismu po bok hnutí SPD, které v některých aspektech překonávají.
Možná někteří představitelé hnutí ANO tuší, že se neprofesionální chování zejména Macinky, Turka a Klempíře propisuje do nízké podpory vlády, která je proti prezidentovi poloviční. Premiér s tím ale nic neudělá, protože je svázaný mocenskými dohodami.
Ještě neutichly emoce kolem rozhodnutí Ústavního soudu ohledně účasti prezidenta Petra Pavla na summitu NATO a Motoristé vyvolali další roztržku. Tentokrát si vzali na paškál tři tisíce návštěvníků folklórního festivalu ve Strážnici, které nelze šmahem označit za levicové progresivity, jak plošně nálepkují své oponenty.
V zajetí buranství a sprostoty
Organizátoři festivalu dali prostor k vystoupení ministru kultury Otovi Klempířovi, který byl vypískán. „Nevadí, co si o mně myslíte,“ snažil se zachovat dekorum a sliboval pokračování razantní podpory festivalu. „Folklor a národní vlna, se kterou my pojedeme, je nekonečná. A vy, ať chcete, nebo ne, budete mít naši podporu.“
Jenže později se Klempířovi osobní fiasko rozleželo v hlavě, nebo mu to někdo poradil, a výrazně přitvrdil na sociálních sítích: „Od prvního kroku mezi lidmi bylo jasné, že jsem v nepřátelském prostředí, ovlivněném alkoholem a vedrem. Co je vám platné obklopit se krásnými kroji, hudbou a tancem, když jste sami v zajetí buranství, sprostoty a zášti.“
Patří už ke koloritu Babišovy éry, že své odpůrce moralizuje bývalý spolupracovník Státní bezpečnosti s krycím jménem „Olda“. Možná to Klempířovi přijde zvláštní, ale mnoha lidem se zkrátka nelíbí, když se přijde na pódium předvádět pokřivený charakter, který za komunismu udával i své blízké přátele a hudebníky z alternativní scény.
V rámci Klempířovy spolupráce proběhlo přes padesát schůzek, kde komunistická tajná policie získala 77 poznatků z prostředí tzv. „závadové mládeže“. Udával i lidi, kteří dováželi literaturu ze zahraničí. Dnes se Olda zapisuje jako likvidátor veřejnoprávních médií, ačkoli měli Motoristé v programu pravý opak.
Kdo se zbláznil?
Každá akce vyvolává reakci a Klempířova nevole vůči nepřízni publika působí drze a nepatřičně. Totéž platí pro Macinku, který si druhý den přijel do Strážnice podle svých slov pro pískot. Úslužní organizátoři mu dali prostor pro exhibici, ačkoli tam neměl jako ministr zahraničí co pohledávat.
„Řekl jsem, že ani bolševikovi se v průběhu 81 let nepřetržitého fungování nepodařilo ze Strážnice udělat ‚Festival politické písně‘. Bojím se, že se to děje právě nyní a že to není opravdu dobře,“ prohlásil Macinka, který návštěvníkům akce vyčinil, že se zbláznili.
Přidal se i další motoristický ministr Boris Šťastný, který už rovnou vyzval ke zrušení dotace pro festival. Korunu mocenské aroganci nasadil znovu Klempíř. „Jak se říká, koho chleba jíš, toho píseň zpívej. Od institucí, které ministerstvo zřizuje a financuje, očekávám, že budou hájit hodnoty slušnosti, respektu a důstojné reprezentace české kultury,“ sdělil „Olda“ Blesku.
Macinka dobře ví, že festival zpolitizoval svou účastí on sám. Oslovuje úzkou bublinu sympatizantů, jenže většina veřejnosti ho považuje za nevěrohodného provokatéra. Své kritiky označuje za „méněcenné“, „pohrdá“ jimi, hlavu státu považuje za „vysloužilého lampasáka“, první dámu za „vyžírku“ a ústavní soudce za „pučisty“. Vždycky hlásal, že politika je tvrdý boj, tak proč teď Motoristé kňučí a vyhrožují?
Macinkovci sklízejí, co sami zaseli svojí vulgaritou, urážkami, vydíráním a provokacemi a nehodlají slevit. Oháněli se svobodou projevu, ale přitom se chovají jako čistokrevní bolševici. Jakmile někdo projeví odlišný názor, nejraději by ho zadupali do země, pokud na to mají páky. Jejich zdánlivě bláznivé „trolení“ nelze podceňovat, stávají se hrozbou.
