Poslední slovenská předvolební debata nabídla střet velké trojice Fico (Směr), Šimečka (Progresivní Slovensko), Pellegrini (Hlas). Lídři tří nejsilnějších stran se potkali v poměrně gentlemanské debatě, jejíž atmosféru rozjitřil jen jednou expremiér Robert Fico, když Michala Šimečku konfrontoval s jakýmsi seznamem „žoldáků“ z neziskovek na listině Progresivního Slovenska. Největší škoda je, že se slovenské debaty vyhnuly tématu Ukrajiny.
Slovenské předvolební debaty se od těch českých hodně liší. Ani jedna velká televizní debata nebyla s účastí publika, jako je tomu zvykem poslední dobou u nás. Navíc tři ze čtyř debat absolvovali politici vsedě. Zvlášť ta poslední, dnešní na veřejnoprávním kanálu Jednotka, byla velmi statická a připomínala retro kulisy Otázek Václava Moravce z éry Paroubka a Topolánka.
Ačkoli tedy leckdo vnímá slovenskou politiku jako temperamentnější, napjatější a agresivnější (a nejspíš taková i je), volební debaty jsou naopak vyhrocenější u v Česku. Zvlášť o Robertu Ficovi se navíc tvrdí, že v debatách je klidnější oproti výstupům na sociálních sítích a veřejných mítincích. Letošní debaty tuto jeho taktiku potvrdily.
Dva na jednoho
Oproti předchozí debatě se Fico tentokrát neobořil na moderátory. Strefoval se jen do svého hlavního soupeře Michala Šimečky. Peter Pellegrini, lídr druhé levicové strany Hlas, rovněž kritizoval jen Šimečku a s Ficem si výrazně notoval: „Jsme levicová strana, průniky se Směrem jsou zřejmé,“ okomentoval koaliční potenciál Hlasu.
Pellegrini sice z Ficova Směru před třemi lety po konfliktech odešel, v letošní kampani však kritiku své bývalé strany prakticky vynuloval. Opírá se jen do Igora Matoviče a vlády posledních let. Pellegrini po volbách s velkou šancí rozhodne, kdo nakonec v Bratislavě povládne a nechává si otevřené dveře prakticky všude.
Šimečka útoky většinou odrážel s klidem, až na jednu výjimku. Asi v polovině diskuze Robert Fico vytáhl papír, který předal Šimečkovi. Měla na něm být jména prvních 40 kandidátů Progresivního Slovenska s vyznačením, kteří z nich jsou „zástupci neziskovek.“ Dle Fica je kandidátů z nevládních organizací u PS 28 ze 40. „Z toho 4 jsou z Amnesty international, placené ambasádou USA. Já chci suverénní slovenskou vládu, ne vládu Spojených států amerických,“ řekl Fico Šimečkovi. Dodal ještě, že Progresivní Slovensko „vytvořila média a neziskové organizace.“
Lídr progresivistů nereagoval příliš přesvědčivě, řekl jen tolik, že je to lež. A že lidé z neziskovek jsou lepší než Ficovi oligarchové. Po volbách uvidíme, jak Ficovy konspirační teorie o vládě řízené z USA zabraly. Jako americkou agentku označoval v posledním roce i prezidentku Čaputovou a preference mu dlouho stoupaly. V předvolebním měsíci však už moc neposiloval.
Slovensku nechybí levice
V Česku se často mluví o tom, že v naší politice není skutečná levice. Tedy strana, která by se hlásila k zásahům do ekonomiky, vyšším daním a silnému státu. To na Slovensku je situace úplně jiná. Fico i Pellegrini se důrazně označují za levičáky. Pellegrini například v dnešní debatě řekl: „chci stát, který zasáhne proti neviditelné ruce trhu.“ Následně i popsal jak: chtěl by zákonem omezit přirážky obchodních řetězců na cenách potravin a získat podíly v energetických podnicích. Podobně se vyjádřil i Fico, který řekl, že volný trh bere chudým a obdarovává bohaté.
V této fázi Šimečka kontroval příkladem Maďarska, které sice zavedlo zastropování cen některých potravin, po čase jej ale muselo zrušit a inflace i přes stropy stoupala. Šimečka často připomíná rétoriku Pirátů a Starostů: třeba když řekl, že ekonomický růst musí být založený na inovacích a „zelené a digitální revoluci.“ Při vší úctě, jsou to trochu prázdné fráze.
Fico zkrátka říkal snadno zapamatovatelné věci. Řekl, že lidé posledního tři a půl roku trpěli jako psi pod „babráckou vládou“ a že je proti zatahování genderové ideologie do škol. V tématu migrace zopakoval, že chce vytvořit trvalou stráž na hranici s Maďarskem. Pellegrini při té příležitosti zmínil, že i on se byl podívat u maďarského plotu na hranici se Srbskem. Chtělo by se říct, že u této politicko-turistické atrakce na maďarsko-srbské hranici už byli snad všichni politici střední Evropy (od nás Fiala i Babiš).
A co Ukrajina?
Závěrem pár poznámek k tematické skladbě debaty. Podobně jako v předchozí diskuzi na Jojce věnovala i Jednotka jen minimální prostor tématům zahraniční politiky. Přitom právě to působí při pohledu zvenčí jako největší téma slovenských voleb. Fico slibuje zastavit vojenskou pomoc Ukrajině, Šimečka v ní chce pokračovat. Z mezinárodního pohledu je klíčové, kam se Slovensko ubere, protože v osobě Fica může přijít další premiér vedle Viktora Orbána, který bude vetovat protiruské sankce a pomoc Ukrajině.
V debatách však toto téma zaznívalo jen minimálně, v té dnešní vůbec. Že by nakonec běžné slovenské voliče válka tolik nezajímala? Je to možné. Každopádně i kvůli tomu nebyly debaty moc konfrontační. Jaký kontrast proti „rvačce“ Igora Matoviče s Robertem Kaliňákem a dalším šarvátkám, které na Slovensku v posledních letech vídáme. Na klidné období po volbách to ale pořád nevypadá.
