V lednu ukončil svoji činnost v Rusku český výrobce bezpilotních letounů Primoco UAV. Firma, jejíž stroje zajišťují vzdušnou „obhlídku“ třeba ropovodů, plynovodů nebo požárů, propuknou-li, jen letos přišla o zakázky za zhruba 280 milionů korun. Kvůli neustále se zhoršujícím vztahům ČR a potažmo EU a Ruska nemůže firma na ruském trhu plnit své závazky a rozvíjet byznys.
Osud Primoka dokládá, že stupňování napětí mezi Ruskem a Západem ničí některé české firmy, naštěstí však ne celou českou ekonomiku. Tu by pravděpodobně výrazněji nepoškodilo ani to, pokud by se Kreml nakonec pro plnou invazi rozhodl a válka na Ukrajině propukla. Češi by ji v počáteční fázi, už během několika hodin až dní, pocítili hlavně dvěma způsoby: citelně by oslabila koruna a razantně by se zvedly ceny pohonných hmot. S českou ekonomikou jako celkem by ale konflikt jinak nijak nezatřásl.
Vždyť Česká republika loni do Ruska vyvezla zboží za 79,6 miliardy korun. Takový objem odpovídal dvěma procentům celkového loňského vývozu z Česka. České firmy a podniky tak do Ruska vyvážejí menší objem zboží než třeba do Belgie. Doba, kdy se česko-ruské obchodní vztahy zdárně rozvíjely, dávno minula. Ještě v letech 2012 nebo 2013 se podíl tuzemského vývozu do Ruska na celkovém českém exportu blížil úrovni čtyř procent, ale ty časy se jen tak nevrátí. Nejnovějším důkazem je právě Primoco.
České hospodářství by ovšem citelně zasáhlo nikoli omezení vývozu do Ruska, ale omezení dovozu z něj. Hlavně tedy importu zemního plynu a ropy. To je však poměrně nepravděpodobné. Z důvodu tranzitní povahy české ekonomiky, ale i z důvodu toho, že by se tak Moskva připravila o značné příjmy z prodeje těchto surovin. A ještě i z toho důvodu, že by se ukázala jako nespolehlivý dodavatel, což by mohlo v Německu dále vystupňovat odpor vůči zprovoznění plynovodu Nord Stream 2. Nahrála by tak navíc Spojeným státům, neboť Evropa by se ještě více upnula k USA coby dodavateli zkapalněného zemního plynu a břidličné ropy. Rusku by se už nemuselo nikdy podařit získat ztracené evropské odběratele zpět. Což by kromě jiného podvázalo jeho možnosti do budoucna rozvíjet a modernizovat svoji armádu a ostatně i financovat další případné válčení.
Situace na ukrajinsko-ruské hranici ostatně už dnes nahrává právě americkým vývozcům zkapalněného plynu. Vývoz plynu na tankerech z USA běží na plné obrátky jako nikdy v historii. Spojené státy nyní vyvážejí zkapalněný plyn doslova „do poslední molekuly“. Jejich vývoz kvůli hrozbě války stoupá až historicky rekordně k úrovni 13,9 milionu krychlových stop zkapalněného plynu denně (393,6 tisíce krychlových metrů). Tím upevňují své vedení před Katarem a Austrálií jakožto největší světový dodavatel zkapalněného plynu. Více než dvě třetiny amerického námořního nákladu zkapalněného plynu přitom míří do Evropy.
Zelená transformace EU a německá energetická přeměna („Energiewende“) v důsledku zvyšují závislost evropské energetické soustavy na dovozu právě plynu. A každým dnem houstnoucí napětí stran možné invaze Ruska na Ukrajinu, stejně jako rekordně vyčerpané zásobníky v EU pak zvedají cenu plynu na starém kontinentu, takže se mu vyplácí i dovoz plynu po moři z USA. Vyplácí se také americkým dodavatelům, a to vrchovatě, jelikož cena zemního plynu je nyní v Evropě zhruba šestinásobná oproti USA.
Tohle všechno platíme my všichni už dnes. A ještě zaplatíme. V podobě toho, co dnes slýcháme odevšud – inflace. Ta nakonec může představovat nejvýraznější projev rusko-ukrajinské války a jejích souvislostí na peněžence lidí v Česku. Ani tohle chřestění zbraněmi, o němž dnes média referují den co den, holt pro řadového občana Česka nebude zadarmo. Mediální drama, snad nakonec zůstane jen u něj, zaplatí již za několik měsíců v podobě ještě o něco vyššího účtu za plyn nebo elektřinu.
