Že si banky svou demonstrativní neúčastí na windfall dani, z níž neodvedly dohromady ani miliardu, trochu koledují, jsme psali v Reflexu opakovaně. Poté co vypekly Andreje Babiše s Národním fondem obnovy, který slíbily financovat a podporovat jím investiční plány vlády, za to, že je uchránil před bankovní daní prosazovanou už skoro zapomenutými sociálními demokraty.
Zájemců o pořádné zdanění tučných bankéřů je pořád dost. Nakonec nedávný průzkum veřejného mínění ukázal, že až sedmdesát procent populace by nemělo problém se zvláštním zdaněním finančních domů. Banky prostě nebyly, nejsou a jen tak nebudou oblíbenými institucemi, jejichž loga lidé nosí na tričku. Na Slovensku Ficova vláda hned v prvním rozpočtovém balíčku bankovní daň zavedla, a to pořádně ostrou.
I u nás už je okamžik pravdy tady. Zvláštní sektorovou daň pro banky chce navrhnout STAN. Zřejmě jako předvolební tahák. Po konsolidačním balíčku by vládním stranám sliby, že už fakt nebudou zvyšovat daně, asi těžko prošly. Hlavně teď po termínu placení zvýšené daně z nemovitostí. A ve vládě nejsou Starostové, dlouhodobě naklonění vyšším daním ze všeho, v názoru na banky sami. Sektorovou daň už dávno podporují Piráti a ani lidovci čtoucí v duši lidu by nebyli proti.
Ministr financí Zbyněk Stanjura z klíčové ODS také nespokojeně kývá hlavou a mluví o tom, že finanční správa prověří, zda nějaké bankovní investice, které vedly ke snížení daňové povinnosti, nebyly tak zjevně účelové, že si zaslouží doměření daně, ale sektorovou daň nechce. I proto, že by se hned našly další sektory, které podle hlasu lidu prostě moc vydělávají. Daně zaměřené na nějaký druh podnikání jsou z principu chybné, protože deformují trh a zvýhodňují jedny před druhými, a navíc umožňují různé daňové optimalizace, kdy se některé operace prostě přelévají do firem stojících někde bokem mimo daňovou povinnost.
Především ale všude, kde byly v minulosti bankovní daně v nějaké podobě zavedeny, je zaplatili nakonec klienti. Soukromé osoby i firmy platily vyšší bankovní poplatky, měly dražší úvěry a méně výnosné spoření a investice. A ta u nás tak často kritizovaná miliardová dividenda putující akcionářům po světě obecně nijak nezhubla.
A je třeba si uvědomit, že jsme a ještě chvíli budeme v období obnovování hospodářského růstu. Ekonomika potřebuje zlevňování hypoték a podnikových úvěrů. První náznaky oživení ze začátku letošního roku ukazují, že hospodářství rozhýbávají spotřebitelé, kteří začali utrácet, ale jestli něco nejde, tak jsou to investice. K tomu počítáme s rozsáhlými státním investicemi do infrastruktury často se soukromým sektorem, jako v případě dálnic a podobných staveb. To není nejlepší období pro to, přetahovat se s bankami a dokazovat, kdo je tady pánem, kvůli nepovedené windfall dani. A kvůli tomu, že některé partaje by potřebovaly rozpočtové miliardy na dárky voličům ve volebním roce.
