Ilustrační kresba

Ilustrační kresba Zdroj: Ivan Steiger

Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO, vlevo) a premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání vlády (21. 12. 2020
Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO, vlevo) a premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání vlády (21. 12. 2020
Premiér Andrej Babiš (ANO, vlevo) a ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO)
Tisková konference, které se zúčastnili premiér Andrej Babiš, ministr zdravotnictví Jan Blatný a vicepremiér Karel Havlíček
Jednání Sněmovny o nouzovém stavu: Jan Hamáček (ČSSD) u pultíku, Andrej Babiš (ANO) a Jan Blatný (za ANO) ve vládní lavici (9.12.2020)
13
Fotogalerie

Babišova vláda: Očkovat neumí, ale trestat za to, že se neočkujeme, to by jí šlo!

Nic o spirále absolutního úpadku a chaosu, který vytváří Babišův kabinet, nevypovídá lépe než způsob, jakým se chopila vakcinace. Celá akce v jejím pojetí až příliš nápadně připomíná opravu dálnice D1.

Zatím se sice naší vládě „podařilo“ naočkovat zhruba 0,12 procenta obyvatel, což jí ovšem nijak nebrání, aby začala už dnes vymýšlet systém trestů pro ty, kdo se očkovat odmítnou – ať už z jakýchkoliv příčin. Takže si to shrňme:

1. Zatímco Izrael nebo Velká Británie před koncem roku nakupují miliony vakcín, česká vláda několik dnů jedná o tom, jestli si můžete ve výdajovém okénku restaurací koupit kávu v kelímku a odnést si ji. Krom toho Andrej Babiš jménem české vlády podepisuje v Bruselu dohodu EU o společném nákupu a distribuci vakcín.

2. Když Velká Británie a Izrael zajišťují distribuci a skladování vakcín, česká vláda zavírá sjezdovky.

3. Když Velká Británie a Izrael začínají vakcinovat své občany, Andrej Babiš oznamuje, že sám sebe jmenoval hlavním koordinátorem vakcinace a sám se nechává demonstrativně očkovat.

4. Když Velká Británie a Izrael oznamují naočkování milionů spoluobčanů, stěžuje si Andrej Babiš na Evropskou unii, že to s vakcínami trvá nějak dlouho. Angela Merkelová telefonuje ruskému prezidentovi Putinovi a domlouvá s ním jménem Evropské unie společnou výrobu vakcín, což česká vláda ani Andrej Babiš samozřejmě nevědí.

5. Když Velká Británie a Izrael vakcinují další statisíce obyvatel, začíná česká vláda diskutovat o otevření skiareálů.

6. Až Velká Británie a Izrael naočkují všechny své občany, kteří být naočkováni chtějí, a u nás se vakcína dostane k závratnému 0,35 procentu občanů, zasedne konečně česká vláda, aby pod dohledem ministryně spravedlnosti a jejich legislativních expertů přijala soubor „bonusových opatření“ pro všechny, kteří jsou a budou naočkováni. Co nás asi čeká, už koneckonců ozřejmil v rozhovoru pro média ministr zdravotnictví Jan Blatný. Především odmítl, že by mělo jít o diskriminaci neočkovaných: „Jsem proti jakékoliv diskriminaci. Co je ale oprávněné, je bonifikace. Tím, že se ti lidé naočkují, nemohou dostat nemoc.“ 

Bonusifikace

Co tedy považuje naše vláda ústy Blatného za bonus? Cestování. Dovolenou. Sportování. Setkávání s příbuznými, přáteli. Návštěvy restaurací, kaváren. Účast na kulturních akcích; divadelních představeních, koncertech, festivalech atd. A život lidí bez Babišovo – Blatného bonusů? Pravděpodobně pouze nákupy základních potravin a práce. Takto lze chápat pojetí bezvakcinačního životního standardu tumpachových hlav české vládní věrchušky.

Dovedeno do důsledků: Svobodně žít bude moci 150 kilogramů vážící alkoholik, kuřák, co se od rána do večera láduje šmakuládami z Kosteleckých uzenin, trpí cukrovkou, vysokým tlakem a dalšími chorobami vyplývajícími z jeho oslňujícího životního stylu. Stačí mu k tomuto štěstí jediné - nechá si píchnout vakcínu. Mimochodem, dostane se na něj bezesporu relativně brzy (zhruba začátkem roku 2021), neb se přece jedná o člověka ze zdravotně rizikové skupiny.

Naproti tomu člověk, který každý den cvičí, běhá, jezdí na kole, jí a pije střídmě a zdravě, bude mít se svobodou utrum. Jenom proto, že se na rozdíl od výše zmíněného alkoholika odmítne účastnit hromadného očkování. A nebo ještě hůře – prostě pro něj zatím nebude vakcína. Žádné skutečně hromadné očkování se totiž k dovršení celé této absurdity nekoná a ještě řadu měsíců konat nebude, protože zajistit něco jako vakcínu je pro politiky, kteří řídí stát jako firmu, poněkud složitější než pod sankcemi zavřít školy, obchody nebo lyžařské vleky.

Jako optimista bych očekával tváří v tvář prosakujícím návrhům na likvidaci našich základních svobod nejen povstání voličů, ale především odborných elit, zvláště pak z právního prostředí.

Válka o kompromis?

Jako skeptik se ovšem obávám, že část z nich naopak bude na této „bonusové“ zhůvěřilosti s Babišem a spol. lokajsky kolaborovat. Zdraví národa musí být přece nadřazeno paragrafům o abstraktní svobodě a základním lidským právům, vysvětlí nám. Aspoň na čas, že?

A o voličích, případně naší demokratické opozici, si iluze raději také nedělám. Vybrané sociální voličské skupiny vláda zkorumpuje natištěnými penězi (už se děje). A zkušenost s fungováním opozice v covidové době naznačuje, že místo tvrdého postupu se s vládou pustí do úporné diskuse o rozsahu očkovacích „bonusů“. Ta třeba vyústí v přijetí kompromisu, jehož konkrétní obsah je na fantazii každého z nás. Prosadí, že pro neočkované budou v divadlech a kinech vyčleněny speciální sektory a že nebudou muset nosit na oblečení jasně viditelné symboly (zkřížené hnáty a lebky?) a že očkovací pasy budou vydávány nejen v papírové podobě, ale také elektronicky? Co já vím.

Jedno ovšem vím jistě. Jak rád bych se pletl!