Mein Kampf II: Napsal Hitler „dvojku“, nebo je to padělek?
Hitlerův Mein Kampf je základním dílem lidského zločinu a morálního selhání. Budoucí „Führer“ ho sepsal v roce 1924. Toho času seděl v kriminále bavorské pevnosti Landsberg, kde si odpykával trest za pokus o politický převrat. Nudil se, a tak psal. Stěžejní dílo geniální demagogie a kriminálního romantismu prý však nezůstalo osamoceno. Autor měl v roce 1928 napsat údajně ještě druhý díl. Proč ale tedy tenhle „druhý díl“ Adolf Hitler nikdy nepublikoval? To zůstává otázkou do dnešních dnů.
Rukopis údajné „dvojky“ se objevuje až koncem druhé světové války, a to čirou náhodou. K jeho objevu přispěl jakýsi poručík armády USA, který ho roku 1945 našel v německém protileteckém krytu a svůj objev dopravil brigádnímu generálovi Telfordu Taylorovi. Ten měl o pravosti dokumentu pochybnosti, a proto rukopis předal Archívu kulturního dědictví v americké Alexandrii. Tam dostal dokument označení „Hitler’s Secret Second Book“ (Hitlerova druhá tajná kniha) a coby válečná kořist zmizel v trezoru. Americkým analytikům se navíc zdála podezřelá okolnost, že manuskript nebyl psán ručně, nýbrž na stroji – a Hitler psát na stroji neuměl. K dispozici také nebyla žádná další kopie – ani originál.
Do roku 1958 se nic nedělo – až pak jej v archívu našel americký historik Gerhard L. Weinberg. Náhlé znovuobjevení rukopisu 13 let po válce vyvolalo řadu dalších otázek a žádné nakladatelství nemělo údajný druhý díl diktátorova spisu publikovat. Samotní nejbližší Hitlerovi spolupracovníci, kteří byli na téma druhého dílu Mein Kampfu osloveni během norimberských procesů s válečnými zločinci, svorně tvrdili, že jde o podvrh. Nacisté, jako například Albert Speer, Baldur von Schirach a Rudolf Hess, označili záležitost za podvod již roku 1946. Přesto se historiku Weinbergovi nakonec v roce 1961 (tedy přesně před padesáti lety) podařilo „Hitler’s Secret Second Book“ s úspěchem publikovat.
Čím se zásadně lišil spirit „Hitler’s Secret Second Book“ od prvního Mein Kampfu z roku 1924? Autor zde kromě Angličanů rozebírá i evropské postavení Rusů a Čechů.
Pakliže Hitler skutečně druhý díl Mein Kampfu napsal, nelze nepřehlédnout jeho obavy z vojenské síly Československa. Především má panickou hrůzu před letectvem ČSR, tehdy vedeným ing. Janem Bervidou a ing. Jaroslavem Fajfrem. Viz citát: „Československo znamená pro Německo … ohrožení, druhá naše největší průmyslová oblast by mohla být ohrožena útokem odtud. Říšské hlavní město Berlín … je sotva 190 km od českých hranic. Moderním letectvem může být Berlína od těchto hranic dosaženo za méně než hodinu … České letectvo by potřebovalo asi 60 minut k bombardování Mnichova, čtyřicet minut k Norimberku, třicet minut k Řeznu, šedesát minut k Augsburku … Myšlenka, že bychom mohli po určitou dobu odolávat, je nesmyslná, v případě konfliktu by nás události rychle smetly.“ Jinými slovy, pokud by byl druhý díl Mein Kampfu skutečný, pak by Hitler válečný konflikt Německa s ČSR považoval za předem prohraný a následovala by okupace německého území československými ozbrojenými silami. Jaká to absurdita vůči pozdějším událostem 1938–39!“
Pakliže Hitler varuje již v prvním díle Mein Kampfu před válečným konfliktem s Británií, není nic překvapujícího, když činí totéž v údajném druhém dílu (bez ohledu na to, zdali je padělkem, či nikoli). Válečnou konfrontaci se Spojeným královstvím sice nepřímo označuje za národní sebevraždu, ale přesto se do ní v roce 1939 bezmyšlenkovitě pustil. Útok na Polsko vyvolal automaticky válečný konflikt, jenž byl pro nacistické Německo nikoli pouze kontraproduktivní, nýbrž opravdu znamenal „národní sebevraždu“.
Ačkoli Hitler hovoří v původním Mein Kampfu o „Drang nach Osten“ a získávání životního prostoru pro Němce převážně v sovětském Rusku, v údajném druhém dílu zásadně obrací a v roce 1928 vidí celou věc daleko realističtěji: „Každá aliance s Ruskem musí dříve či později skončit roztržkou, nepřátelstvím s Ruskem, a tedy následně i válkou s Ruskem, a to válkou, kterou by Rusko vyhrálo.“
Jak je tedy možné, že při takto zralé a realistické úvaze se „Führer“ s naprostou absurditou vrhá v roce 1941 do komunistického Ruska, aby nakonec zničil i sám sebe? Možná se tak děje z jednoho prostého důvodu: Hitler danou větu nikdy nenapsal, onu myšlenku nikdy nevyslovil a jeho „Hitler’s Secret Second Book“ je skutečně pouhým falzifikátem.
