Víkendová demonstrace, kterou svolala neparlamentní strana PRO a která nesla název Česko proti bídě, se vydařila na výbornou. Podle organizátorů se demonstrace na Václavském náměstí zúčastnilo na dvacet milionů demonstrantů, což je úctyhodný výkon.
Hlavním řečníkem o bídě byl právník Jiří Rajchl, který rád řeční o bídě. Na místo dorazil ve svém novém BMW, na které si vydělal nejen díky příspěvkům svých obdivovatelů a prodejem předmětů s logem PRO. Rajchl nejprve rychle dojedl toast s kaviárem a orlím vejcem, načež vylezl na pódium a vykládal lidem, jak všichni žijeme v bídě a že to je vina vlády.
Zbídačení demonstranti, kteří žijí v nuzných a nelidských podmínkách, skandovali různá hesla. Od „Demisi vládě,“ přes „Chceme mír“ až po „Pavel není náš prezident. Náš prezident je Putin.“.
Na Václavském náměstí se sešla prima parta, která však nebyla ve svých požadavcích sjednocena. Každý chtěl něco jiného. Pojítkem však byla všudypřítomná bída.
„Už tři týdny jsem nejedl. Bydlím v kartonové krabici a mám dýmějový mor,“ postěžoval si jeden z demonstrantů, který se představil pouze jako Honza.
„Jsem tu spolu s ostatními, abychom proti bídě protestovali. Doufám, že se vláda konečně chytí za nos a podá demisi,“ věří demonstrant Honza.
Demonstrant Honza nebyl sám, kdo se potýká s bídou. Drtivá většina demonstrantů žije v bídě. Právě proto se účastní demonstrací proti bídě.
„Měla jsem tři děti. Jedno jsme museli dát pryč, protože bychom ho neuživili. I tak ale zbylé děti hladoví,“ vysvětlovala paní Dagmar, která si od demonstrace slibuje, že vláda nakrmí její děti, a až je nakrmí, podá demisi.
Demonstrace však bídu nezastaví, a proto bylo potřeba konat, a to konat rychle, protože každou chvíli v davu demonstrantů někdo zemřel hlady nebo na bídu. Část demonstrantů se proto přesunula k Národnímu muzeu, do kterého se pokusila vniknout.
„Dostali jsme se do vstupní haly. Tam jsme rozbili pár vitrín a strhli ukrajinskou vlajku. Dost jsme tím zatočili s bídou,“ vysvětloval jeden z demonstrantů.
„Muzeum je pro elitu. Co pro nás muzeum kdy udělalo? Muzea živí naši bídu. Pryč s muzeem,“ ozývalo se z davu. Ještě než demonstranti stihli muzeum zapálit a vyřešit svou bídu, zasáhla policie a demonstranty z muzea vyvedla. I tak ale demonstranti stihli zatočit s bídou. A to rozhodně není všechno.
„Muezum byl jenom začátek. V dohledné době chystáme útok na Národní divadlo. Co pro nás Národní divadlo udělalo? Nic. Zapálíme ho a bude zase dobře,“ plánují demonstranti, kteří jako takový menší předkrm napadli na ulici několik tanečníků baletu z Národního divadla, a dokonce několik z nich na ulici táhli za koněm.
Divoký kačer je fake news o skutečných událostech, které se sice nestaly, ale mohly by, jakkoliv znějí neuvěřitelně. Rvačka demonstrantů s policií u Národního muzea je však skutečností.
