Kdyby přestalo pršet, kdy nám dojde voda? Vysychající přehrady nejsou důvodem k panice
Čtěte Reflex v Googlu přednostně
Nastavte si Reflex jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
Konec paniky: I při dlouhodobém výpadku dešťů vydrží zásoby vody ve vodárenských přehradách v Česku dlouhé měsíce až několik let.
Z celkových 165 přehrad slouží k výrobě pitné vody jen 49 – úbytek vody v rekreačních nádržích tak kohoutky v domácnostech neohrozí.
Skutečná hrozba je jinde: Zatímco povrchové vody máme dostatek, podzemní zdroje vyčerpáváme z 80 až 85 procent a jejich chystané zdražení tlak na přehrady ještě zvýší.
Málokdy v minulosti měla veřejnost možnost v médiích opakovaně sledovat nebo se na vlastní oči v terénu přesvědčit o výrazném úbytku zásob vody v přehradních nádržích, který při suchu v Česku působí téměř až katastrofálně. Logická otázka proto zní, za jak dlouho může voda z přehrad zcela zmizet a kdy se to projeví na zásobování obyvatel pitnou vodou.
Skutečný problém nevidíme, skrývá se pod zemí
Přestože se to přitom na první pohled nezdá, jsou zásoby vody k výrobě pitné vody v naší zemi tak velké, že by voda z přehrad vydržela i v případě, že by se ČR musela potýkat s dlouhodobým nedostatkem dešťových srážek. I tak by totiž vydržely zásoby vody jako zdroj suroviny k výrobě pitné vody až několik let.
Dlužno ale připomenout, že řeč je o zásobách povrchové vody, což naopak tak úplně neplatí o využití podzemních vod, jejichž potenciál je v současné době využíván z 80 až 85 procent, a podzemní zdroje se tak vyčerpávají mnohem rychleji. Což ale v terénu nevidíme.
Současný, ale i budoucí stav zdrojů povrchové vody je možné ilustrovat na některých datech, která se zas tak často nezmiňují. Je to však žádoucí i proto, že téměř již jisté zvýšení poplatků za odběry podzemních vod (konečné hlasování má proběhnout na konci tohoto měsíce) by mohlo a mělo vést k ještě vyššímu využití povrchových vod, a tedy ke zvýšení poptávky po výrobě pitné vody z přehrad. Těch je aktuálně na území naší země 165, pouze 49 ale slouží k výrobě pitné vody.
To mimo jiné znamená, že pokud klesá stav vody v přehradách víceúčelového typu, nejde o zásoby určené k úpravě na pitnou vodu, a na zásobování obyvatel se to přímo neprojeví. Nepřímo se ale výrazný úbytek vody z takových přehrad může projevit v poklesu hladiny vody ve studních v okolí těchto vodních děl, to ale již mluvíme o podzemní vodě.
Nádrž Švihov i Orlík mají zásoby na roky dopředu
Podle dlouhodobých statistik činí celkový objem vody ve všech našich přehradách 3,36 miliardy kubíků, což je mimochodem objem, který by vystačil na zásobování pitnou vodou téměř na 10 let. Jak již ale bylo řečeno, ne všechny přehrady jsou určeny na zásobování pitnou vodou, takže ve skutečnosti by tak dlouho vodu z přehrad na výrobu pitné vody využívat nešlo.
Jedním z modelových a často zmiňovaných příkladů nicméně může být Vltavská kaskáda. Ta je schopná zadržovat 1,35 miliardy kubíků vody, přičemž největší dílo – vodní nádrž Orlík, disponuje objemem 716,5 milionu kubíků. Největší ryze vodárenská nádrž Švihov na Želivce pak má kapacitu 309 milionů kubíků vody a aktuálně zásobuje pitnou vodou zhruba 1,5 milionu obyvatel Prahy, Středočeského kraje, Kraje Vysočina a některé části jihočeské a východočeské oblasti ČR. Z nádrže Švihov lze ale za určitých okolností zásobovat až 2,8 milionu obyvatel, a pokud se týká domácností, které zásobuje nyní, vydržely by zásoby vody v ní až tři roky.
Při stávající situaci by pak bez jakýchkoli srážek mohla tato nádrž zásobovat obyvatele pitnou vodou téměř v průběhu celého příštího roku. A to mluvíme jen o jedné z nádrží, byť té největší. V jiných regionech, kde je (i letos) hydrologická situace lepší, například v Povodí Odry na severovýchodě země, by pak stávající zásoby vody za aktuálního stavu dokázaly zajistit výrobu pitné vody dokonce na další tři až čtyři roky.
Roční celková tuzemská výroby pitné vody se přitom pohybuje mírně pod úrovní 600 milionů kubíků, z toho produkce pitné vody pro spotřebitele činí necelých 400 milionů kubíků. Vodárenské nádrže se jako zdroje k celkové výrobě pitné vody v ČR podílí zhruba z 52 procent, což aktuálně generuje roční potřebu přibližně necelých 300 milionů kubíků vody.
Jen zmíněná vodárenská nádrž Švihov by tak dokázala vyprodukovat celoroční spotřebu pitné vody v ČR z povrchových zdrojů a více než polovinu ze všech využívaných zdrojů pitné vody v naší zemi. Jinými slovy – úbytku povrchové vody z přehrad se nemusíme bát a negativních dopadů na zásobování obyvatel také ne. V minulosti ostatně k výpadku zásobování vodou z nádrží nikdy nedošlo.
To vše samozřejmě neznamená, že bychom měli všude možně stavět přehrady nebo s vodou plýtvat nebo že bychom péči o zdroje vody měli zanedbávat. Pokud ale chceme i nadále žít v současném „vodním blahobytu“, neměli bychom existenci stávajících i několika budoucích přehrad zpochybňovat. Potřebujeme je, stejně jako krajina a zejména rostliny a organismy v ní žijící potřebují mokřady, rybníky a jakékoli plochy vody v naší zemi.
