Konec levné vody z hlubin: Zvýšení poplatků za podzemní vodu je tvrdé, ale nevyhnutelné
Čtěte Reflex v Googlu přednostně
Nastavte si Reflex jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
- Poslanecký návrh počítá se zvýšením poplatků za odběr podzemní vody z dosavadních dvou na sedm korun za kubík, což se promítne do plateb za vodné pro necelou polovinu obyvatel ČR.
- Cílem tohoto opatření je narovnat ceny oproti dražší povrchové vodě, posílit rozpočet vodního hospodářství a především lépe chránit vyčerpané zásoby podzemních vod před riziky sucha.
- Nárůst cen by měl začít platit od dubna 2027, přičemž bezplatné limity odběrů pro menší obce a zemědělce zůstanou zachovány.
Ve stínu povolebních jednání a diskusích o státním rozpočtu uniká zatím pozornosti poslanecký návrh formou dodatku k novele rostlinolékařského zákona, podle něhož se mají v příštím roce o 250 procent zvýšit poplatky za odběry podzemní vody ze stávajících dvou korun za kubík (tisíc litrů vody) na sedm korun.
Pro necelou polovinu obyvatel ČR se tak i kvůli tomu zvýší v roce 2027 platby za vodné. Rozdíl pěti korun by měl být příjmem státního rozpočtu a následně využit k posílení rozpočtu ministerstva zemědělství (MZe) na vodní hospodářství, a peníze navíc tedy nezískají vodohospodářské společnosti, které lidem dodávají pitnou vodu.
Vodné i stočné ale i tak v příštím roce vzroste oproti letošnímu roku pravděpodobně v rozpětí od dvou do deseti procent vzhledem k rostoucím nákladům vodohospodářů a také kvůli změně metodiky MZe oceňující vodohospodářský majetek. Z hodnoty majetku se totiž odvíjí výše ze zákona povinných investic a obnovy takzvané vodohospodářské infrastruktury, což jsou čistírny odpadních vod, úpravny vod, vodojemy a sítě, jimiž je do domácností přiváděna pitná voda a odváděna voda odpadní.
Konec levné vody: Poplatky se nezměnily čtvrt století
Záměr zvýšit poplatky za odběr podzemních vod není nový, v minulosti se o to pokoušelo několik ministrů životního prostředí napříč politickým spektrem, a ačkoli po zvýšení léta volala (nejen) odborná veřejnost, žádný z pokusů nebyl úspěšný. Výsledkem je, že se poplatky za odběr podzemních vod nezměnily od roku 2001, zatímco poplatky za odběr povrchové vody rostou každoročně a v současné době se v průměru pohybují kolem osmi korun za kubík. V různých regionech se přitom liší, neboť v ČR působí pět státních podniků Povodí, které inkasují za kubík povrchové vody k výrobě pitné vody rozdílné částky.
Uvedený záměr tak představuje jednak opatření k narovnání poplatků za podzemní a povrchovou vodu, podstatně důležitější je ale zvýšení ochrany podzemních vod, zejména ve světle rostoucích rizik sucha a nedostatku vody. Podle dat jsou totiž v ČR disponibilní zásoby podzemních vod vyčerpány z 85 procent a další využívání těchto zdrojů pitné vody není žádoucí ani strategické. Zdroje podzemní vody každopádně představují „železnou“ zásobu do budoucnosti, ale vzhledem k tomu, že voda z nich byla dosud výrazně levnější, motivace k většímu využití povrchových vod chyběla.
Změna cen od dubna 2027 a komplikace pro vodárny
Nárůst poplatků za odběr podzemních vod o pět korun za kubík by měl platit od dubna 2027, pokud bude schválen ve třetím čtení. Je to ale téměř jisté už i proto, že s dodatečnými zdroji počítá státní rozpočet. Bylo by však i nanejvýš žádoucí, aby schválen byl, a to zejména s ohledem na potřebnou ochranu podzemních zdrojů vody.
Určitý problém nicméně přinese při stanovení vodného, které se obvykle mění na počátku kalendářního roku a platí po celý rok. Jednání o cenách na příští rok totiž v současné době finišují, a v řadě lokalit jsou už navíc domluvené, to však na základě stále ještě platných nižších poplatků za odběr. Změny se ale budou týkat jen takových vodohospodářských společností, které vyrábějí pitnou vodu z podzemních zdrojů. Tou je ovšem v současné době zásobována necelá polovina obyvatel ČR.
Pro menší obce nebo zemědělce je dále podstatné, že podle návrhu nebudou, stejně jako dosud zpoplatněny odběry podzemní vody ve výši 500 kubíků měsíčně nebo 6 000 kubíků ročně. Zmiňovaných 6 000 kubíků ročně přitom představuje při současné průměrné spotřebě pitné vody na obyvatele a rok možnost zásobovat necelých 200 obyvatel, kde by se tak neměl nárůst poplatků promítnout. To ale v praxi znamená, že rozdíly mezi cenou vodného se v ČR dále prohloubí ve prospěch malých odběratelů vody z obecních studní, přičemž již dnes jsou tyto rozdíly předmětem dotazů, spekulací i jisté závisti. Malé obce ale na druhou stranu bojují s nízkými rozpočty, rostoucími náklady a povinnostmi, takže i v tomto směru má návrh svou logiku.
Tak či tak jde o revoluční a potřebnou legislativní změnu, která měla být přijata už dávno, přičemž systémově by mělo ještě větší logiku, aby poplatky za odběr podzemních vod nebyly ve srovnání s povrchovou vodou nižší nebo srovnatelné, ale dokonce vyšší. Což lze v budoucnosti zřejmě očekávat.
