Martin Bartkovský: Komu pomáhá tato vláda? Rozpočtový armagedon zaplatíme všichni
Čtěte Reflex v Googlu přednostně
Nastavte si Reflex jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
Státní kasa bez brzd: Vláda Andreje Babiše rozdává miliardy bez ohledu na reálné příjmy a rozjíždí bezprecedentní rozpočtový armagedon.
Windfall tax na steroidech: Ústřední trojice Babiš, Havlíček a Schillerová chystá nové sektorové daně pro banky či energie, které v cenách zaplatí běžní občané.
Selektivní spravedlnost pro vyvolené: Zatímco dotace pro agrobarony jsou podle kabinetu „dobré zisky“, zbytek země čeká nová verze EET a škrty ve školství i vědě.
Na otázku z titulku by se dalo lakonicky odpovědět, že nejprve svému premiérovi a poté sobě. Většině z nás už to vlastně přijde logické. Jako bychom nějak zvnitřněli, že je normální, když má ministerský předseda masívní střet zájmů, na ministerstva se automaticky dosazují známí, kamarádi či rodinní příslušníci a hospodaření s rozpočtem má vypadat tak, že se všechny peníze prostě rozdají. A každý rok se ještě rozdá o trochu víc nehledě na příjmy. Peníze budou, my nebudem.
Jenže tak to není. Vláda má sloužit všem občanům České republiky, na postech mají sedět odborníci a s veřejnými financemi se má zacházet s péčí řádného hospodáře.
Windfall tax na steroidech: Jak Babiš s Havlíčkem tajně chystají nové daně
Ústřední vládní trojice, tedy Andrej Babiš, Karel Havlíček i Alena Schillerová, chystá nevídané daňové změny. V rámci rozdávání ze státního rozpočtu protrhli všechna stavidla, šetřit na výdajích je pomalé a kostrbaté, takže zbývá jediné. Zavést nové daně. Bankám, energetickým firmám, pojišťovnám, telefonním operátorům, obchodním řetězcům či zbrojařům. V době psaní tohoto editorialu to není jasné.
Vláda Andreje Babiše pracuje pokoutně. O těch největších změnách nevědí ani jejich vlastní poslanci. Místo řádného projednání se návrhy zákonů předkládají jako poslanecké či se rovnou i ty zásadní změny někam přilepí ve formě přílepku.
Tenhle rozpočtový armagedon prezentuje vedoucí trojice hnutí ANO velmi mazaně svým voličům. Zatímco u Zbyňka Stanjury zavedení tzv. windfall tax hlasitě a ostře kritizovali, tahle jejich windfall tax na steroidech je úplně něco jiného. Nezasáhne lidi, zasáhne jen jakési neurčité neživotné subjekty. Tzn. banky, firmy, fabriky atd. Věří, že si jejich vlastní volič neuvědomí, že v oněch subjektech buď pracuje, či od nich bere služby a že tyhle kroky ho mohou stát místo či se mu řádně prodražit.
Pohádka o zlých ziscích: Proč agrobaroni berou miliardy a trh krvácí
Ministerstvo financí se navíc chce vydávat do světa pohádek. Usiluje o to, aby samo rozhodovalo, co jsou „dobré“ a co „špatné“ mimořádné zisky. Když například vláda upravuje koeficienty tak, aby na dotacích profitovali velcí zemědělci či z úhradové vyhlášky sosaly soukromé zdravotní kliniky, to jsou ty hodné zisky.
Když svou rozhazovačnou politikou výrazně ovlivní trh, kvůli čemuž vzrostou hypotéky a úroky na úvěrech, to jsou ty zlé zisky, které je potřeba zdanit. Korunové dluhopisy, jež přihrály Andreji Babišovi miliardy, byly ty dobré zisky. Rostoucí majetek zbrojařů a energetiků jsou ty zlé zisky. A tak bychom mohli pokračovat pořád dokola.
EET, drahé hypotéky a škrty: Kdo skutečně platí vládní rozhazování
Komu tedy vláda pomáhá kromě premiéra a sebe? Sám nevím. Důchodcům něco málo přidala. Vlivem její hospodářské politiky ale všechno zdražuje. Vládní poslanci od bývalých pornoherců po současné ministry v lepším případě pohrdají ženami, v tom horším na ně přímo útočí či pořádají hony svých fanoušků. České vědě i školství krátí rozpočty, útočí na kulturní instituce i média. Na podnikatele namířili další verzi EET.
Rodinám chtějí přidávat peníze, je to ale jen ve fázi slibů, zatímco bytová situace je stále složitější. Státním zaměstnancům sice peníze přidávají, vojáky ale nenechají trénovat s těmi nejlepšími, počty policistů rostou v kancelářích a chybějí na ulici, učitelé žijí v nejistotě, jak bude jejich práce vypadat, a počty zdravotnického personálu se stále tenčí, zatímco premiér chce stavět v polích další a další vojenské nemocnice. Bezdomovce chce nahánět do pracovních táborů, nemajetným krátit dávky.
Bývaly doby, kdy měl Andrej Babiš na paměti, že jeho majetek může úspěšně růst i během toho, co je premiérem, jen by z toho měli mít něco i občané Česka. V současném období mám pocit, že už se tímhle ani zdaleka neřídí. Odsouzení Jany Nagyové v kauze Čapí hnízdo ho vyděsilo natolik, že justiční změny mu prostě budou šité na míru, i když jejich načasování právě po vynesení rozsudku nad jeho spoluobžalovanou působí hodně podivně.
Boj s tímhle postupným uzurpování veškeré moci ve státě do rukou jednoho muže trochu vede v Parlamentu opozice. Koaliční partneři na všechno rezignovali. Okamurovi stačí kulturní války, Motoristům trolling a funkce pro kamarády. Ta poslední místa studu, která premiér ještě ve svém těle má, aktivuje občanská společnost. I když mi to nedává příliš smysl, tak sám Babiš po vlně protestů kolem veřejnoprávních médií couvá. Alespoň ve svých vyjádřeních. V ničení veřejných financí je svědomitější a odhodlanější. A tam žádné protesty nehoří. Zatím.
Text vyšel také jako editorial nového Reflexu.
