Babiš opisuje od Fialy: Vláda chystá stropy na energie, účty ale stejně neklesnou
Čtěte Reflex v Googlu přednostně
Nastavte si Reflex jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
- Zkopírované noty Fialovy vlády: Andrej Babiš a Karel Havlíček zavádějí stejné stropy na ceny energií, které v minulosti ostře kritizovali jako neúčinné.
- Miliardové odvody pro ČEZ: Energetické giganty čeká zdanění nadměrných příjmů, vybrané miliardy stát obratem pošle distributorům.
- Konec levné elektřiny: Proč ani vládní cenová regulace ekonomice nepomůže a účty za elektřinu budou kvůli plynu a povolenkám dál růst?
Vláda dostala strach z rostoucích cen energií na velkoobchodních trzích a rozhodla se nachystat cenovou regulaci pro okamžik, kdy se velmi vysoké ceny z posledních týdnů začnou promítat do cen pro domácnosti a firmy.
Babišův obrat o 180 stupňů: Jak vláda opsala Fialovy odvody
Karel Havlíček v pondělí po jednání vlády představil novelu energetického zákona, která má dát vládě pravomoc zavést v době, kdy to bude potřebné, regulaci cen energií. Její podoba je velmi blízká té, jakou spolu s většinou EU zavedla v roce 2023 vláda Petra Fialy. Z tehdejší opozice její provedení právě Havlíček a Andrej Babiš vytrvale kritizovali jako neúčinnou brzdu na inflaci.
Podstatou Havlíčkova návrhu je zavedení odvodů z nadměrných příjmů výrobců energií. V roce 2023 odváděly ČEZ a další energetické podniky devadesát procent z toho, o co ceny přesáhly hranici stanovenou vládou. Například u jaderných elektráren to bylo devět desetin z tržeb nad cenu 70 eur za megawatthodinu. Uhelné odvod platily z příjmů nad 170 eur za MWh. Fotovoltaické elektrárny dokonce nad 180 eur. Vyneslo to od prosince 2022 do prosince 2023 celkem 18,5 miliardy korun.
Nyní to má vycházet ze stejných cen, ovšem upravených podle aktuálních tržních podmínek, tedy cen emisních povolenek a paliva. Takže mohou být poloviční, ale také o polovinu vyšší. Vše na základě uvážení vlády.
Za Fialy se z toho dotovaly ceny u dodavatelů energií pro domácnosti a firmy. Nyní se z těchto peněz mají poskytovat slevy na regulovanou složku energií, tedy především náklady na distribuci.
Absurdní kolotoč miliard: Proč státní regulace selže i tentokrát
Bizarně tedy podle nového modelu ČEZ odvede miliardy ze svých jaderek a uhelných elektráren a vláda tyto peníze vrátí jeho distribučním společnostem na dotování regulovaných nákladů na provoz sítě a potřebné investice. Na investice pak kvůli ztracenému zisku bude naopak chybět výrobcům elektřiny.
Prostě stále platí, že státní cenové regulace ekonomice nesvědčí v žádné oboru, protože způsobují nežádoucí defekty ve fungování trhu. Proto mají být zaváděny jen v opravdových krizích a krátkodobě.
Navíc nové stropy mohou ještě zrychlit už tak rychlé zadlužování vlády. Náklady na celou regulovanou složku na fakturách pro domácnosti činí asi 45 procent z účtované ceny za elektřinu. Za celou ekonomiku to dělá nějakých sedmdesát miliard. Tyto náklady navíc pravděpodobně dál porostou, mimo jiné kvůli nutné modernizaci sítí, kterou si vyžaduje rozvoj obnovitelných zdrojů.
Je otázka, jaká část z celkových nákladů může být pokryta z vybraných odvodů. A nakolik to udrží ceny na přijatelných úrovních. Nelze vyloučit, že nakonec bude nutné zapojit i dodatečné peníze z rozpočtu.
Havlíček tvrdí, že zatím ceny energií na maloobchodním trhu nerostou tak rychle a aktuální ceny na burze se do nich ještě nepromítly a je otázkou, kdy se promítnou a zda vůbec. Je to logická úvaha. Distributoři mají velkou část energie minimálně do poloviny příštího roku nakoupenou ještě za nižší ceny a ty současné se promítnou až do druhého pololetí příštího roku.
Navíc se aktuálně čeká, že aktuální pokles cen o deset až dvacet procent z astronomických úrovní minulého měsíce bude pokračovat a tlačit ceny pro domácnosti dolů. Zdá se totiž, že dohody USA s Íránem o uvolnění Hormuzu by mohlo být přece jen dosaženo, což by asi velmi rychle srazilo cenu plynu v Evropě. Na druhou stranu EU hodlá během příštího roku ukončit veškerý dovoz plynu z Ruska, což dělá dvanáct procent evropské spotřeby. To by zase mohlo naopak zvedat ceny plynu a tím i elektřiny.
Iluze levné elektřiny: Proč burza, plyn a povolenky stropy převálcují
Když se nyní podíváme na aktuální cenu plynu na celý příští rok, tak je na sedmdesáti eurech za jednu MWh. Na výrobu jedné MWh elektřiny pak potřebujete dvě MWh plynu a polovinu emisní povolenky, která aktuálně stojí osmdesát eur. To je 180 eur bez započtení mezd zaměstnanců elektrárny a dalších provozních nákladů, o odpisech nemluvě. Aktuální kontrakt na celý příští rok dosahuje zhruba 150 eur.
A závislost Evropy na plynu dál poroste s utlumováním těžby uhlí. Obnovitelné zdroje ani s bateriemi to nezachrání, jak vidíme v těchto dnech, když na severu Německa a Polska nefouká a sluníčko nesvítí. Ceny energií prostě dál porostou. Jediné, co zmůžeme, je bránit prudkým skokům, jak se nyní pokouší vláda.
