EU utahuje Rusku kohoutky: Nové sankce zasáhnou rafinerie, banky i stínovou flotilu
Čtěte Reflex v Googlu přednostně
Nastavte si Reflex jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
Nové sankce: Ministři zahraničí EU mají v pondělí schválit další individuální opatření proti osobám a firmám napojeným na ruské rafinerie a stínovou flotilu.
Další omezení: Podle francouzského ministra Benjamina Haddada se mají sankce dotknout dalších 150 subjektů a 50 bank. EU zároveň připravuje už 22. balíček sektorových sankcí.
Tlak na Moskvu: Na evropském sankčním seznamu je už téměř 4600 osob a subjektů a více než 690 lodí ruské stínové flotily.
Ministři zahraničí zemí Evropské unie by měli v pondělí schválit další individuální sankce proti Rusku. Zaměří se na osoby a firmy napojené na ropné rafinerie a ruskou stínovou flotilu. Evropská komise a unijní diplomacie zároveň dokončují návrh již 22. balíčku sektorových sankcí. V Evropském parlamentu to uvedla komisařka pro finanční služby Maria Luís Albuquerqueová.
Podle francouzského ministra pro evropské záležitosti Benjamina Haddada se nová opatření budou týkat dalších 150 subjektů a 50 bank. Většinu z nich navrhla na sankční seznam zařadit právě Francie.
„Od začátku války jsme v rychlém sledu přijali již 21 balíčků sankcí, které vytvořily mimořádně rozsáhlý soubor opatření,“ připomněla Albuquerqueová. Dosavadní omezení se týkají obchodu, energetiky, dopravy, financí i médií. Od loňského podzimu navíc EU při každém jednání ministrů zahraničí přijímá další individuální sankce.
Sankce míří na tisíce osob, firem i lodí
Individuální sankce postihují konkrétní osoby a společnosti, zatímco sektorová opatření omezují celé oblasti ruské ekonomiky. Na sankčním seznamu kvůli narušování územní celistvosti Ukrajiny je podle Evropské komise už téměř 4600 osob a subjektů.
Významnou část opatření EU zaměřila na ruský ropný a plynárenský sektor, který patří k hlavním zdrojům příjmů Moskvy. Unie dosud zařadila na sankční seznam více než 690 plavidel takzvané ruské stínové flotily. Tyto lodě nesmějí vplouvat do unijních přístavů ani využívat související služby. EU rovněž zakázala transakce s více než stovkou ruských bank.
Stínovou flotilu tvoří stovky převážně starších lodí, které Rusko využívá k vývozu ropy a obcházení západních sankcí. Další omezení mají Moskvě ztížit financování války a obchodování s energetickými surovinami.
„Sankce fungují a Moskva to ví. Rusko kvůli nim přišlo o více než bilion eur, které by jinak mohlo vynaložit na válku,“ prohlásila Albuquerqueová. Podle ní Rusko navzdory diplomatickým snahám neprojevuje ochotu ukončit válku proti Ukrajině a zároveň zesiluje hybridní útoky proti Evropě.
Komisařka zdůraznila, že sankce musí zůstat v platnosti a dál se zpřísňovat, dokud nebude dosaženo spravedlivého a trvalého míru. Důležitá je také kontrola jejich dodržování, aby Moskva nemohla omezení obcházet.
Europoslanci se přou o účinnost sankcí
V debatě v Evropském parlamentu vyzývali zástupci lidovců, socialistů, liberálů a zelených k dalšímu zpřísnění sankcí i důslednějšímu vymáhání těch stávajících. Polský europoslanec Andrzej Halicki zdůraznil potřebu zaměřit se na energetiku, finance, vízovou politiku a využití zmrazených ruských aktiv.
Nizozemec Thijs Reuten upozornil, že evropské součástky se stále dostávají do ruských dronů a zbraní. Lotyšský europoslanec Reinis Poznaks zase poukázal na nedostatečné vymáhání sankcí a pokračující využívání evropských technologií v ruské výzbroji.
Francouzský europoslanec Bernard Guetta varoval, že ruský prezident Vladimir Putin usiluje o obnovení ruského impéria a jeho politika představuje hrozbu pro celou Evropu.
Část europoslanců naopak upozorňovala na negativní dopady sankcí na evropskou ekonomiku. Italská europoslankyně Susanna Ceccardiová vyzvala Evropskou komisi, aby předložila konkrétní výsledky dosavadních opatření, a poukázala na pokles evropského exportu do Ruska.
Rumunský europoslanec Nicolae Ștefănuță její argumenty odmítl s tím, že největší ekonomické škody způsobuje samotná ruská agrese. Německá europoslankyně Özlem Demirelová zase zpochybnila, že další sankce a dodávky zbraní povedou k ukončení války. EU by se podle ní měla více soustředit na hledání diplomatického řešení.
Slovenský europoslanec Milan Uhrík odmítl další financování Ukrajiny z evropského rozpočtu. Peníze by podle něj měly směřovat především na podporu škol, nemocnic a dalších potřeb členských států.
