Strečno a jeho okolí, ležící nedaleko Žiliny, je snadno dostupné vlaky (přímými do Žiliny z Prahy a pak s přestupem ve směru Nezbudská Lúčka-Strečno) či po dálnici (přes Žilinu směrem na Martin). Je vhodná pro pěší i cyklistickou turistiku a má českému návštěvníkovi co nabídnout. Jsou tu nejen památníky druhé světové války, přírodní krásy a zajímavosti, ale i impozantní trosky hradu Strečno vypínající se nad údolím řeky Váh.
Celou oblast jsem projížděl při svých cestách po Slovensku již mnohokrát, ale teprve nedávno jsem měl možnost si ji pořádně prohlédnout. A tak, jak jsem nelitoval já, nebudete litovat ani vy. A je již jedno, jestli si jen projdete Strečno a okolí, nebo vyrazíte i dál do hor. Po řece Váh splývají i vodáci a kdysi se zde pravidelně plavilo dřevo.
Jako první místo k návštěvě rozhodně doporučuji hrad Strečno, který se vypíná na skále nad údolím řeky Váh a vede k němu jak asfaltová silnice, tak i schody ve svahu, které vás nejprve přivedou do skanzenu v podobě středověké vesnice, která se nachází pod hradem. Středověká vesnice se jmenuje Paseka a je to rozhodně zajímavá atrakce pro děti. Po projití vesnicí Paseka se napojíte na asfaltovou silnici, která vás přivede k bráně hradu Strečno.
Hrad Strečno byl založen nejspíše na přelomu 13. a 14. století a během své historie byl v majetku mnoha významných šlechticů, například Matúše Čáka Trenčanského, Jana Korvína, Jana Zápolského a dalších. Poté, co v 17. století poskytoval hrad útočiště povstalcům proti habsburské nadvládě, byl za vlády císaře Leopolda I. pobořen a od té doby chátral. V 90. letech 20. století prošel hrad zásadní rekonstrukcí a záchrannými pracemi. Dnes tam sídlí pobočka Povážského muzea. Na hradě se například natáčely některé scény amerického filmu Dračí srdce.
Po prohlídce hradu se buď můžete vydat zpět do vesnice Strečno, nebo v údolí pod hradem odbočit a vydat se dál do kopců po naučných stezkách. Jedna vás zavede na rozhlednu Špičák (620 m n.m.), ze které je nádherný výhled na celou Žilinskou kotlinu, Malou Fatru aj. Z rozhledny můžete vidět také čtyři hrady v okolí – hrad Strečno, Starý hrad, Budatínsky hrad a hrad Lietava.
Když sestoupíte do vesnice Strečno, tak si můžete všimnout místního přívozu, který převáží na druhou stranu řeky Váh automobily. Pro pěší a cyklisty je zde naopak vybudovaný most, kterým se bez problému dostanete na druhou stanu řeky naproti hradu Strečno. Zde se můžete rozhodnout, a pokud se vám chce jít na menší výšlap, můžete se vydat například k troskám Starého hradu, které se nacházejí pár kilometrů od hradu Strečno proti proudu řeky Váh. Pěšky je to od hradu zhruba 4,5 kilometrů.
Starý hrad či Starhrad (označovaný také jako Varínsky hrad, Varín, Warna, Varna, Owar, Owaar nebo Starigrad) je původní hrad určený k ochraně kupecké stezky vedoucí kolem řeky Váh. Patřil k panství Varin (podle toho měl původně jméno) a své dnešní jméno získal až po výstavbě hradu Strečno. Nejstarší písemná zmínka o tomto hradě je z roku 1267. Hrad je zhruba od 18. století neobydlený a postupně se proměňuje v trosky. Není ani nijak udržován na rozdíl od hradu Strečno. Kolem hradu vede stezka po hřebeni Krivánská Malá Fatra.
Mezi další zajímavosti Strečna a okolí patří například zatopený asfaltový lom v obci Nezbudská Lúčka nebo památník na francouzské příslušníky partyzánských jednotek na Slovensku za druhé světové války. V oblasti se totiž odehrála ve dnech 31. srpna až 3. září 1944 bitva o Strečenský průsmyk mezi jednotkami československých povstalců a německými okupačními silami. V řadách bojující 1. československé armády na Slovensku tehdy bojovala i brigáda francouzských partyzánů, na jejichž poctu (a nejen na jejich) bylo postaveno pietní místo, z kterého je překrásný výhled na obec, ale i hrad Strečno.
Asfaltový lom v Nezbudské Lúčce je nejen krásnou přírodní scenérií, ale také se k němu váže několik tajemství a zahynulo zde již několik lidí, protože lom je hluboký kolem 18 metrů. Na jeho dně mají být údajně vagóny a koleje, které tam zanechali horníci, když je nestihli odstranit před stoupající vodou. V lomu se potápějí i potápěči a ti údajně v jeho stěně nalezli chodby dlouhé několik desítek metrů. Původně měl být lom hluboký až 35 metrů, ale postupně bylo dno zaneseno kameny padajícími ze stěn, a tak je již mělčí. Ve vodě mají také žít bílí pstruzi (údajně jsou tak zbarveni kvůli nedostatku světla v hloubce) a úhoři.
Pokud se rozhodnete v Strečně a okolí zdržet déle, může vás také zaujmout nedaleká obec Varin. Nachází se v ní kostel založený v roce 1223 a později přebudovaný, v němž byl pokřtěn známý slovenský zbojník Juraj Jánošík. Archeologické výzkumy také prokázaly, že v oblasti Varina bylo již v době Púchovské kultury (2. století před n. l. až 1. století n. l.) opevněné hradiště. Mezi zajímavé památky v okolí také patří zámeček v Krasňanoch, zámek Gbeľany apod. Já osobně jsem rozhodnutý, že v této části Slovenska jsem nebyl naposled, a plánuji se sem vrátit a projít si i další části této překrásné krajiny.
