Před šedesáti lety, 13. srpna 1961, začala stavba berlínské zdi. Bariéra město jizvila až do listopadu 1989. Stala se symbolem nesvobody, rozetnula svět na Východ a Západ, oddělila od sebe tisíce německých rodin.
V neděli 13. srpna 1961 probudil řadu obyvatel východního Berlína zvuk sbíječek. Za dělníky, kteří rozbíjeli chodníky, rozmisťovali betonové sloupky a natahovali kola ostnatého drátu, stáli vojáci. Naprostá většina lidí v první chvíli netušila, co se děje. Doprava mezi východní a západní částí města se ale zastavila. Berlíňany, kteří byli zrovna na cestě, zachvátila panika, v metru a na nádraží se zoufale ptali východoněmeckých dopravních policistů, kdy pojede další vlak do Západního Berlína. „Už nikdy,“ dozvěděli se šokující informaci.
Nesmíme ustoupit
Po druhé světové válce byl Berlín na základě dohody uzavřené vítěznými mocnostmi rozdělen do čtyř sektorů, jež spravovaly Spojené státy, Francie, Velká Británie a Sovětský svaz. Na území tří západních zón města, které bombardování a těžké boje proměnily v trosky, se nacházel milión sedm set tisíc obyvatel. V sovětském sektoru, jenž byl strategicky výhodnější, jelikož do něj spadala vládní čtvrť Mitte, žil milión osob. Spojenecká spolupráce vzala brzy za své, představy o budoucnosti města se výrazně lišily.
Ohlášené zavedení nové německé marky v červnu 1948 Sověty popudilo, 24. června 1948 uvalili na Západní Berlín blokádu. Prezident Spojených států Harry Truman o čtyři dny později prohlásil, že se americké jednotky za žádnou cenu z města nestáhnou. Zásobování odříznutých západních sektorů zajišťoval letecký most. Náročnou logistickou operaci měl na starost velitel amerických jednotek v Německu Lucius Clay s podporou berlínského starosty Ernsta Reutera. Do Berlína bylo během necelého roku přepraveno téměř dva a půl miliónu tun potravin a zboží. Spojenci uskutečnili víc než dvě stě padesát tisíc letů.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
