S filmem proslulého Římana Federika Felliniho (20. ledna 1920-31. října 1993) Ginger a Fred (Ginger e Fred, 1985) se ocitáme v pozdním období jeho tvorby. Jde o režisérův jedenadvacátý film. Stačil ještě natočit dva snímky, které se u nás neuváděly: zjevně autobiografické Interview (Intervista, 1987) a nepříliš zdařilý Hlas luny (La voce della luna, 1990). Film Ginger a Fred se promítal v závěrečných, gorbačovských časech na našem „normalizačním“, zúženém trhu, v pomyslném doprovodu jeho výtečných knižních pamětí Dělat film (Fare di film, 1986). Ty rovněž patří už k jeho stáří, k pokusu neprožívat poslední léta života jako „hřích“ (jeho slovem), ale jako šanci bilancovat a dát svému dílu závěrečné, opravdu osobní vyhrocení. Později, v roce 1991, vyšel česky v překladu Evy Zaoralové i knižní scénář k Ginger a Fred se vzpomínkami režiséra a dalších spoluautorů snímku.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
