Dobrý den, pane profesore, moje šedesátiletá maminka trpí pravděpodobně depresemi (trápí se výčitkami, pocitem zbytečnosti a osamělosti, pláče, nespí). Problém je, že se nechce léčit ani se nechat vyšetřit, i když sama uznává, že úplně v pořádku není. Bydlí v okresním městě a díky svému povolání zná osobně psychiatry i psychology více méně v rámci celého kraje a nemá na ně, pohříchu často právem, nejlepší názor. Jejím problémem je i to, že není „svěřovací typ“, a tak o jejím trápení vím vlastně jenom já. Navíc má krajní nedůvěru k lékům. Chtěl bych se Vás tedy zeptat, jestli existuje nějaký osvědčený argument, jak ji přesvědčit, aby si dala pomoct. Děkuji Vám předem za odpověď. (Vzhledem k tomu, že maminka je také čtenářkou Reflexu, prosím, nezveřejňujte ani mé křestní jméno. Domyslela by se samozřejmě.) R. Š.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
