Číslo týdne: 161 824. Tohle na naše poměry  neuvěřitelné číslo znamená počet návštěvníků výstavy Krištofa Kintery v Galerii Rudolfinum (skončila na konci prosince). Jde suverénně nejnavštěvovanější výstavu posledních let.

Číslo týdne: 161 824. Tohle na naše poměry neuvěřitelné číslo znamená počet návštěvníků výstavy Krištofa Kintery v Galerii Rudolfinum (skončila na konci prosince). Jde suverénně nejnavštěvovanější výstavu posledních let. Zdroj: Archív

Výročí týdne: 7. ledna 1978 PISTOLE PÁLÍ PŘES OCEÁN. Místo činu: Great Southeast Music Hall, Atlanta, Georgia. Je vyprodáno, ale vzhledem ke kapacitě sálu – 500, 600 lidí? – to není žádná rána. Ostatně celá lokace nevypadá jako kdovíjak vhodné dějiště jednoho z významných momentů v dějinách pop-music. Leč výskyt novinářů z důležitých amerických plátků – odhaduje se, že tvořili tak osminu osazenstva – ukazuje na význam, který se události přikládá. Sex Pistols, angličtí Antikristové soudobé pop-music, přinášejí svou verzi punku do země, v níž punk vznikl! Jeden návštěvník se pokusil proniknout dovnitř „na hulváta“, ale byl vyveden. Jmenoval se Peter Buck a za pár let se měl proslavit jako pilíř skupiny R.E.M. Dle dobových svědectví ovšem o nic nepřišel, koncert prý za mnoho nestál.
VETŘELEC NA INSTAGRAMU. Vetřelec má možná ještě šanci nevyhynout jako ohrožený druh. Když před pár lety publikoval režisér Neill Blomkamp (tvůrce Districtu 9) pár výtvarných návrhů pro nový horor o vesmírném parchantovi s vyskakovací čelistí, vzbudil tím na­dšení – jeho film měl navázat na druhý snímek v sérii, Vetřelce Jamese Camerona, a nechat diváky zapomenout na rozpačitě přijatý třetí a čtvrtý díl. Místo toho jsme ale dostali absurdní film Vetřelec: Covenant, v němž se ke xenomorfovi vrátil jeho původní tvůrce Ridley Scott. Jenže teď Blomkamp publikoval na Instagramu pár nových obrázků své vetřelčí vize. Kéž by jeho Vetřelec ještě dýchal.
Rejža Vorel. Vydávat knihy o divadle je donkichotský úkol. Fakt, že biografický titul Rejža Vorel představuje již 106. položku nakladatelství Pražská scéna, zní až neuvěřitelně. Portrét Tomáše Vorla, jenž vzešel z brutálního pantomimického uskupení Mimoza, upletl jeho editor Jan Dvořák ze dvou linií. Jednou je bezelstné vzpomínání samotného Vorla – od dětství až do současna. Druhou pak Dvořákovy editorské komentáře, které sice drží nad Vorlovou tvorbou ochrannou ruku, současně ji však zařazují do dobového kontextu. I čtenář, jenž nepodléhá Vorlovu novoromantickému snění, objeví v knize řadu zajímavostí. Věděli jste kupříkladu, že nápad na možná nejlepší Vorlův snímek, drsnou grotesku Skřítek, poradil Vorlovi jeho učitel a mentor, režisér Václav Vorlíček?
Vtip týdne (PODLE MARKA DOUŠI). Říká se, že se někde nesmí říkat Vánoce, a je z toho velký rozruch. Mně by stačilo, kdyby se o Vánocích nemluvilo už od září do Mikuláše a potom zase třeba od Štěpána. Aby tak na skutečné Vánoce bylo dost času a dostatek soustředění… Některé tradice jsou však silnější a drží se celoročně – to ví i Marek Setíkovský.
Génius Tesla. Nikola Tesla byl chlapík, bez něhož bychom asi žili úplně jinak, než žijeme – uvedl do praxe použití střídavého proudu, rádio, bez­drátovou komunikaci a třeba také elektromotor, který dnes funguje vlastně úplně stejně jako první Teslův prototyp. Byl to vizionář, ale také muž, jemuž to v hlavě chodilo úplně jinak, takže konec života trávil sám a opuštěný v hotelu uprostřed NY. Říká se, že Teslovu pozůstalost má k dispozici FBI a že hned tak někomu neřekne, co se tu dočetla. O věcech a událostech, o nichž se mluvit může, je kniha Tesla, génius, který zkrotil elektřinu Davida J. ­Kenta (vydala Jota).
9
Fotogalerie

Mixér

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!