Australský expremiér Tony Abbott: Pokud někdo vstoupí nelegálně do jiného státu, je to invaze | Reflex.cz
reklama
nahoru

Australský expremiér Tony Abbott: Pokud někdo vstoupí nelegálně do jiného státu, je to invaze

Petr Sokol28. září 2016 • 18:05
Australský expremiér Tony Abbott: Pokud někdo vstoupí nelegálně do jiného státu, je to invaze
Tony Abbott: Když se stát rozhodne, že vstup do něj bude možný pouze na hraničním přechodu a s pasem, musí to ostatní lidé akceptovat.
• foto: 
foto fairfax media / getty images

Reflexu na téma imigrace poskytl rozhovor jeden z nejvlivnějších světových politiků, Tony Abbott, který před několika lety vyřešil imigrační politiku Austrálie, takže posledního dvaapůl roku tam nepřišel žádný nelegální imigrant. Bohužel evropští politici jeho řešení odmítli. Přinášíme zkrácenou verzi rozhovoru, který vyjde v plném znění v tištěném Reflexu.

reklama

Když v Evropě začala současná imigrační krize odmítly evropské země vaši politiku známou pod označením „Stop the boats“ (česky Zastavte lodě). Nebylo to především proto, že evropské hranice jsou příliš členité?

Není jednoduché a nikdy nebude jednoduché udělat něco takového. Velkým nepřítelem v tomto procesu, ale není mechanika, jak zastavit lodě, nebo logistika obrany hranic. Hlavní výzvou je dokázat se rozhodnout. Musíte přijmout morální rozhodnutí, že máte větší právo kontrolovat, kdo přijde do Vaší země, než jaké právo mají ostatní, aby požadovali vstup do Vaší země. To je to morální rozhodnutí, které musí evropské vlády jednotlivě nebo kolektivně přijmout.

Když se stát rozhodne, že vstup do něj bude možný pouze na hraničním přechodu a s pasem, musí to ostatní lidé akceptovat. Když se někdo bude pokoušet do takového státu stejně vstoupit jiným způsobem, není to už vstup, ale je to invaze. Státy nebo celý kontinent na to pak ale musí jako na invazi reagovat.

Když například já přiletím do Prahy, a  budu se na letišti pokoušet vstoupit do Vaší země způsobem, kdy odmítnu ukázat pas a řeknu jen, že jdu dovnitř, budou se mne příslušníci hraniční kontroly snažit fyzicky zastavit. Pokud se pokusím své jednání nějak eskalovat, přemohou mne i s použitím násilí. Když je to v pořádku u někoho, kdo se snaží dostat s použitím hrubosti do země na letišti, proč by to mělo být jiné na pozemní hranici?

Jenže v Evropě zejména levice, ale i část pravice není nakloněna vaší migrační politice.

Jak jsem už řekl, je to morální otázka. Ale dobré úmysly, a já očekávám, že jsou to dobré úmysly u těchto lidí, dovedly Evropu do katastrofické situace. Řekl bych, že dokud budou lodě s migranty přijíždět, budou se tisíce lidí topit. A je morální povinností, pokud máte slitování, lodě zastavit, protože tím zastavíte umírání.

Evropská média často píšou o problémech v detenčních centrech, které se nacházejí mimo Austrálii, a kam jsou převáženi ti, kteří se pokusí o ilegální vstup do Austrálie. Jak to vnímáte?

Chápu, že lidé v detenčních centrech na ostrově Nauru nebo na ostrově Manus, by tam raději nebyli. Riskovali přece nebezpečnou cestu na lodích, aby se dostali do Austrálie, a nikoli na Nauru nebo do Papuy Nové Guiney.

Ale já jsem byl jak na Nauru, tak v Papui Nové Guiney. Detenční centra jsou v obou případech otevřené tábory a lidi v nich mají ubytování, dostanou najíst a jsou pod ochranou.

Je pravda, že někteří lidé se pokusili o sebepoškození. Udělali to, aby morálně zastrašili australskou vládu. Ale já si nemyslím, že australská vláda, ani žádná jiná vláda má podlehnout podobnému morálnímu vydírání.

Uvedu příklad aktivisty Parise Aristotla, který je v Austrálii velmi známou osobností v oblasti práv uprchlíků. Ten se právě vrátil z návštěvy detenčních center na Nauru a v Papui Nové Guinei a situaci tam komentoval slovy: Ano, došlo tam k některým nešťastným incidentům, ale nedochází tam k nějakému systematickému porušování práv, nejsou tam problémy vycházející z nastaveného systému. To řekl někdo, kdo byl roky jedním z hlavních obránců uprchlíků a je jako takový respektován a uznáván.

Jaké názory panují na tento druh migrační politiky „Stop the boats“ v Austrálii?

Moje migrační politika byla velmi úspěšná. Za poslední dva a půl roku do Austrálie nepřišel žádný ilegální migrant. I opoziční labouristická strana nakonec neochotně tuto politiku akceptovala. Jedinými kritiky tak zůstávají organizace bojující za práva uprchlíků. Ti se pokusili proti této migrační politice bojovat i právními prostředky, avšak neuspěli. Nazval bych to tak, že zastavení ilegální migrace do Austrálie, se stalo něčím jako zlatý standardem.

Politická korektnost je silná ve všech západních zemích, a to včetně Austrálie. Čelit této politické korektnosti, ať už o to usiloval Ronald Reagan, Margareth Thatcherová nebo bývalý australský premiér John Howard, je vždy opravdu obtížné, ale musíme to zkoušet. Jako politik se snažím dělat to, co je nutné udělat, ať už to je méně či více populární.

V reakci na migrační krizi narůstá všude v Evropě podpora protestních stran napravo od tradičních konzervativních stran. Proč, když považujete svou politiku za úspěšnou, se do australského parlamentu dostala populistická strana „Jeden národ?“

Domnívám se, že rozumné středopravicové strany musí být silné a sebevědomé. Protože méně rozumné strany v pravé části politického spektra to jinak hned využijí a jejich podpora naroste. Moje představa zní: politika by měla být soubojem pravého a levého středu, protože to umožní mít ve společnosti nějaký minimální společenský konsensus.

V případě paní Hansonové existuje idea, že se opírá hlavně o hlasy nespokojených konzervativních voličů. Těch bylo myslím v posledních volbách opravdu hodně, ale platí zároveň, že všichni nespokojení konzervativní voliči jistě nejsou proti politice ochrany hranic.

V jednom z vašich projevů jste řekl, že rovnost civilizací nemůže platit, protože ty postavené na toleranci mají vyšší hodnotu než ty, které stojí na netoleranci. Proč si to myslíte?

Západní civilizace, a obzvláště její anglicky mluvící verze, překonává všechny ostatní v tom, kolik  svobody, spravedlnosti a prosperity přináší lidem a národům, kteří v ní žijí. Když se podíváte na moderní svět, je to přece ve velké míře produkt západní civilizace. Myslím si, že moderní svět byl dokonce stvořen v angličtině, protože zastupitelská demokracie, svoboda a právní stát, politický, náboženský a kulturní pluralismus, úcta k právům jednotlivce ve vztahu s jeho odpovědností – to jsou právě charakteristiky západního světa, a specificky její anglickojazyčné podoby. Když jsou tyto hodnoty přijímány, pak svět vzkvétá. Zatímco, když ve světě začne převládat odmítání těchto západních hodnot, přichází úpadek. 

Podívejte se například na Čínu. Jako komunistická, totalitní diktatura stagnovala. Jakmile se za Teng-siao-pchinga ale liberalizovala, a to nikoli politicky, ale ekonomicky, zažila výjimečný ekonomický růst a s ním přišel o hodně lepší život pro stovky milionů lidí. Podívejte se na Indii. Ta má demokracii, více méně právní stát, do značné míry mluví anglicky a provedla ekonomickou liberalizaci, což vše vedlo k masivnímu rozšiřování střední třídy.

Velký rozhovor s Tonym Abbottem si přečtěte v novém tištěném Reflexu, který vychází ve čtvrtek 29. září.

 

Reflex 39/2016



Klíčová slova: imigraceuprchlíciAustrálieTony Abbott



Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama