Vánoční povídání o Těch-Co-Nepocházejí-Z-Opice | Reflex.cz
reklama
nahoru

Vánoční povídání o Těch-Co-Nepocházejí-Z-Opice

JAN A. NOVÁK25. prosince 2012 • 06:00
Vánoční povídání o Těch-Co-Nepocházejí-Z-Opice
Opice
• foto: 
Profimedia.cz

Kolem zimního slunovratu vylézají z tajemných děr různé divné bytosti. Kromě Mikulášů, čertů, Mrazíků a ožralých abstinentů nezvládajících poslední dny v roce to jsou také spasitelé duší. Mezi nimi i ti, kteří nás chtějí zachránit před bludem nejpekelnějším: vírou v Darwinovu evoluci.

reklama

Mohlo by se zdát, že kreacionismus (svaté přesvědčení, že celý vesmír vznikl za jeden pracovní týden) je jen výsadou potrhlé Ameriky - kdyby jeden z jeho nejvýraznějších zastánců nedělal poradce českému prezidentovi. Právě v předvánočním čase rozvířila hladinu malé české kaluže další z knih muže známého jako Ten-Který-Nepochází-Z-Opice.

 

Ne, nemíním tu kopat do Petra Hájka, který je sice asi trochu cvok, ale - na rozdíl od jiných výrazných cvoků českého panoptika - aspoň cvok názorově konzistentní, originální a vzdělaný. Dokonce jsem v pokušení říci, že tu a tam bych s ním i souhlasil. Kdyby ovšem své rozumné myšlenky nekompromitoval naprostými úlety, mezi nimiž vede právě kreacionismus. Trochu na pováženou sice je, že jeho myšlenková dobrodružství platím ze svých daní, ale zjevně to nebude ten nejdražší z nesmyslů, které český občan na svých zádech vláčí.

 

Důležitější je, že Petr Hájek v tom zdaleka není sám. Dokonce i Albertu Einsteinovi se připisuje tento pochybovačný citát: "Pravděpodobnost náhodného vzniku života je zhruba táž, jako že výbuchem v tiskárně se vysází dokonalý slovník cizího jazyka". Tento argument ve prospěch existence inteligentního Stvořitele rád cituje i populární český astronom Jiří Grygar. A i když Einstein ani Grygar nejsou kreacionisté v pravém smyslu slova, právě tímto názorem se k nim blíží a otevírají jim dveře.

 

Webů přímo popírajících Darwina je i v češtině čím dál víc a brzy bude zřejmě snadnější přístup k "důkazům proti Darwinovi", než k serioznímu vysvětlení evoluční teorie. Tvůrce těchto webů je často těžké vystopovat, v některých koutech světa ovšem kreacionisté představují výraznou finanční i politickou sílu. V USA už několik seriozních novinářů vyslovilo podezření, že mají prsty dokonce v některých jinak těžko pochopitelných neúspěších tamní kosmonautiky a podivných ztrátách dat z Marsu.

 

Většina "důkazů" kreacionistické víry je spíš legrační - například "nálezy" neumělých figurek dinosaurů skotačících s pravěkými lidmi. Jiné prozrazují mezery ve vzdělání věrozvěstů, nebo manipulaci počítající s leností ducha u cílové skupiny - jako třeba "argument", že čas Velkého třesku je výmysl, protože radiouhlíková metoda tak daleko do minulosti datovat události nedokáže.

 

Právě lenost ducha představuje zásadní faktor v úspěchu kreacionistismu. Porozumět dobře evoluci dá dost práce, přijmout vševysvětlující tvrzení, že všechno vzniklo za pár dní na stole Kosmického kutila, je snadné. Zvlášť pokud patřím mezi rostoucí množinu lidí věřících, že naslouchání nitru dá víc, než klopotné vzdělávání. Jednou bude zajímavé sledovat, co jim řekne jejich nitro, až vymřou poslední odborníci schopní (dejme tomu) stavět a obsluhovat elektrárny.

 

Dobrá, pořád ale ještě zbývá Einsteinův působivý argument o výbuchu v tiskárně. Nebo jeho obdoba počítající s inteligentním Velkým hodinářem: potřásáním pytlem s ozubenými kolečky přece také nevznikne budík...

 

Problém je v tom, že lidská mysl si nejen neumí představit náhodný vznik něčeho tak složitého, jako život, ale nedovede si současně představit ani časová měřítka, v nichž se odehrával. Nebyl žádný výbuch v tiskárně. Malinké části sazby se náhodně shlukovaly a byly vystaveny měnícím se okolním podmínkám. Většinou nedaly dohromady nic smysluplného a zase se rozpadly.

 

Jen občas a vzácně při tom vznikla "slabika" nebo dokonce jednoslabičné "slovo" - útvar, který byl stabilní. Za další nepředstavitelně dlouhá období z těchto slov vznikly a zase zanikly miliony nesmyslů. Ale tu a tam se mezi nimi objevilo "slovo", systém náhodně poskládaný tak, že pozitivně reagoval na dané podmínky a udržel se v nich.

 

Pak už to zřejmě šlo o trochu rychleji: "slova" si v boji o energii konkurovala a nerozpadala se ta, která se (opět zcela náhodně a vzácně) spojila do komplikovanějších celků - "vět". Cesta k "odstavcům", "stránkám" a nakonec ke vzniku "encyklopedie" i pak ještě trvala na stejném principu stovky milionů let.

 

Jeden každý krok vedoucí k dnešnímu stavu trval nepředstavitelně dlouho a připadaly na něj možná miliony kroků, které k ničemu nevedly. Přitom těchto nepatrných kroků muselo být víc než hvězd v Galaxii, víc než neuronů v našem mozku. Nejsme proto schopní si to ani jen přibližně představit. S výbuchem nebo třesením kolečky v uzavřeném pytli to nemělo nic společného.

 

Kreacionisté ale operují ještě s jedním působivým argumentem: všechno ve vesmíru je nápadně uspořádané tak, aby to vyhovovalo vzniku člověka. To přece nemůže být náhoda. Opravdu? Kdyby salmonela uměla myslet, jistě by taky došla k závěru, že zkažená majonéza jeví všechny známky inteligentního záměru jejího stvoření. Jde jen o úhel pohledu (odborníci tomu říkají antropocentrismus).

 

Budiž Einsteinovi omluvou, že nebyl biolog a ani jako filosof nestál za moc. A že v časech fascinace relativitou se ho ptali i na věci, o nichž mnoho nevěděl a on neodolal pokušení odpovídat..

 

Nerad bych ovšem, aby to vyznělo tak, že o vzniku vesmíru, životě a inteligenci víme úplně všechno. Vůbec ne. Je ale jen jediná cesta, jak to zjistit: hledat dál. Je nápadné, jak se právě toho náboženští fundamentalisté bojí. Lidská lenost myslet, upadající systémy vzdělání a komercionalizace médií jim dává do ruky mocnou zbraň.

 

A už vůbec bych nerad, aby tento sloupek vyzněl jako ateistická agitka. Věda a víra se nevylučují, dlouhá řada nejlepších vědců v Boha upřímně věřila a uváděli pro to dobré důvody. Ostatně první kapitoly biblické knihy Genesis jsou zdařilou metaforu vývoje vesmíru a života v něm. Nebylo vinou autora (ať už jím byl kdokoliv), že měl za posluchače kočovné pastevce, kteří ho vzali doslova.

 

Je ale chybou, když totéž berou doslova lidé, kteří pastevci dávno nejsou a mají k dispozici všechny nástroje vyspělé informační společnosti.

 

Jan A. Novák

Další texty autora najdete na www.novakoviny.eu




Klíčová slova: rxrxjananovak



Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama