nahoru

Havana, jak ji neznáte: Bazary, drožky a elegantní promenády z kubánské koloniální éry

Johana Kudrnová4. prosince 2017 • 09:30
Havana, jak ji neznáte: Bazary, drožky a elegantní promenády z kubánské koloniální éry
foto: Library of Congress

Kubánskou Havanu si dnes nejčastěji spojujeme s americkými pestrobarevnými cadillacy z doby před Castrovou revolucí, které se paradoxně staly symbolem komunistického režimu blokujícího po roce 1959 dovoz jakýchkoliv nových vozů americké výroby. Na snímcích Knihovny amerického Kongresu z přelomu 19. a 20. století ale můžeme spatřit Havanu úplně jinou – španělskou. Po vlivu amerického kapitálu tady ještě stále nebylo ani vidu ani slechu, stejně tak jako po revolučních vlajkách.

Kubánské hlavní město je na fotografiích zachyceno převážně po roce 1902, kdy získalo nezávislost na Španělsku. O tu bojovali obyvatelé Kuby po desetiletích. Dílčí úspěchy však nebyli schopni během 19. století proměnit v sílu, která by mohla kolonizátory vyhnat. Ze španělského jha se dostali až v době, kdy si Karibik jako oblast pro své vlastní mocenské experimenty vybrali na konci století Američané.

Americko-španělská válka se rozpoutala v roce 1898 poté, co u Havany vybuchl americký křižník Maine (vrak je možné spatřit na jedné z fotografií), přičemž dobová verze o španělské provokaci nebyla nikdy prokázána. Spojené státy mohly incident dost dobře naplánovat tak, aby jim sloužil jako záminka pro rozpoutání války. Španělsko bylo během několika měsíců drtivě poraženo a Pařížská mírová smlouva jej přinutila přenechat Kubu Američanům. Ti zde vládli prostřednictvím protektorátu až do roku 1902.

I poté si však Amerika kromě oblasti kolem města Guantánamo udržela na Kubě silný hospodářský vliv. Nový stát s ní uzavřel výhodnou dohodu o vývozních clech cukrové třtiny. Dílčí etapy hospodářské konjunktury periodicky narušovala politická nestabilita. Na začátku 30. let se pak vlády zmocnil seržant Fulgencio Batista. Kubě dal sice v roce 1940 pokrokovou ústavu, která garantovala práva dělníků nebo rovnoprávnost žen, přílišná orientace na Spojené státy se ale brzy proměnila v totální závislost na regionálním hegemonovi a z Kuby se stalo centrum americké mafie.

Batistu svrhla v roce 1959 Kubánská revoluce Fidela Castra. Vymanila zemi z amerického područí, aby ji uvrhla do toho sovětského. To už je ale jiný příběh. Jak vypadala Kuba na přelomu 19. a 20. století se podívejte do galerie:





Diskuse ke článku

 

Kurzy měn
25,630
21,790
29,110
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře