Kabinet Andreje Babiše ve středu schválil novelu zákona o elektronické evidenci tržeb, která podnikatelům s nízkými příjmy, kteří nejsou plátci DPH umožnila od příštího roku evidovat tržby bez připojení k internetu. Museli by ale čtvrtletně posílat Finanční správě údaje o tržbách. Vedle toho také vláda schválila odložení projektu elektronické neschopenky.
Zároveň v novele zákona o DPH, která je součástí návrhů k EET, ministerstvo financí navrhuje přesunout některé služby z 15procentní do desetiprocentní sazby DPH. Jde například o stravovací služby, úklidové práce, domácí pečovatelské služby, vodné a stočné nebo prodej řezaných květin. Tyto změny má současná vláda v programovém prohlášení.
"Stejně jako při startu první vlny EET chceme podpořit podnikatele prostřednictvím snížení jejich daňové zátěže. Bilance prvního roku s evidencí tržeb v pohostinství v kombinaci se snížením daně na stravovací služby nám ukázala, že i přes nižší DPH se výběr daní zvýšil," uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
Třetí a čtvrtá vlna EET
Norma také ošetřuje náběh třetí a čtvrté vlny EET, jejichž start odložilo loňské rozhodnutí Ústavního soudu. Třetí a čtvrtá vlna EET by měla být spuštěna půl roku po platnosti zákona. "Přesný termín spuštění bude záviset na délce legislativního procesu," uvedla ministryně financí Alena Schillerová.
Třetí vlna EET se měla od letošního března 2018 týkat stánkového prodeje občerstvení bez stolů a židlí, farmářských trhů, dále služeb účetních, advokátů či lékařů. Od června 2018 se do systému měli zapojit vybraní řemeslníci.
Pro zvláštní režim EET, tedy používání papírových účtenek, bude třeba podle návrhu splnit několik podmínek. Poplatník nebude smět být plátcem DPH, mít nejvýše dva zaměstnance a výše příjmů z evidovaných tržeb, tedy hotovostních, nebude smět přesáhnout za posledních 12 kalendářních měsíců 200 000 korun.
"Navrhované řešení tak nepředstavuje osvobození od zákona o evidenci tržeb, ale alternativní formu evidence pro nejmenší živnostníky a podnikatele. Jeho výhodou je, že si tito podnikatelé sami rozhodnou, zda budou evidovat on-line nebo prostřednictvím tohoto rozšířeného off-line modelu," uvedla Schillerová.
DIČ bez rodného čísla
V souvislosti se zvláštním režimem bude muset podle návrhu podnikatel od ministerstva financí získat blok účtenek, které bude mít povinnost vystavovat zákazníkům, a nebude moci použít jiné účtenky. Také bude muset čtvrtletně informovat Finanční správu o tržbách a mít v provozovně vystavené oznámení o využívání zvláštního režimu EET. Zároveň ale nebude muset žádat o autentizační údaje k EET.
Norma dále zužuje okruh tržeb, které jsou předmětem evidence, a to na tržby uskutečněné na území ČR.
Ústavní soud loni 15. prosince zrušil plánovaný "náběh" třetí a čtvrté etapy EET. S odloženou platností škrtl i několik dalších ustanovení zákona o evidenci tržeb, týkajících se například bezhotovostních plateb a rodných čísel na účtenkách. Povinnost evidovat tržby se tak kvůli rozhodnutí soudu od letošního 1. března nevztahuje na platby kartou. Rovněž nemusí být na účtence uvedeno daňové identifikační číslo (DIČ) podnikatele.
V novele ovšem ministerstvo navrhuje vrátit povinnost uvádět na účtence DIČ. Nebude se to ale týkat případů, kdy toto číslo obsahuje rodné číslo poplatníka. Dále MF přímo v novele vyjmenovává tržby vyloučené z evidence. Navrhuje tak ukotvit formou zákona výjimky z EET pro zrakově postižené podnikatele, tržby z předplacených telefonních karet, z obchodní letecké dopravy a tržby z hazardních her.
EET začala platit 1. prosince 2016 pro restaurace a ubytovací zařízení a od března 2017 je povinná pro podnikatele ve velkoobchodu a maloobchodu. Do třetí a čtvrté vlny EET by se podle odhadů ministerstva financí mělo zapojit dalších zhruba 300.000 podnikatelů.
Snížení sazby DPH
MF navrhuje uplatnit desetiprocentní sazbu DPH u:
- stravovací služby a podávání nápojů (s výjimkou alkoholických nápojů a tabákových výrobků),
- točené (sudové) pivo podávané jako stravovací služba,
- služby čištění vnitřních prostor prováděné v domácnostech,
- služby mytí oken prováděné v domácnostech,
- domácí péče o děti, staré, nemocné a zdravotně postižené občany,
- drobné opravy obuvi a kožených výrobků,
- drobné opravy a úpravy oděvů a textilních výrobků,
- drobné opravy jízdních kol,
- kadeřnické a holičské služby,
- vodné a stočné včetně pitné vody,
- řezané květiny a další související zboží z rostlin (např. listoví, větve).
Elektronická neschopenka
Vláda také schválila odložení projektu elektronické neschopenky. Mluvčí kabinetu Barbora Peterová řekla, že v návrhu ministerstva práce a sociálních věcí kabinet neučinil změny. Nová úprava, kterou ministerstvo slibuje připravit, by měla fungovat až od roku 2021. Do té doby zřejmě bude fungovat předběžný systém. Podle ministerstva práce není zavedení od ledna 2019 reálné a představovalo by masivní zásah do nemocenské.
Práce na projektu má podle dřívějšího vyjádření ministryně v demisi Jaroslavy Němcové (ANO) převzít Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), která nemocenskou vyplácí. Ministryně předpokládá, že příprava bude trvat dva roky. Dnes Němcová o návrhu neinformovala, po zasedání se nekonala obvyklá tisková konference. Návrh změny zákona nyní posoudí Poslanecká sněmovna.
Roste počet neschopenkových formulářů
Lékaři mohou elektronicky neschopenky vystavovat už od roku 2010. Mohou využít takzvané e-podání. Potřebují k tomu jen počítač s internetem a lékařský software, který službu e-podání podporuje. Musí se pak v ČSSZ registrovat. Tento úřad chce firmám od příštího roku umožnit, aby mohly dodatečně údaje o nemocných pracovnících přes počítač kontrolovat. Vyplývá to z informací, které po jednání v centrále ČSSZ poskytli minulý týden premiér Andrej Babiš (ANO), ministryně Němcová a zastupující ředitel správy Pavel Krejčí.
Podle údajů ČSSZ každý rok přibývá neschopenkových formulářů, které doktoři elektronicky posílají. V roce 2015 jich bylo 56 000 a loni 117 000.
Elektronické neschopenky se měly podle zákona v Česku využívat od ledna příštího roku. Lékaři je měli vystavit a odeslat přes počítač. Údaje o pracovní neschopnosti zaměstnance by okamžitě mohl vidět jeho zaměstnavatel. Nemocní by nemuseli tiskopisy nosit do práce a mohli se jít rovnou léčit. Doklady by také hned měla ČSSZ.
Elektronické neschopenky chtějí zaměstnavatelé
Babiš po jednání v centrále ČSSZ řekl, že od ledna příštího roku budou moci lékaři elektronicky posílat dva z pěti tiskopisů k pracovní neschopnosti. Využít se má i registr zdravotníků. Zaměstnavatelé a zaměstnanci se do systému připojí později.
Zatím není jasné, odkdy by e-neschopenky měly být pro lékaře povinné. Němcová míní, že by doktoři měli mít povinnost vystavovat je dřív než za několik let, a to kvůli zamýšlenému zrušení karenční doby. Po zavedení elektronických neschopenek volají zaměstnavatelé. Chtějí díky tomu mít lepší kontrolu nad nemocnými zaměstnanci. ČSSZ jim chce od příštího roku údaje o stonání pracovníků přes svůj portál zpřístupnit. Přihlásit se firmy budou moci přes datovou schránku. Pokud ale lékař nepošle neschopenku elektronicky, data zaměstnavatelé uvidí až poté, co je ČSSZ dostane poštou.
