Německo a celá Evropa loví podezřelé z pondělního teroristického útoku na vánoční trhy v Berlíně, při kterém bylo 12 lidí zavražděno a dalších 49 zraněno. Hledán je především Tunisan Anis Amri. Jenže v Německu žije více než 10 tisíc radikálních islamistů, kteří mohou být nebezpeční. Jejich aktivity léta platí (podobně jako v Česku) organizace ze Saúdské Arábie, Kataru a Kuvajtu. A v podstatě s tím nikdo nic nedělá.
Financování extrémistických islámských skupin v Německu, z kterých se mohou rekrutovat i další teroristé, je podle posledních zpráv Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV, domácí kontrarozvědka) a Spolkové zpravodajské služby (BND, zaměřuje se na zahraničí) financováno často ze zahraničí. Jak s odvoláním na tyto zprávy uvedl v polovině prosince list Süddeutsche Zeitung, peníze pro muslimské radikály pocházejí především ze Saúdské Arábie, Kataru a Kuvajtu.
Podobná tvrzení nejsou ničím novým a převratným. Problémem je, že s tím úřady v evropských zemích dlouhé roky nic zásadního nedělají. Toto financování, i když v daleko menší podobě, se dotýká i českých muslimů a jejich mešit a center. I tam přicházejí peníze z bohatých arabských států.
V Německu jsou z arabských zemí financovány především mešity, nadace, náboženské školy, jazykové kurzy, ale také někteří kazatelé a radikální skupiny. Cílem je prosazení a rozšíření všech možných forem islámu v Evropě.
Velvyslanectví Saúdské Arábie v Berlíně oficiálně popřelo nové zprávy o financování islámských radikálů, jenže informace tajných služeb tentokráte hovoří o konkrétních organizacích, které to provádějí a ty jsou přímo napojeny na vlády arabských zemí.
Jedná se o Světovou muslimskou ligu, která sídlí v Mekce v Saúdské Arábii. Je sice prezentována jako nevládní organizace, ale kdysi ji založila vláda a šíří po světě státní saúdskoarabské náboženství, wahhábismus, což je nejortodoxnější verze sunnitského islámu. Žije také ze státních fondů a mnohokrát byla vyšetřována v různých západních zemích kvůli finanční podpoře teroristických organizací Hamás či Al-Káida.
Další sponzorem islamistů je katarská nadace se jménem Sheikh Eid Bin Mohammad al-Thani Charitable Association. Byla založena v roce 1995, má celosvětovou působnost a věnuje se mnoha charitativním projektům. S nimi je ovšem spojeno také šíření islámu jako takového.
Německé tajné služby mají v hledáčku také Society of the Revival of Islamic Heritage. Pochází z Kuvajtu a opět je prezentována jako nevládní organizace. Jenže v USA a Rusku je zakázaná, protože je na listině podporovatelů teroristických skupin. V Evropě činnost ale vyvíjí.
Všechny tyto velké nevládní organizace z arabského světa (existují například i ve Spojených arabských emirátech a jinde) mají dvě věci společné. Tváří se, že nemají nic společného se svými vládami, ale ve skutečnosti žijí i ze státních fondů a všechny pomáhají šířit po světě islám. I v těch nejradikálnějších podobách. Skrývají se u toho za podporu islámských center, školy či charitu.
V Německu podle odhadu tajných služeb a policie žije dnes více než 10 tisíc radikálních islamistů a jejich počet stoupá, protože v poslední době se orientují i na rekrutování nových přívrženců z řad uprchlíků. Část těchto extrémistů má už německé občanství. Kolem 800 z nich v posledních letech bojovalo v řadách různých skupin v Sýrii a Iráku, někteří z nich se již vrátili do Německa.
Minulý měsíc německá vláda zakázala islamistickou organizaci Pravé náboženství. Ta oslavovala džihád a terorismus. Rozšiřovala také na ulicích německých měst Korán a tato akce byla financována právě z peněz arabských nadací.
„Nechceme, aby v Německu docházelo k teroristickým útokům. Nechceme, aby se v Německu radikalizovalo k terorismu,“ řekl tehdy k tomu ministr vnitra Thomas de Maiziére.
Jenže útok v Berlíně ukázal, že problém je daleko hlubší, než si většina německých politiků připouští.
