Eva Zamrazilová: Levnější hypotéky? Babiš riskuje, že znovu rozpoutá inflaci

Eva Zamrazilová

Eva Zamrazilová • Zdroj: Nguyen Phuong Thao

Eva Zamrazilová
Eva Zamrazilová
2 Fotogalerie
Jiří Sezemský
Diskuze (0)

Čtěte Reflex v Googlu přednostně

Nastavte si Reflex jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.

Preferujte nás Sledujte nás

Ekonomka Eva Zamrazilová je viceguvernérkou České národní banky. V letech 2018 až 2022 předsedala Národní rozpočtové radě. V rozhovoru pro Reflex hovoříme o vývoji inflace a ekonomiky, co by přineslo vyšší zdanění bank a proč je zásadní udržet nezávislost centrální banky.

Začněme aktuálním rozhodnutím bankovní rady České národní banky, která zvýšila základní úrokovou sazbu na čtyři procenta. Jaké jsou hlavní důvody?

Konflikt na Blízkém východě se protahuje, tím pádem roste pravděpodobnost, že se nevyhneme sekundárním dopadům. Jde o propisování cen energií a pohonných hmot do ostatních cenových okruhů, především do jádrové inflace. Zatím tyto dopady sice nepozorujeme, ale čím déle konflikt trvá, tím vyšší je pravděpodobnost až jistota, že v nějaké míře přijdou. Zvýšení sazeb je preventivní krok, aby byl jejich propis co nejnižší.

Inflace je už dva roky relativně nízká, nad dvěma procenty. ČNB nyní výrazně zvýšila odhad jejího růstu v roce 2027. Jak poroste v příštím roce?

Aktuální predikce je 3,2 procenta, přičemž hlavní skok přijde v lednu. Při hodnocení je potřeba vzít v úvahu, že v lednu a únoru 2026 byly v inflaci obsaženy levné pohonné hmoty. Začaly růst koncem posledního únorového týdne a hlavní náraz přišel v březnu.

Po zahájení Trumpova útoku na Írán…

V březnu bude vyšší srovnávací základna, takže inflace trochu zpomalí, ale lednové a únorové číslo bude poměrně vysoko nad trojkou. Letos v lednu se také projevil efekt přenesení poplatků za obnovitelné zdroje z firem a domácností na stát. Kdyby se to nestalo, byla by letos inflace o půl procentního bodu vyšší. Příští rok tento efekt odpadne.

Jaká jsou největší proinflační rizika?

V příštím roce se dočkáme obratu v dynamice cen potravin. Potraviny jsou v letošním roce meziročně levnější a překvapivě i v podzimních měsících jsou meziročně zhruba o čtyři procenta levnější a pomáhají vyvažovat růst cen pohonných hmot. Relativně levné potraviny jsou dnes hlavní složkou, která inflaci drží poblíž inflačního cíle dvou procent, ale obrat je prakticky nevyhnutelný. Nastane kvůli vývoji na komoditních burzách v kombinaci s letošní slabou sklizní. Zdražuje i elektronika z důvodu globálního nedostatku čipů. Jde sice o malou, ale viditelnou část spotřebního koše. Dalším rizikem je velmi nepříjemná úpornost síly inflace ve službách, což je efekt navázaný na vysoký růst mezd, kde je minimum zahraničních vlivů. Proto také velmi obezřetně přistupuji k tomu, jak se budou zvyšovat mzdy zaměstnanců ve veřejném sektoru.

Záměrem vlády je růst mezd státních zaměstnanců až o devět procent…

Právě. Pokud by se současně podařilo propustit deset procent státních zaměstnanců, pak by samozřejmě celkový objem mezd nebyl tak vysoký a trh práce by dostal impuls nové pracovní síly.

Vláda plánuje takto snížit počty jen státních úředníků, počítá s nárůstem mezd ve veřejném sektoru o 34 miliard korun…

To by byla výrazná proinflační částka a přiživila by růst inflace ve službách. Pro srovnání, ceny služeb rostou tempem mezi čtyřmi až pěti procenty, zatímco u cen zboží je růst nižší, kolem jednoho. Máme tedy výrazný rozdíl mezi vývojem cen zboží a služeb. Rychlý růst mezd inflaci ve službách udržuje. My ji potřebujeme utlumit tak, aby služby rostly tří-, maximálně čtyřprocentním tempem. Dnes jsou vysoko nad inflačním cílem. Jinak než zpomalením růstu mezd je utlumit nepůjde.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!

Začít diskuzi

Články z jiných titulů