Vojenská junta v Myanmaru (předtím Barma) je proslulá vězněním a vražděním svých oponentů a také propojením na radikální část vlivných místních buddhistických mnichů, kteří někdy místo šíření dobra vyzývají k masakrům. Vůdce junty generál Min Aung Hlaing, který se ujal moci po převratu v únoru 2021, se proto rozhodl vylepšit si svůj karmický osud stavbou největšího sedícího mramorového Buddhy na světě. Osobně a často dohlíží na stavbu majestátního monument, který obklopuje velkolepý park, a který je před dokončením. Socha i s podstavcem měří téměř 25 metrů. Je z bílého mramoru a nachází se v metropoli země Neipyijto, kde žijí především přívrženci režimu.
Zda právě zrod mramorového Buddhy změní osud generála Min Aung Hlainga, těžko říct. Byl totiž hlavní postavou vojenské kampaně proti místním muslimským Rohingům, kvůli níž od roku 2017 téměř milion z nich uprchlo do Bangladéše. Podle vyšetřovatelů OSN během kampaně (podíleli se na ní i civilisté) docházelo k masovému zabíjení, znásilňování a vypalování rohinských vesnic. Někteří odborníci to označují za genocidu.
Na stavbě mramorového Buddhy pracuje už pět let tým 150 umělců a dělníků. Jen letos se v anglicky psaném propagandistickém škváru junty se jménem Global New Light of Myanmar objevilo kolem 10 textů, jak práce na díle pokračují. Doprovázejí to fotky generála Min Aung Hlainga, který na místo výstavby jezdí na inspekce. Junta také oznámila, že Buddha je vytesán tak, aby odolal i nárazům silného větru o rychlosti 200 kilometrů za hodinu a zemětřesení o síle 8,8 stupně Richterovy škály. Pro sochu bylo použito 5300 tun mramoru (některé údaje hovoří o 7800 tunách, ale přesné informace není někdy možné v tomto totalitním státě ověřit). Mramor byl získán z vesnice Sagyin, která se nachází nedaleko od známého města Mandalaj v centrální části státu. Zdejší mramor je ceněný pro svoji tvrdost a strukturu a byl už použit na mnoha významných buddhistických památkách v Asii.
Barmský mramorový Buddha v postoji māravijaya (název se používá v Thajsku), při kterém sedící Buddha pokládá ruku v uvolněném postoji směrem k zemi a volně si přidržuje koleno. Druhou ruku má položenou na klíně. Jeho oči, někdy zavřené, hledí dolů k zemi. V barmském umění se tento postoj nazývá bhūmiphassa mudrā. Takovýto Buddha je běžný právě v Myanmaru, Thajsku, Laosu a v Kambodži.
Obří náboženské sochy jsou v Myanmaru běžné (v roce 2008 zde byla například dokončena 116 metrů vysoká socha Buddhy v místě zvaném Khatakan Taung, která je třetí nejvyšší sochou na světě), ale stejně tak je běžná snaha o nebeské rozhřešení za masové zločiny vojenských vládců. Min Aung Hlaing je zatím posledním místním diktátorem, který podporuje náboženské stavební projekty v karmické naději, že stavba obřích Buddhů mu zajistí pozitivní reinkarnaci namísto znovuzrození v „říši hladových duchů“, kam patří, aby byl donekonečna trýzněn oběťmi svých četných zločinů. Poslední generace myanmarských generálů je podle dostupných informací i hodně pověrčivá a prý běžně praktikuje praktiky černé magie.
Ovšem oficiální propaganda říká ke stavbě obřího mramorového Buddhy toto: „Podoba Buddhy je budována s cílem ukázat světu rozkvět théravádového buddhismu v Myanmaru, zajistit mír a klid v zemi a přispět k rozvoji regionu prostřednictvím návštěv místních i zahraničních cestovatelů a zlepšit rozvoj státu.“
