Pokud by konsolidační balíček nevedl ke snížení deficitu a naopak výrazně přitížil těm, kteří mají finanční problémy už nyní, bude ho prezident Petr Pavel vetovat. Kromě sociální udržitelnosti projednávaných opatření je pro něj důležité také to, aby byla dostatečně razantní a vedla k nápravě, „protože by asi bylo nesmyslné přijímat velice bolestivě balíček, po kterém bude muset okamžitě následovat balíček číslo dva, tři a kdovíkolik ještě dalších,“ uvedl. V exkluzivním rozhovoru s Čestmírem Strakatým také vládě vytkl, že „od počátku nebyla schopná dát na stůl jasná, srozumitelná čísla, ze kterých by se dalo vycházet.“ Ta, co předkládá, jsou matoucí i pro zkušené ekonomy, navíc se neustále mění, což přispívá ke zmatku a nedůvěryhodnosti kabinetu Petra Fialy.
Nepovažuju za konstruktivní vstupovat teď do jednání o konsolidačním balíčku, říká prezident Petr Pavel. Nyní je podle něj řada na poslancích a opozičních stranách, aby předložili pozměňovací návrhy, a veřejnost prostřednictvím volených zástupců prosadila klíčové změny. „Budu sledovat, jak se debata vyvíjí, protože mám samozřejmě zájem na tom, aby ten balíček k něčemu vůbec byl, aby opravdu směřoval k ozdravení veřejných financí,“ předesílá s tím, že jeho chvíle přijde až na konci legislativního procesu. „Ani si nemyslím, že by bylo úlohou prezidenta řešit detaily, která konkrétní daň by měla být v jaké výši, protože od toho tady máme opravdu spoustu odborníků,“ má jasno.
Svou pozornost upíná také k dění na Ukrajině a blížícímu se summitu Severoatlantické aliance ve Vilniusu. „Pro Ukrajince by určitě bylo žádoucí, aby dostali jasnou zprávu ohledně svého budoucího členství v Alianci, na druhou stranu i ukrajinské vedení je realistické v tom, že chápe, že jakékoliv přizvání do NATO nemůže být vyhlášeno dřív, než skončí válka,“ popisuje realitu a předpokládá, že v hlavním městě Litvy bude Volodymyrovi Zelenskému přislíbena další podpora Západu. „Dosud byla na základě ad hoc příslibů, a teď je před schválením pětiletý plán, který má i jasné finanční krytí, na kterém se jednotlivé státy budou svými poměrnými částkami podílet, což dá Ukrajině mnohem větší stabilitu z hlediska očekávání, než je tomu dnes. Dojde i k povýšení statutu spolupráce mezi NATO a Ukrajinou z úrovně Komise na úroveň Rada, což mnoha lidem může připadat v podstatě jako to samé, ale dává to Ukrajině mnohem silnější slovo v jednáních se zeměmi NATO. A pak také určitě se Ukrajině dostane příslibu v tom smyslu, že v okamžiku, kdy bude válka ukončena, tak je čas na zahájení jednání o možném členství. A to si myslím, že je asi maximum možného a z pohledu Ukrajiny to rozhodně není tak málo,“ predikuje Pavel.
„Na druhou stranu, pokud by se ten konflikt měl protahovat bez jakéhokoliv významnějšího posunu neúměrně dlouhou dobu, pak budou mít vlády v těch podporujících zemích velice složitou pozici, jak vysvětlit lidem, že má smysl ještě podporovat, když se to vlastně nikam nehýbe. I ze strany Západu tak bude snaha, aby v určitém momentu, pokud už nebude prostor k nějakému významnějšímu posunu, došlo k zahájení jednání,“ je přesvědčen a dodává: „Ukrajina musí usilovat o to, aby osvobodila celé své území, ale každý, kdo se na situaci dívá realisticky, tak ví, že dojde k okamžiku, kdy i s veškerou podporou Západu už nebude mít další kapacitu, jak dosáhnout ještě většího pokroku. A stejně tak ze strany Ruska dojde k určitému vyrovnání sil, které by potom mohlo hrozit nějakým zamrzlým konfliktem. Na tom by určitě neměla mít zájem ani Ukrajina, ani Rusko, ale ani Západ, protože každý konflikt by měl dospět k nějakému řešení, a pokud už není možné ho řešit silou, tak je nutné nasadit sílu diplomacie, politiky, případně i ekonomiky, aby došlo k nějakému vyrovnání a k obnově stavu.“
„Zamrznout“ by nechtěl ani on v prezidentském úřadu. „Pět let je dostatečně dlouhá doba na to, když tomu chce člověk věnovat maximum. A já jsem do toho vstupoval ne s tím, že si to období chci v klídku užít, ale že tomu chci opravdu věnovat maximální možné úsilí, čas a dosáhnout nějaké konkrétní výsledky. Uvidíme, jak ta situace bude vypadat za 4,5 roku, ale nemyslím si, že bych v tomto ohledu nějak moc měnil názor,“ trvá prozatím na svém rozhodnutí znovu nekandidovat.
Jaký je jeho vztah s vládou? Jaká je podle něj úspěšnost ukrajinské ofenzivy? K čemu se necítí být kompetentní? Dělá stát pro kulturu dost? A jaký film na Mezinárodním filmovém festivalu Karlovy Vary viděl? Na tyto a další otázky odpovídal prezident Petr Pavel ve speciální sérii rozhovorů Prostor KVIFF X.
