Volby v Řecku: Levicový CIpras nejspíš neobhájí post premiéra | Reflex.cz
nahoru

Řekové volí: Fidelův expřítel Cipras asi končí a vrací se dynastie

Petr Sokol7. července 2019 • 07:00
Řecký premiér Alexis Cipras.
Řecký premiér Alexis Cipras.
• foto: 
Profimedia

Řecko ještě před pár lety plnilo první stránky evropského tisku. Země zažila ekonomický kolaps, byla málem vyhozena z eurozóny, musela plnit přísné podmínky zahraničních věřitelů a tvrdě šetřit, což nakonec do čela vlády po opakovaných předčasných volbách vyneslo lídra krajně levicové, původně komunistické strany Syriza – Alexise Ciprase. Postupně se ale země začala z radaru mezinárodní pozornosti ztrácet, ale v neděli jdou Řekové k volbám, aby ohodnotili poslední čtyři roky vlády politika, který do úřadu nastupoval jako miláček evropské krajní levice a před pěti lety dokonce skupinu komunistických a krajně levicových stran vedl do evropských voleb jako jejich celoevropský volební lídr (spitzenkandidát).

Od Fidela do Bruselu

Tentokrát ale Cipras do voleb nejde jako favorit. Pryč jsou totiž doby, kdy zaníceně bouřil proti Bruselu, a dokonce nechal Řeky v populistickém referendu odmítnout požadavky věřitelů, aby země přijala úsporná opatření. Tehdy mu k jeho politice dokonce v dopise pogratuloval sám vůdce komunistické Kuby Fidel Castro. Ciprase ale v úřadu premiéra postupně začala dobíhat řecká ekonomická realita a někdejší krajně levicový tribun začal zvyšovat daně, krátit penze a rušit slevy na DPH.

Ke cti mu slouží, že se nakonec jako politik vycházející z řeckého komunistického hnutí nevydal venezuelskou cestou, ale začal do určité míry šetřit. To ale na druhou stranu znamenalo, že jeho popularita, kterou si vydobyl jako ten, kdo poprvé dokázal porazit dvě velké, zavedené řecké strany, začala postupně klesat.

Pro část svých voličů totiž Cipras zradil svou původní „protivěřitelskou“ politiku, pro jiné se stal tím, kdo po téměř pěti letech v čele vlády už nese hlavní odpovědnost za to, že se Řekům stále ekonomicky daří výrazně hůře než před krizí. Navíc se pomalu začal rozplývat jeho obraz nového politika, který nebude v očích veřejnosti propojený s klientelismem a korupcí. Tento jeho přerod nejvíce symbolizovala fotka z loňského léta, na níž se původní „komunista light“ Cipras objevil na jachtě jednoho z milionářských řeckých rejdařů, kde k překvapení svých levicových voličů trávil dovolenou.

Zásadní vítězství navíc Cipras nedosáhl ani v „pokrokové“ agendě, kdy například neprosadil zrušení výuky Bible na základních školách, které prosazoval v rámci jeho boje za omezení vlivu řecké pravoslavné církve. Do dějin se tak Ciprasova vláda zapsala hlavně tím, že dojednala smír se severním sousedem, který se ale na řecký nátlak podle Ciprasem vyjednané dohody musel přejmenovat z Makedonii na Severní Makedonii, aby Řecko neblokovalo její vstup do EU a NATO.

Pád popularity

Ciprase si i díky tomu sice oblíbila také umírněná evropská levice a letos před evropskými volbami se mluvilo dokonce o potřebě vytvořit v unijních institucích široký levicový blok od „Ciprase po Macrona“, ale právě květnové evropské volby předznamenaly nyní už očekávaný Ciprasův pád. Jejich výsledky v Řecku totiž potvrdily to, co už déle ukazují řecké průzkumy veřejného mínění.

Ciprasovu stranu sice podporuje něco více než čtvrtina Řeků, což ale nestačí na první místo, na které se postupně vyšplhala opoziční, pravicová strana Nová demokracie (ND). Ta má i před nedělními volbami na Ciprasovu formaci náskok přibližně deset procent. Konzervativní Nová demokracie má proto velkou šanci, že si jako nejsilnější strana připíše i bonus 50 poslaneckých křesel, které řecký volební systém stále přisuzuje volebnímu vítězi, i když se ho Cipras pokusil zrušil. Díky tomuto bonusu pro vítěze by řecká pravice mohla sama získat většinu v třistačlenném parlamentu.

„Dědičný“ premiér

Pro případný konec Ciprasovy éry v čele řecké politiky je příznačné, že aktuální lídr Nové demokracie, který by ho měl nahradit ve funkci premiéra, ztělesňuje velmi výrazně řeckou politiku, jak fungovala před krizí a politickým zemětřesením, které tehdejší bankrot řecké ekonomiky přinesl. Jmenuje se totiž Kyriakos Mitsotakis, je synem bývalého premiéra Konstantina Mitsotakise a patří proto i do politické dynastie, k níž se řadí i legendární řecký premiér Elefterios Venizelos, který stál v čele řecké vlády už mezi světovými válkami.

Mitsotakis junior patří k ekonomicky liberálnímu křídlu své strany a prosazuje výrazné snížení daní a omezení typické řecké byrokracie. Absolvent Harvardu, který za vojenské diktatury v 70. letech vyrůstal v pařížském exilu, kam se musel uchýlit jeho otec, ale v kampani neváhá sázet ani na nacionální kartu, když tvrdě odmítá dohodu Ciprase s Makedonií, protože považuje přejmenování země na Severní Makedonii za nedostatečné. Možný budoucí premiér si totiž jako většina Řeků myslí, že slovo „Makedonie“ je součástí řeckého národního dědictví a sousední slovanský stát ho nemá, co používat. Vůči Ciprasovi se Mitsotakis vymezuje i kvůli benevolentnímu přístupu dosavadní levicové vlády k migraci.

Mitsotakise může o premiérský post připravit už jen překvapivý posun v preferencích, který by znamenal, že jeho strana nakonec nezíská sama většinu a v parlamentu nebude mít žádného vhodného koaličního partnera, protože hranici tří procent nutnou pro zisk mandátů už zřejmě překonají jen malé levicové a krajně pravicové formace.




Prezidentské volby v USA

Kandidáti Volby online Donald Trump Elizabeth Warrenová Joe Biden Bernie Sanders Kamala Harrisová

Americké prezidentské volby budou probíhat po většinu roku 2020 a vyvrcholí 3. listopadu 2020. Volby už v únoru začínají primárkami. Přes špatný mediální obraz existují důvody, proč Donald Trump může znovu vyhrát. Ovšem uniklé průzkumy naznačují, že to bude mít těžké.

Reflex.cz mapuje volby po celém světě. Podívejte se na volební speciál.


Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější