Barometr, který ukazuje, jak se Češi stravují. Jak, co a kdy jíme a co nám chybí nejvíc?
V rámci programu FOOD, kterého se účastní 19 institucí a univerzit v Evropě, se každoročně uskuteční i průzkum tzv. Barometr FOOD. Cílem celé iniciativy je zlepšit stravovací návyky zaměstnanců zvýšením jejich povědomí o nutričně vyvážené stravě a zároveň zlepšit výživovou kvalitu jídel nabízených v restauracích v rámci pracovního dne. Společnost Edenred a její partneři se i letos podělili o výsledky tohoto rozsáhlého šetření založeného na odpovědích 52 016 zaměstnanců a 1 136 provozovatelů restaurací ve 21 zemích světa. Jaká jsou hlavní zjištění průzkumu v Čechách?
Ceny obědů se liší podle regionů
Za polední menu zaplatíme v průměru 197 Kč, to je o 58 Kč více než před pěti lety, přičemž v posledních měsících růst zpomalil. Od začátku roku obědy zdražily o >5 Kč. Ceny obědů se přitom zásadně liší napříč regiony – zatímco v Praze se strávníci najedí v průměru za více než 220 korun, v Olomouci je to jen 177 Kč a ve Zlíně dokonce 175 Kč. Je jasné, že nůžky mezi regiony se rozevírají, v říjnu 2020 dělilo Prahu a Zlín zhruba 24 Kč, letos v říjnu už 47 Kč.
Čeští strávníci narážejí na „cenový strop“
Že se zdražilo, má za následek pokles návštěvnosti v restauracích. Uvádí to 34 % restauratérů. Proto se hledají cesty, jak v kontextu všeobecně stoupajících cen oslovit zákazníky. Někteří vsázejí například na levnější suroviny, nebo zkrácenou otevírací dobu. Z průzkumu také vyplynulo, že až 62 % strávníků snížilo kvůli cenám v posledním roce počet návštěv restaurací. V práci se jako alternativa stává dominantní „oběd z krabičky“ snězený u počítače. To má bohužel za následek to, že zaměstnanci často obědvají ve spěchu, v nevhodném prostředí, na oběd se nesoustředí a jídla nejsou vyvážená.
Je šetření peněz na místě?
Ti, kteří chodí na oběd do restaurace, mají vlastní strategie, jak ušetřit. Často vynechávají jednotlivé položky menu, nejčastěji dezert, ale také polévku a nápoje (ve více než třetině případů). Kompletní oběd si dopřeje jen 19 %. Co je na pováženou nejvíce je to, že méně dbáme na zdravou a vyváženou nabídky. Letos uvedlo pouhých 40 % strávníků, že se zajímá o zdravé stravování – loni toto číslo přitom činilo 73 %!
Polední menu a stravenky – možné řešení?
Nejvíce Čechů by chtělo za oběd utratit mezi 121 až 160 korunami, ovšem reálné ceny jsou jiné. 73 % lidí se rozhoduje právě podle ceny. Jako možné řešení se nabízí zvýhodněné polední menu a příspěvek od zaměstnavatele. Oblíbenost poledního menu je přitom v ČR velmi vysoká – jsme doslova evropským unikátem. Podle poledního menu si restauraci pro oběd vybere 47 % lidí.
Významnou roli při zajištění pravidelnosti stravování hrají stravenky nebo stravenkou karty. Až 37 % lidí totiž uvádí, že díky nim jí kvalitněji. Pokud by byl příjem jejich stravenek zdvojnásoben, bezmála 70 % strávníků uvedlo, že by zlepšili kvalitu svých jídel. Role stravenek je významná i při zajištění pravidelnosti stravování – jedná se o adresný a účelný příspěvek nad rámec mzdy, který přirozeně motivuje k větší útratě za jídlo a potraviny. Zaměstnanci tento příspěvek využívají také k nákupu potravin pro sebe a svou rodinu.
Průzkumu Barometr FOOD, který koordinuje společnost Edenred se letos zúčastnilo 3540 strávníků (52 016 globálně) a 95 provozovatelů (1136 globálně).
