Skutečný příběh golema: Přísluší vůbec člověku vytvářet umělé bytosti?
Příběh golema je jedna z nejslavnějších pražských legend. Umělou bytost oživenou moudrým rabbim Löwem, která přestala sloužit a začala ničit, zná asi každý. V časech nástupu umělé inteligence dostává pověst obzvlášť aktuální rozměr. Málokdo ale ví, že golem nebyl jen jeden, mohl mít i podobu ženy a s Prahou ani s rabbim Löwem původně neměl nic společného.
Démoni, andělé, golemové a jiné záhadné bytosti vystupovaly jako hlavní postavy ve folklóru ghett, napsal Paul Johnson, autor knihy Dějiny židovského národa. A dál pokračoval: To vedlo k nespočetným pověrčivým praktikám vnášejícím do života v ghettech neobyčejnou hutnost, která byla zároveň děsivá i uklidňující, ale vždy pestrá a vzrušující.
O pražském ghettu to platilo víc než o kterémkoliv jiném, protože bylo součástí města odjakživa spojovaného s magií a tajemnem. Žádné jiné zemi nevládlo tolik panovníků ovlivněných hermetickými učeními: císař Karel IV. žil křesťanskou mystiku, jeho syn Václav IV. shromažďoval knihy o astrologii a alchymii, Barbora Celjská, manželka Zikmunda Lucemburského, osobně provozovala alchymii, místodržící českých zemí Ferdinand II. Tyrolský měl zálibu v esoterice. Nad jiné v tom vynikal císař Rudolf II., obklopený učenci, alchymisty, umělci a mágy všeho druhu. V Praze také působil doktor Faust, spřažený s ďáblem, a Vyšehrad je místem s největší koncentrací strašidel na světě. Pro vyznavače záhad je Praha hlavním městem tajemna, takže umístit legendu o golemovi právě sem dávalo smysl.
Díky Starým pověstem českým Aloise Jiráska nejspíš stačí golemův příběh jen krátce připomenout: učený rabbi Löw stvořil z hlíny umělou bytost, kterou oživil vložením šému s posvátným textem. Golem sloužil v rabbiho domácnosti, ale jednou svatý muž zapomněl šém včas vyjmout a hliněná příšera mu zdemolovala byt. Rabbi ho proto vyřadil z provozu a usoudil, že lepší bude nechat to tak.
Legenda se zdá být neoddělitelně spojená s Prahou, ale původně vznikla někde úplně jinde.
Na počátku byla hlína
Na první pohled vypadá představa umělé bytosti v hlubokém středověku nepatřičně; jak mohli tehdejší lidé přemýšlet o věcech, jež jsou doménou moderní kybernetiky a robotiky? Ve skutečnosti lze námět odvodit už z bible: Bůh uplácal Adama z hlíny, jeho výtvor byl tedy prvním golemem. Člověkem se stal teprve tehdy, když mu Bůh vdechl duši. Proč by tedy nemohl Boží moudrostí prostoupený rabín podobným způsobem jeho tvůrčí postup zopakovat? Pravda, rabín není Bůh, takže nemůže stvořit člověka – a tak je výsledkem jen golem, což v hebrejštině znamená nedokonalý nebo neúplný. Ale na práce v domácnosti nebo na ochranu proti zlým lidem to bohatě stačí.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
