Češi a zdravé jídlo. Jde to k sobě? Aneb mýtus o tom, že „co je zdravé, to je drahé“
Poslední průzkum ankety Barometr FOOD uskutečněný v Čechách v letošním roce přinesl zajímavé výsledky. Vyplynulo totiž, že hlavní roli pro rozhodování zaměstnanců o tom, jak se budou stravovat, hrají cena a čas. A to i přesto, že se v dnešní době ví a mluví o roli zdravého a vyváženého jídelníčku. Jakou roli tedy lidé stravování přisuzují? Jak se naše chování v tomto ohledu proměnilo? A máme nějaké pozitivní výhledy do budoucna? Na to Reflexu odpověděla Aneta Martišková, ředitelka vnějších vztahů ve společnosti Edenred, která zmíněný průzkum zastřešuje.
Vy jste v rámci své pracovní pozice i národní koordinátorkou programu FOOD. O co přesně jde a jakým směrem se vydáváte?
Program FOOD vznikl z iniciativy Evropské komise, a to především s cílem podpořit rozvoj zdravých stravovacích návyků napříč členskými státy a přispět k boji proti obezitě. Hlavním nástrojem programu je průzkum Barometr FOOD, který dlouhodobě mapuje spotřebitelské chování a postoje strávníků přibližně ve dvacítce účastnických zemí. Edenred je hrdým mezinárodním koordinátorem tohoto průzkumu, konkrétně v Česku jej organizuje od roku 2009.
Moc ráda k tomu dodávám, že v Česku se projektu opravdu daří. Každý rok prezentujeme výsledky šetření FOOD na tiskové konferenci a po celý rok pak zvedáme jeho jednotlivé tematické pilíře v mediální komunikaci a napříč dalšími projekty. Jsme zároveň rádi, že iniciativa si již třetím rokem získala podporu oborových partnerů, zejména Hospodářské komory, Svazu obchodu a cestovního ruchu a Státního zdravotního ústavu. Těší nás také, že nad akcí převzalo záštitu Ministerstvo zdravotnictví, které je zároveň spolu se Svazem obchodu mezinárodní spolupracující organizací. S partnery máme společný cíl a budeme dále pracovat na tom, aby se téma stravovacích návyků i v budoucnu dostalo k co nejvíce lidem a firmám.
Koho se ve zmíněné anketě ptáte a na co konkrétně?
Každý rok se do šetření zapojí respondenti z řad zaměstnanců i provozovatelů stravovacích zařízení. Letos to u nás bylo konkrétně 3 540 strávníků a 95 restaurací. V mezinárodním měřítku jsme se pak ptali 52 016 strávníků a 1136 restaurací v celkem 21 zemích – například v Rakousku, Francii nebo Polsku. Zaměřujeme se na jednoduché otázky, které pokládáme opakovaně. Dáváme tak lidem prostor, aby nám sami co nejautentičtěji popsali, jak to vidí a cítí.
Díky naší dlouhodobé snaze máme k dispozici datové řady až do roku 2009 a můžeme tak velice detailně sledovat vývoj různých trendů. Z těch nejaktuálnějších můžeme jmenovat třeba příklon strávníků k „obědům z krabičky“, tedy k jídlům, které si uvaří doma a přinesou do práce. Bohužel ale pozorujeme také trend obědvání u obrazovky počítače nebo postupný pokles návštěvnosti restaurací. Letos v porovnání s minulým rokem snížilo frekvenci návštěv ve stravovacích zařízeních 67 % lidí.
Co dalšího plyne z nejnovějších výsledků? Jak s nimi vlastně pak dále pracujete?
Každý rok témata průzkumu FOOD přizpůsobujeme aktuálním trendům. Letos jsme se například zaměřili na trend zdražování, který pocítil celý gastro sektor i sami strávníci. Průměrná útrata strávníků v době oběda činí v Česku přibližně 197 korun. Ceny muselo v posledním roce zvednout 67% restaurací. A právě zdražování nás nutí více přemýšlet nad tím, co jíme a za co utrácíme. Strávníci začali například vynechávat polévku (56 %) nebo nápoje (38 %). Při výběru restaurace se pak řídí především cenou. Zdravá nabídka je pro ně naopak až na posledním místě, společně s tzv. globálními stravovacími trendy jako je např. vegetariánství nebo veganství. Klesl také počet respondentů, kteří od restaurací očekávají zdravější nabídku – z loňských 57 % na letošních 45 %.
Překvapilo vás z těchto výsledků něco?
Alarmujícím zjištěním průzkumu je bezpochyby především stále menší důraz, který strávníci kladou na faktor zdraví. Přispívají k tomu jednak rostoucí náklady spojené se stravováním, ale také proměna pracovní kultury. Obědovou kulturu samozřejmě poznamenalo také období pandemie, kdy se Češi naučili jíst v domácím prostředí a spíše než na kolektivní návštěvu restaurace vsadit třeba na rozvážku nebo vlastní kulinářskou kreativitu. Oběd se pro ně stává luxusem nebo „sváteční“ záležitostí.
Strávníci sami uvádějí, že jedním z faktorů, který je dokáže ve výběru restaurace přesvědčit, je nabídka zvýhodněného poledního menu. To stejné nám potvrzují i provozovatelé. U 51 % z nich si návštěvníci polední jídlo z „meníčka“ pravidelně vyberou. V tomto směru jsme podle průzkumu dokonce evropským unikátem.
Roste také význam slev. Bezmála 70 % z dotazovaných uvedlo, že alespoň polovinu košíku nakupuje „v akci“. Hon za zvýhodněným zbožím se tak stává standardem i u těch, kteří dříve na cenovky moc nehleděli. Jen 6 % respondentů odpovědělo, že jim na slevách nezáleží.
Jak to máme v porovnání s ostatními v Evropě?
Například v otázkách zdravého stravování vychází srovnání s našimi sousedy ne úplně příznivě. Zatímco v Rakousku, Polsku i na Slovensku si přes 90 % strávníků pod zdravou nabídkou představí více zeleniny, v Česku je to jen 69 %. Pouze 40 % Čechů také uvedlo, že se více než loni zajímají o zdravé stravování. U výše zmíněných sousedů to ale bylo až kolem 60 %.
Naopak relativním standardem ve srovnání s globálními výsledky jsou Češi třeba z hlediska toho, jak si vybírají restauraci. Pro 63 % je důležitým faktorem akceptace stravenek, pro 74 % pak i blízkost k pracovišti. A v čem jsme „nejlepší“? Jedním z prvenství, která držíme, je bezpochyby oblíbenost poledního menu, kterou už jsem zmiňovala. Relativně překvapivé je také to, že strávníci u nás častěji požadují kvalitní obsluhu, podle které silněji hodnotí svoji náklonnost k danému podniku.
Co považujete za největší hříchy Čechů v jídle?
To je otázka, na kterou jsme se Čechů zeptali detailně v loňském průzkumu. Nejčastějších „hříchů“ na našem talíři jsme identifikovali celkem pět. Necháváme se až příliš ovlivnit cenou, na jídlo si neumíme vyhradit dostatek času, jíme příliš mnoho masa a málo zeleniny. Relativně málo probádaným problémem je také plýtvání jídlem. Až 37 % domácností zbytky ze svého talíře jednoduše vyhazuje do směsného odpadu.
Letos se nám navíc potvrdilo, že silný vliv má na Čechy mýtus o tom, že „co je zdravé, to je drahé“. Experti přitom oponují, že vyvážený oběd si můžeme dopřát i s omezeným rozpočtem. Stačí vsadit například na luštěniny, nebo cenově dostupnější rybí produkty, například ty z konzervy. Druhým mýtem, kterému tuzemští strávníci často propadají, je neznalost pojmu vysoce průmyslově zpracovaná potravina. Jde přitom o výrobky, které ve své lednici najde v podstatě každý – třeba klobásy, slazené limonády nebo margarín. Ve zkratce jde o produkty s vysokým podílem aditiv, ale přitom nízkým obsahem vitamínů a minerálů. Taková jídla jsou nezdravá, ani nás obvykle nezasytí.
Lidi si vaší firmu spojují hlavně se stravenkami, což už ale dávno není pravda.
Během více než třiceti let, kdy Edenred působí na českém trhu, se vystřídaly různé trendy. Ať už na poli zaměstnaneckých benefitů, v oblasti stravování, volného času nebo zdraví. Naším úkolem bylo vždy mít před nimi náskok a správně je tuzemskému trhu představit. To děláme samozřejmě i dnes, kdy je hlavním hybatelem nových změn především digitalizace. Naše služby jsme proto téměř z 90 % kompletně přesunuli do virtuálního online rozhraní a jsou tak uživatelům k dispozici kdykoliv a odkudkoliv. S virtuální Edenred kartou, která si rozumí třeba i s Google Pay a Apple Pay, mohou zaměstnanci za stovky různých druhů služeb – od vyváženého oběda po nákup produktů z oblasti zdraví – platit pohodlně třeba mobilem. Zároveň si uvědomujeme, že moderní firmy by se měly věnovat nejen vlastním byznysovým cílům, ale i tomu, jak umět přispívat zpět do celé společnosti. Chceme v tomto jít příkladem, takže investujeme především do projektů, které pečují o komunity, životní prostředí a prevenci.
Co kromě programu FOOD máte ještě ve firmě na starosti?
V Edenred se starám o rozvoj dlouhodobých partnerství a projektů. Zastávám také pozici ambasadorky značky a podílím se také na veřejné diskuzi týkající se regulatoriky. Z našich současných projektů mě těší spolupráce s Potravinovou bankou pro Prahu a Středočeský kraj, které pomáháme nejen finančně, ale také jí věnujeme dobrovolnické hodiny našich zaměstnanců. Díky tomu může organizace zachránit ještě více potravin a zároveň pomoci klientům v příjmové nouzi ke kvalitnější stravě. Podporujeme i organizaci Women for Women, která má program Obědy pro děti – ta zase zajišťuje pravidelný oběd ve školách pro děti ze sociálně znevýhodněných rodin. Spolupracujeme rovněž s Nadací Krása pomoci Taťány Kuchařové, která pomáhá seniorům.
Dá se nějak stručně shrnout, jaké největší změny nastaly ve vašem oboru během doby, co v Edenredu působíte?
Největší změnu vidím v tom, jak vypadá samotná veřejná debata o benefitech. Ještě před pár lety jsme se v souvislosti se zaměstnaneckými výhodami bavili převážně jen o daňové zátěži a regulatorních opatřeních. O tom ale benefity nejsou. Bavme se o tom, jakou roli hrají zaměstnavatelé v motivaci Čechů směrem k prevenci, zdravému stravování nebo životnímu stylu. Skrze benefitní nástroje firmy také výrazně ovlivňují sociální mobilitu jednotlivců i domácností. To jsou témata, která ve společnosti rezonují a je potřeba se jim věnovat. K nim se váže i velký objem dat z různých průzkumů a analýz – a právě na tvrdých datech je potřeba oborovou diskuzi postavit. Díky digitálním nástrojům máme například podrobný přehled o oblíbenosti jednotlivých benefitů, pravidelná dotazníková šetření nám zase dávají vhled do spotřebitelského chování nebo do stravovacích návyků.
Jak Edenred pracuje s tím, aby se stravovací návyky Čechů měnily k lepšímu?
Abychom se mohli kamkoliv posunout, je nejdřív potřeba vědět, jak na tom právě jsme. V první řadě je to tedy vždy o zmíněných „tvrdých datech“. Ta představují základní předpoklad k tomu, abychom naše postoje dokázali posunout směrem k lepšímu. Samotná data ale nestačí, je potřeba je umět správně vysvětlit a propojit se současným kontextem. Věříme, že právě Barometr FOOD je ukázkou toho, jak lze relativně komplexní analýzy přinést do veřejného prostoru lidským a srozumitelným způsobem. Pak si mohou získat pozornost, aniž by se musela schovávat za skandální titulky. Jídlo a obědy jsou každodenní záležitostí, která nás přirozeně zajímá a je o nich potřeba otevřeně mluvit.
Mohou motivaci zaměstnanců jíst zdravěji nějak ovlivnit zaměstnavatelé?
Určitě. Příspěvkem na stravování (oddělený rozpočet na jídlo), firemní kantýnou, nebo třeba dedikovaným obědovým koutkem s kuchyňkou. To jsou reálné a prověřené nástroje, které mají pozitivní vliv na to, jak se zaměstnanci během obědové pauzy stravují a jaké návyky při tom získávají. Firmy, které na zdraví a wellbeing vlastních zaměstnanců sázejí, z toho přitom nezískají jen „dobrý pocit“. Dlouhodobě mohou skrze podobné benefity rozvíjet svou interní kulturu, utužovat vztahy na pracovišti i snižovat nemocnost zaměstnanců. Nezapomeňme zmínit také to, že stravenky mají svou roli nejen při navštěvování restaurací. Řada zaměstnanců je využívá i k nákupům kvalitnějších potravin. V průzkumu FOOD nám například 37 % respondentů uvedlo, že jí díky stravenkám výrazně lépe. Adresná a účelová povaha stravenky navíc vylučuje možnost, že by si za příspěvek lidé kupovali jiné nežádoucí produkty – například alkohol nebo cigarety.
Jste hlavním partnerem jedné z kategorií ankety Gastropodnik roku by Qerko „Nejlepší obědové menu Edenred“. Co to pro vás znamená? Jak chápete tuhle největší českou soutěž, kde hlasují „obyčejní smrtelníci“?
Je to pro nás velká čest, že se na tomto projektu můžeme opět podílet. Z průzkumů nám dlouhodobě vychází, že „štamgastská kultura“ je v Česku skutečně silná. Dokonce strávníci uvádějí, že než aby museli změnit zařízení, které pravidelně navštěvují, raději přestanou do restaurace chodit úplně. Navíc, jak už jsem zmínila, v porovnání s ostatními zeměmi máme rovněž velké nároky na obsluhu, a to ovlivňuje to, jak si ideální restauraci vybíráme.
Lidé mohou na stránkách www.gastropodnikroku.cz nominovat své nejoblíbenější stravovací zařízení nebo nominovat podnik, kde mají nejlepší obědové menu. Právě v této kategorii jsme partnerem. Hlasování poběží ještě zhruba měsíc a vyhrát se dají opravdu zajímavé ceny.
