Působivá krasojízda začíná v americkém státě Tennessee, v okrese Haywood, v malém zapadákově jménem Nutbush, ležícím asi osmdesát kilometrů severovýchodně od Memphisu. Právě odtud se odvíjí temně červená nit strhujícího příběhu zpěvačky, která si vybojovala právo stát se královnou, i když ji rozliční psychopati systematicky zašlapávali do země. Anna Mae Bullocková, alias TINA TURNEROVÁ (26. 11. 1939–24. 5. 2023), se nikdy nevzdala, a proto nám dnes její umělecké jméno svítí na cestu jako maják.
I když měl dospělý život Tiny Turnerové pořádné grády, zpočátku to žádná žhavá dráha nebyla. Jak sama zpívala v jednom ze svých největších hitů, částečně autobiografické písničce Nutbush City Limits, v jejím rodném městečku musel člověk ve všem dodržovat povolenou rychlost. „Pětadvacítka je limit, v pátek do krámu, v neděli kostel, žádná whisky na prodej, zabásnou tě, na kauci zapomeň…,“ popisovala rhythm’n’bluesová dračice v doslovném i metaforickém smyslu hranice, které musela překročit a zbourat, aby se nezbláznila a nezahodila svůj geniální talent.
V podstatě celý její život byl návodem, jak hrát a vyhrávat se špatně rozdanými kartami. Sice jí nekolovala v žilách indiánská krev (jak se domnívala, dokud si nenechala udělat testy), válečné barvy ale téhle dravé dámě slušely. Rozhodně víc než role poslušné dcery, vzorné paničky či oběti svého násilnického partnera.
OD BAVLNY K ROZTLESKÁVAČKÁM
Nemilovaná, nechtěná. Tak se budoucí superstar cítila celé dětství. Byla ročník 1939. O dva roky později vstoupily Spojené státy do druhé světové války, což beztak nefunkční rodinu hned zkraje rozdělilo. Otec s matkou odjeli pracovat pro obranné síly do Knoxvillu, své tři malé dcery nechali na krku tátovým prarodičům. Ti měli nižší svěcení v baptistické církvi – Tina i její dvě starší sestry, Evelyn Juanita a Ruby Alline, tudíž prošly striktní náboženskou výchovou.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
