Babišova vláda režim nezmění. Zaklekne ale na "neformální instituce" liberální demokracie
Maďarská nebo slovenská cesta. Právě příklady dvou zemí, k nimž má Česká republika teritoriálně i historicky blízko, se v předvolební kampani objevily jako strašák. Bude však nová, Babišova vláda demontovat instituce liberální demokracie jako Orbán? Případně jejich fungování oslabovat jako Fico? Nic zásadního tomu nyní nenasvědčuje, ale ostražitost je a bude i v příštích čtyřech letech namístě.
Politologické výzkumy zabývající se liberální demokracií ve střední Evropě už dlouho varují před tím, aby se stabilita vládnutí v pluralitním reprezentativním systému spojovala jen se státními institucemi. Média, ta kritická a kontrolující, jsou totiž bez nadsázky hlídacím psem demokracie. V České republice se teď velká část debaty orientuje na fungování těch veřejnoprávních. Populistickým stranám, které se budou nyní podílet na vládnutí, se podařilo dostat do mainstreamu téma zrušení koncesionářských poplatků. Zatímco se však Andrej Babiš holedbal, že se na média veřejné služby podívá ve vládě jako na první věc, budoucí ministr kultury Oto Klempíř chce mnohem spíš otevřít debatu o jejich efektivním fungování. Jinak řečeno: Babišův program zestátnění a Klempířův program velkých změn na sebe nevyhnutelně narazí. Byť to dodává možnou naději, je zjevné, že Babiš tu drží v ruce silnější karty. Vývoj tak bude záviset na tom, jak moc mu na likvidaci České televize a Českého rozhlasu reálně záleží. Hrozba „zakleknutí“ je tu ale živá.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
