I partner nemocného potřebuje po propuknutí nemoci pomoc, nejen pacient. Je nesmírně náročné vydržet ataky psychické nemoci, obstát každodenní stavy a nezačít se hroutit.
Vážený pane profesore,
prosím, zdali mi můžete poradit. Můj manžel trpí léta depresemi. Léčí se, ale má úzkosti do odpoledních hodin. Kolem 17. hodiny už „funguje“. Žijeme sami a je to pro mne těžké „ustát“ tyto každodenní stavy. Lékař poradí, co a jak má psychiatrický pacient dělat, nasadí léky, existují různé webové stránky atd.… Ale kam se může partner nemocného obrátit pro pomoc, jak postupovat, aby všechno zvládl? Existuje nějaká organizace, společnost, kde se lze „naučit“ soužití s psychicky nemocným a jak pomoci? Jak si zachovat zdravý rozum a být silný a nezačínat se také hroutit?
Děkuji mnohokrát za odpověď i pomoc. A. C.
Poukázala jste na důležitý aspekt jakéhokoliv onemocnění, nejen duševního: narušené zdraví není pouze záležitostí toho, kdo je tou či onou poruchou postižen, ale téměř vždy zasahuje i jeho okolí, nejčastěji rodinu. Proto také „praktický lékař“ býval dříve „rodinným lékařem“. Rodina mu pomáhala rozumět patologii jejích členů, a naopak, on jí pomáhal, přinejmenším svou radou, břemeno onemocnění nést. V tomto smyslu se mnoho změnilo, medicína se během 20. století značně individualizovala a sází jak na potřeby a požadavky jednotlivce, tak na solidární pojištění, které s rozostřením cíle své podpory na okolí postiženého až na výjimky nepočítá.
Svoboda volby a iniciativy naštěstí umožnila tento ne vždy příznivý vývoj kompenzovat „zdola“ a zakládat různá svépomocná sdružení, z nichž některá jsou zaměřená i na rodinné příslušníky duševně nemocných. Tyto subjekty poskytují služby ve více vrstvách, od činností organizačních, poradenských a sociálních až po přímou pomoc. Každý, kdo – jak píšete – nemůže ustát každodenní zátěž s péčí o postiženého rodinného příslušníka spojenou, má také možnost sám vyhledat jak psychologickou a psychoterapickou, tak i psychiatrickou pomoc. K tomu slouží různá zařízení od poraden až po ordinace.
Mezi organizace rodičů a příbuzných patří konkrétně například občanské sdružení ESET – help, což je svépomocná skupina určená rodinným příslušníkům nebo přátelům, kteří mají ve své blízkosti člověka s duševním onemocněním, jež významně zasahuje do jejich každodenního života. Skupina je pro lidi, kteří se octli v podobné situaci, místem, kde si mohou vzájemně vyměnit zkušenosti a poskytnout podporu. Podobnými sdruženími jsou Ondřej (v areálu Denního psychoterapeutického sanatoria Ondřejov), Ozvěna (Praha 8) aj. Důležitou organizací určenou rodičům, příbuzným a přátelům duševně nemocných je Sympathea, o. p. s., která kromě zakládání rodičovských organizací, účasti na konferencích, lobbingu, publikační činnosti a koordinace rodičovských aktivit vykazuje i činnost poradenskou.
Všechny tyto subjekty snadno vyhledáte na internetu včetně kontaktů a webových stránek. Portálem těchto služeb je www.psychoportal.cz, odkud vedou kontakty i na manželské, rodinné a internetové poradny. Na uvedeném portálu rovněž najdete krizová centra a služby včetně ambulancí. Podrobný přehled služeb pro lidi s duševním onemocněním v celé republice najdete na hoschl.cz/AEBJ a hoschl.cz/ETD4. Tím vším nechci říci, že o lidi, jako jste vy, je beze zbytku postaráno a že není co zlepšovat. Ba právě naopak. Avšak díky mnoha entuziastům rozličná uskupení už dávno současné potřeby péče o duševní zdraví správně předvídala a pustila se do reformy psychiatrické péče dřív, než se k tomu rozhoupala oficiální místa. Díky tomu je s kým se spojit a v nelehkém údělu si vzájemně pomoci.
