Významný český literární bohemista Jiří Opelík nedávno zaujal precizní editorskou přípravou souboru publicistiky Karla Čapka z roku 1938 (Tichý hlas, nakladatelství Arsci) a vzápětí se jeho jméno vynořilo v jiných souvislostech. Stal se totiž laureátem prestižní Ceny Františka Xavera Šaldy, kterou obdržel za monografii Holanovské nápovědy, vydanou pražským nakladatelstvím Thyrsus.
Šaldovská cena je nepochybně ve správných rukou: Opelík patří k našim nejpronikavějším znalcům a vykladačům literárního myšlení i konkrétních literárních textů. Dokládá to už jeho starší výbor kritik a statí, vydaný roku 1969 pod sarkastickým názvem Nenáviděné řemeslo. Jenže pak vědec dlouhá léta nemohl publikovat literární kritiky; zůstal sice v Ústavu pro českou a světovou literaturu ČSAV, byl však přeřazen do oddělení literární lexikografie, v němž výrazně ovlivnil podobu Lexikonu české literatury. Měl k tomu i patřičnou "kvalifikaci": vždyť už na začátku šedesátých let redakčně připravil spolu s Rudolfem Havlem svého času tolik uctívaný "modrý" Slovník českých spisovatelů. Převážně editorská a lexikografická aktivita charakterizuje jeho činnost též po roce 1989 (uspořádal například výbor z Jana Skácela); teprve po odchodu do důchodu se badatel znovu vrátil ke kritické práci a vytvořil mj. zmíněnou holanovskou monografii, dílo, které splňuje vysoké esejistické a odborné parametry.
Laureátství Jiřího Opelíka tudíž nevyvolává žádné pochybnosti a dokonce v určitém ohledu představuje cosi jako satisfakci Ceny F. X. Šaldy: tu totiž v posledních letech nedostal žádný klasický literární kritik nebo esejista, oceňováni byli kritičtí mluvčí z jiných oblastí, například filmoví či dramatičtí arbitři, čili znalci sfér, do nichž věhlasný Šalda nezasahoval, anebo pouze v míře nikterak podstatné. Proto by se Velký Kritik asi trochu podivoval a v záhrobí se dozajista i podivuje, proč Cenu zaštítěnou jeho jménem získává třeba popularizátor moderní hudby. Nicméně musíme počítat s tím, že Cenu F. X. Šaldy obdrží badatel z literární branže nejspíše jen výjimečně: v sedmičlenném odborném grémiu Nadačního fondu Společnosti F. X. Šaldy je jediný literát. Aritmeticky vzato, příští literární kritik může být dekorován šaldovskou cenou kupříkladu až za sedm let! Opelíkovi se této pocty zaslouženě dostalo v roce jeho pětasedmdesátin. Největší radost by však z jeho knihy měl mít nebožtík Vladimír Holan: jeho dílu se konečně dočkalo vskutku hlubinného výkladu, nikoli dosavadního kostelnického podkuřování...
