Eurovision Song Contest alias Eurosong prokázal naprosto ideovou impotenci popu, a to samozřejmě nechci kriticky psát o písních, které tam zazněly. Důležité je, co na vyhlašování výsledků soutěže nezaznělo.
Pár hodin předtím, než se rozdaly ceny v popové soutěži pro posluchače a diváky s velmi většinovým vkusem (takto Eurosong chápu a nijak mne jeho existence nepohoršuje, i když si to opravdu nepouštím), zmlátila ruská policie homosexuály demonstrující za svá práva, za práva sexuálních menšin.
V Rusku si nadpoloviční většina občanů myslí, že homosexuální styk by měl být trestán vězením, v ústavě je sice jakási rovnost menšin zakotvena, ale v praxi neexistuje. Homosexuálové jsou veřejností opovrhovanou minoritou, nemají právo uzavírat registrované partnerství ani jinak sdílet osud – do těch nepříjemných detailů, jako jsou návštěvy v nemocnici a dědictví – s osobou stejného pohlaví. A policie se podle toho k jejich demonstraci zachovala – rozehnala ji a ty výraznější demonstranty zmlátila a pozatýkala.
Ten samý den večer se nikdo z popových celebrit neodhodlal k tomu, aby se k tomuhle brutálnímu rozehnání pochodu gayů a lesbiček vyjádřil. Aby s podobnými manýry poslal Medveděva s Putinem do háje. Přitom KAŽDÝ ze světa show-businessu a popu zvlášť je v denním styku s homosexuály, spolupracuje s nimi a závisí na nich skrze armádu módních návrhářů, vizážistů či kadeřníků, z nichž je gay minimálně každý druhý. Přitom jim zjevná diskriminace homosexuálů v den jejich slávy nestála za zmínku a konflikt s pořadatelskou zemí.
Proto prosím všechny homosexuály: Až budou někde mlátit popaře, taky se na ně vybodněte!
Další články autora najdete v rubrice Z ÚHLU POHLEDU PLACATÉ ŽELVY (Reflex online)
