Zelené kouzlo

Neděli co neděli plnou aparátnických tirád, gottwaldovské dikce a upocených lží, jimiž mnozí politici usilují o náš hlas, jsem si říkal, co by se muselo v televizním studiu stát, aby se moderátor Václav Moravec obyčejně lidsky (nemyslím v policejním stylu!) nasral, jak se to u televize běžně stává většině z nás, obvykle v neděli po poledni. Konečně jsem se dočkal, i když vše skončilo sundanými brýlemi a pohledem z očí do očí!

„To snad přeháníte,“ napomenul ve svých posledních Otázkách Vladimíra Železného, který mu vyčetl, že právě ČT může za předvolební popularitu Zelených a vyloučení ostatních menších stran - včetně jeho Nezávislých demokratů - z médií.
Možná ne tak úplně. Pominu-li, že je pro náš kardiovaskulární systém lepší, když se mnohé politické útvary do médií vůbec nedostanou, musím dát doktorovi televizních koláčů za pravdu. Případ Zelených ukazuje, jaký efekt sněhové koule může před volbami způsobit jeden předvolební průzkum, který náhle přisoudí parlamentní preference straně, o jejíž existenci do té doby nevěděl ani její předseda. Během pár dnů média vyrobila ze Zelených černého volebního koně, který v politice vyčistí vzduch, aniž by si jejich předseda Martin Bursík stačil dodnes uvědomit, jestli chce například čistit spíš s pravicí, či s levicí. Žádné překvapení, když jeho kandidátka připomíná tlačenku: od mladých anarchistů až po staré marxisty. „Chceme kvalitu života,“ shrnul Bursík svůj program v posledních Otázkách. Jenže tu chce kdekdo. Mně by například nevadilo mít v garáži šestilitrový dvanáctiválec, ten ale vzduch obvykle nečistí.
Předvolební úspěch Zelených připomíná mediální podvod s Důchodci za životní jistoty, které si novináři před lety zamilovali stejně jako nyní Zelené. Zmatení, naštvaní či jakkoli vykolejení lidi, kteří se k nim v průzkumech náhle připojili, vyšroubovali jejich preference až na dvanáct procent, nakonec se ale strana do sněmovny vůbec nedostala. Což možná nebude případ Zelených, jejichž předseda umí kamuflovat absenci komplexního volebního programu věrohodněji než Eduard Kremlička. Určitě ne v náš prospěch.