Otázku z titulku mi nedávno položil jistý golfista-basketbalista-tenista, který se pozastavil nad tím, že zná mnoho lidí, kteří nějaký sport přestali dělat, zatímco golfistu, který by s hraním skončil, nezná. Otázka mě přinutila k zamyšlení, proč tomu tak je. A taky jsem si vzpomněl, že znám pouze jediného člověka, který s golfem opravdu sekl
.
S nějakým sportem se končí například proto, že jste příliš staří. Třeba squash se coby fyzicky náročná a rychlá hra už obvykle nehraje v šedesáti. S fotbalem se končí ještě dřív, běhání spojené s „okopáváním“ vás obvykle otráví okolo čtyřicítky. Druhým důvodem bývá zdraví. Dost lyžařů skončilo se sjezdovým lyžováním, protože si prostě „něco udělali“. Bolavá záda či revmatické klouby mohou být příčinou, proč omezíte i další sporty. A třetím důvodem bývá nedostatek času. Když ho nemáte, zůstane vám třeba jen hodinka týdně na jogging.
Ale zpět k otázce: proč není u nás zatím mnoho těch, kteří s golfem skončili? První přičinou je sama podstata hry, která motivuje. Skoro vždycky máte před sebou vidinu, že zahrajete dobrý výsledek. Druhou, podle mého soudu podstatnější přičinou, je specifická situace českého golfu. Golfový boom u nás trvá zatím ani ne deset let, hra je všeobecně na vzestupu. Nemáte důvod od golfu odejít, většina českých hráčů si stále připadá na začátku. Po dvou, třech i čtyřech letech hraní máte pořád velkou možnost zlepšení se. Navíc se stále objevují nová hřiště, začínají hrát vaši známí, kamarádi, a to vás u golfu udržuje.
Tím jediným člověkem, o kterém vím, že golf hrál a nechal ho, je jeden kolega z redakce. Začal hrát už v 80. letech, hrál s partou kamarádů, na počátku 90. let ale přestal, protože ho začali štvát ti golfisté, kteří patřili do kategorie nafučených blbů. Otravovalo ho, že golf se proměnil z kamarádské zábavy v přehlídku prestiže. A taky ho začaly bolet záda, takže doktor mu řekl, aby raději moc nehrál.
Občas si sám kladu otázku, jak dlouho mi asi vydrží nadšení pro golf. Podobné „propadnutí“ jednomu sportu jsem už zažil, v roce 1994 jsem začal jezdit na kole, dodnes jsem najel přes 50 000 kilometrů. Když už jsem skoro všude v Čechách jezdil, cyklistické opojení trochu opadlo. I proto jsem v roce 2004 začal s golfem. Je možné, že nastane situace, kdy stejně jako to kolo i golfové hole už nebudu používat třikrát týdně, ale jen jednou? Že budu brát golf tak, jako teď beru tenis - tedy sport, který hraju, mám ho rád, ale nijak ho neprožívám?
Asi ano. Až obehraju všechna česká hřiště, až dojdu na mez své herní výkonnosti (jednomístný hendikep?), pak si golfové hole ponechám stejně, jako mám pořád to kolo a tenisovou raketu. Nebude to už to žhavé nadšení a „milostné“ opojení, ale takový klidný, příjemný vztah… Taky není k zahození.
