Za veřejného škůdce českého průmyslu byl označován ministr životního prostředí Libor Ambrozek, když navrhoval, aby do systému obchodování s emisemi Česká republika vstoupila se závazkem, že nebude vypouštět ročně do ovzduší víc než 99 miliónů tun kysličníku uhličitého. Vláda nakonec poslala do Bruselu návrh požadující skoro 108 miliónů tun, což Evropskou komisi popudilo a seškrtala ho na konečných 97,6 miliónů. Kupodivu je teď ticho po pěšině. I tak je to podivné, systém obchodování s emisemi má dlouhodobě sloužit k jejich snižování, přesto i návrh evropské komise předpokládá skoro desetiprocentní zvýšení, protože v současnosti vypouštíme ročně do ovzduší necelých devadesát miliónů tun. A to už i tak patříme v Evropě k největším znečišťovatelům. Samozřejmě ne absolutně, ale v přepočtu na hlavu.
Za veřejného škůdce českého průmyslu byl označován ministr životního prostředí Libor Ambrozek, když navrhoval, aby do systému obchodování s emisemi Česká republika vstoupila se závazkem, že nebude vypouštět ročně do ovzduší víc než 99 miliónů tun kysličníku uhličitého. Vláda nakonec poslala do Bruselu návrh požadující skoro 108 miliónů tun, což Evropskou komisi popudilo a seškrtala ho na konečných 97,6 miliónů. Kupodivu je teď ticho po pěšině. I tak je to podivné, systém obchodování s emisemi má dlouhodobě sloužit k jejich snižování, přesto i návrh evropské komise předpokládá skoro desetiprocentní zvýšení, protože v současnosti vypouštíme ročně do ovzduší necelých devadesát miliónů tun. A to už i tak patříme v Evropě k největším znečišťovatelům. Samozřejmě ne absolutně, ale v přepočtu na hlavu.
