Vysazení bylo psychické peklo, ale došlo k uzdravení, vysvětluje Jana Bednářová, jak psychedelika mění léčbu
Jana Bednářová, ředitelka Nadačního fondu pro výzkum psychedelik (Psyres), si prošla čtvrtstoletím na antidepresivech i traumatem z domácího násilí. Dnes pomáhá financovat špičkový český výzkum, který mění pohled na psychiatrii. V rozhovoru pro Reflex popisuje své osobní uzdravení, legislativní průlom i obavy z politických čistek.
Jen v Česku trpí depresemi přes 700 tisíc lidí a 30 % z nich je rezistentních vůči léčbě. Za rok 2024 si u nás vzalo život 1 561 lidí. „Psychedelika nejsou všespásný zázrak pro každého a ještě o nich mnohé nevíme, ale výzkumy naznačují, že ve správných rukách a v kombinaci s psychoterapií mohou být nástrojem, který může pomoct zmírnit utrpení statisíců lidí. A to je pro nás absolutní priorita,“ říká v rozhovoru pro Reflex Bednářová.
Čechy teď čeká velká novinka, od ledna je legální léčba psilocybinem. „Pokud vše dobře půjde, první pacienti v NUDZu, na klinice Psyon a dalších místech by mohli být léčeni ještě v průběhu letošního roku,“ informuje Bednářová. Do problematiky duševních onemocnění a jejich léčby ji před více než 20 lety přivedl osobní příběh. Dlouhodobě se potýkala s depresemi a úzkostmi, přičemž standardní léčba se ukázala jako nedostatečná. Změnu v jejím životě přinesla zkušenost s psychedeliky.
Chápu, že tým vědců potřeboval peníze pro výzkum. Jaká byla ale vaše osobní cesta k tomuto tématu?
Připojila jsem se v říjnu 2022 přes svou vlastní, velmi dlouhou zkušenost. Byla jsem 25 let na antidepresivech a anxiolytikách, včetně hospitalizace v NUDZu. Tam jsem si po čase uvědomila, že antidepresiva mě zjevně neuzdravují. Pomáhaly mi přežít, ale k plnohodnotnému životu, pocitu naplnění nebo schopnosti prožívat radost to nevedlo. Rozhodla jsem se udělat vše pro to, abych je vysadila, přestože mi lékaři dlouhodobě tvrdili, že je budu brát do konce života.
Jak probíhalo vysazování?
Byl to složitý proces. Asi tři roky po odchodu z NUDZu se mi podařilo léky vysadit, ale přišlo emoční i psychické peklo. Antidepresiva mé emoce oplošťovala, a když zmizela, všechno se vyvalilo. Měla jsem velmi silné příznaky z vysazení, které trvaly měsíce. Pak jsem náhodou viděla dokument Fantastické houby. Začala jsem studovat klinické studie a zjišťovat, co psychedelika vůbec jsou. Nakonec jsem v zahraničí vyzkoušela mikrodávku a ta mé fyzické příznaky z vysazení prakticky okamžitě zklidnila.
Co konkrétně jste během experimentů s psychedeliky prožívala? Jak se takový zážitek dá popsat pro lidi, kteří nikdy nic takového nezažili? Máme si představit fialový les, oživlé houby nebo mluvící stromy?
Psychologický obsah navozený psychedeliky nebo řekněme „zážitek“ je velmi individuální. Lidé popisují velmi širokou škálu vizí, vjemů, pocitů a emocí. Od setkání s různorodými entitami, bytostmi, zvířaty přes geometrické obrazy, fraktály, bílé světlo, vesmír, hudbu v obrazech, až po živé vzpomínky nebo symbolické obrazy z minulosti, silné emoce, euforii, prázdnotu, pocity jednoty a podobně.
V mém případě se jednalo především o náhled na věci minulé, zapomenuté nebo nevědomé, jako těžké životní zkušenosti a jejich pravá velikost, fyzické projevy strachu, spoutání, nesvobody, silné emoce jako hluboký zármutek. Viděla jsem své pocity a utrpení jakoby v obrazech nebo jako film. A cítila je. Cítila jsem například bolest dělohy a spolu s tím uviděla a vyřkla svou bolest, že nejsem mámou. Nevěděla jsem o tom. Konfrontace s tím, že jsem lhala sama sobě, neodpustila těm, kteří mne zranili, ani sobě, přestože jsem žila v domnění, že ano.
Co z toho bylo nejhorší? A zapisovala jste si zpětně své prožitky?
Největší byl strach, že se nikdy neuzdravím, že jsem nenávratně porouchaná a nehodna lásky. Ten jsem pod vlivem psychedelik zažívala opakovaně. Když jsem si to vše dnes ze zápisků připomněla, cítím naprostý pokoj. Došlo k úplnému uzdravení všeho. Ale to se stalo až dlouho poté a nelze to přisoudit psychedelikám. Právě to, co přijde po zkušenosti, je klíčové.
Zmiňovala jste, že vaše problémy sahaly hluboko do minulosti…
Ano, deprese mě provázely od dětství. Ve dvaadvaceti letech přišel tvrdý pád. Přestala jsem vstávat z postele, zatáhla závěsy a chtěla jsem prostě „nebýt“. Později se přidala další životní traumata. V dospělosti jsem se stala obětí domácího násilí. Lidé mě vnímali jako silnou soběstačnou ženu, ale uvnitř jsem o sobě neskutečně pochybovala, což je pro manipulátora ideální půda. I proto dnes o svém příběhu mluvím otevřeně. Aby lidé v krizích věděli, že cesty k uzdravení existují.
Česko má v psychedelikách obrovskou historii díky Stanislavu Grofovi (americký psychiatr českého původu, jeden ze zakladatelů transpersonální psychologie, pozn. red.). Kromě teoretického nástinu tohoto směru zkoumal také využití změněných stavů vědomí pro léčení. Kde se nacházíme dnes?
Díky úsilí vědců i našeho fondu jsme za poslední roky vystoupali mezi světovou špičku. Profesor Horáček, dr. Tomáš Páleníček z NUDZ nebo dr. Filip Tylš z kliniky Psyon jsou zváni na přední světové konference mezi lídry oboru. A co je klíčové: podařilo se nám prosadit legislativní změnu. Od 1. ledna 2026 je v České republice legální léčit psilocybinem pod lékařským dohledem. V tomto legislativním rámci jsme unikátní a daleko před zbytkem Evropy.
Jak vypadá psychedeliky asistovaná psychoterapie v praxi?
Není to o tom, že dostanete pilulku a jdete domů. Je to celý komplexní balíček. Nejprve proběhne důkladné psychiatrické a krevní vyšetření k vyloučení kontraindikací (např. psychózy, bipolární porucha, závislosti, kardiologické onemocnění apod.). Následuje psychoterapeutická příprava. Samotné sezení trvá 2 až 8 hodin podle použité látky a po celou dobu jsou přítomni psychiatr a psychoterapeut. Klíčová je pak následná integrační terapie, kde pacient zpracovává to, co pod vlivem látky prožil.
Čím se liší účinek psychedelik od běžných antidepresiv?
Antidepresivům trvá týdny až měsíce, než zaberou. Psychedelika se považují za látky s rychlým antidepresivním účinkem. U některých pacientů se efekt projevil i druhý den. To je zásadní například pro onkologické pacienty trpící existenciální tísní, kteří nemají čas měsíce čekat. Psychedelika navíc vyvolávají stav rozšířeného vědomí a neuroplasticitu (nárůst nových neuronálních spojení). Otevře se jakési „neuroplastické okno“ trvající asi šest týdnů, během něhož můžete pod vedením terapeuta např. přenastavit vzorce myšlení nebo zpracovat hluboká traumata, ke kterým vás obranné mechanismy mozku nemusí pustit. Obsah integračního procesu i působení látky samotné je velmi individuální.
Jak čelit předsudkům, že psychedelika jsou jen „nebezpečné drogy“?
Racionální vědeckou evidencí. K dnešnímu dni probíhá nebo je naplánováno 311 klinických studií na psilocybin. Z dat jasně vyplývá, že psilocybin má minimální závislostní potenciál. Zatímco škodlivost alkoholu na stupnici nebezpečnosti skóruje okolo 70 bodů, psilocybin je na šesti bodech. Pod dohledem lékařů je riziko závislosti nulové.
Může psychedelická terapie člověka psychicky rozbít? Co obávaný „bad trip“?
V odborném prostředí pod dohledem lékaře případy klasických „bad tripů“ prakticky neexistují. Pokud přijdou náročné pocity – úzkost, časová distorze, pocit ztráty kontroly – terapeut je tam od toho, aby pacienta uklidnil. Pokud by šlo do tuhého, lékař může účinek látky farmakologicky ukončit.
Mně osobně se stalo, že mě zkušenost mimo klinické prostředí na nějaký čas psychicky rozbila, protože otevřela těžká traumata. Ale paradoxně to bylo přesně to, co jsem potřebovala. Spadnout na kolena, přijmout pokoru a začít budovat své myšlenkové vzorce znovu a lépe. V nekontrolovaném prostředí doma bez odborníků ale takový zážitek samozřejmě bezpečný být nemusí.
Proč by měli soukromí dárci a byznysmeni investovat miliony do výzkumu psychedelik?
Protože podporujeme nekomerční, nezávislý výzkum a otázek, na které nemáme odpovědi, je dlouhý seznam. Farmaceutické firmy potřebují velmi rychle komerčně návratný lék. My financujeme výzkum, který si klade i nepříjemné otázky a jehož jediným cílem je bezpečnost a potřeby pacienta. V současnosti navíc grantový balíček v ČR klesl o 790 milionů korun a šance získat státní grant je asi jedna k deseti. Vědci tráví týdny psaním žádostí, místo aby hledali odpovědi a pomáhali pacientům. Pokud chceme udržet špičkové české mozky doma, soukromá filantropie je klíčová. Náš ideální cíl je mít ročně k dispozici 100 milionů korun. Chystáme i nové studie, například s látkou 5-MeO-DMT v oblasti prevence Alzheimerovy choroby a demence.
Kdy se léčebný psilocybin reálně dostane k prvním českým pacientům?
Legislativu máme, teď řešíme distribuční model, dovoz látky a jednání se zdravotními pojišťovnami, aby se z toho nestala jen léčba pro bohaté. Náš fond poskytl nadační příspěvek na zajištění prvních 250 dávek psilocybinu pro české pacienty. Pokud vše dobře půjde, první pacienti v NUDZu, na klinice Psyon a dalších místech by mohli být léčeni ještě v průběhu letošního roku.
Jak vypadala cesta českého týmu mezi domorodce, kteří zkoumali rituály ayahuascy přímo do Amazonie, nebo co říká ředitelka nadace na kroky Andreje Babiše v protidrogové politice, si můžete přečíst v plné verzi rozhovoru v Reflex Premium.
