„Po zkušenosti s psychedeliky jsem přehodnotila celý svůj život,“ říká ředitelka fondu Psyres Jana  Bednářová

„Po zkušenosti s psychedeliky jsem přehodnotila celý svůj život,“ říká ředitelka fondu Psyres Jana Bednářová Zdroj: Zbyněk Pecák

Jana Bednářová
Jana Bednářová
2 Fotogalerie

Po zkušenosti s psychedeliky jsem přehodnotila celý svůj život, říká ředitelka fondu Psyres Jana Bednářová

Matěj Nejedlý

V Česku trpí depresemi stovky tisíc lidí a třicet procent z nich je vůči běžné léčbě rezistentní. Jana Bednářová, ředitelka Nadačního fondu pro výzkum psychedelik (Psyres), si prošla čtvrtstoletím na antidepresívech i traumatem z domácího násilí. Dnes pomáhá financovat špičkový český výzkum, který mění pohled na psychiatrii. V rozhovoru pro Reflex popisuje své osobní uzdravení, legislativní průlom i obavy z politických čistek.

Nadační fond pro výzkum psychedelik vznikl z iniciativy a potřeby samotných vědců. Založili ho odborníci v oblasti psychiatrie a výzkumu i léčby psychedeliky v Česku: profesor Jiří Horáček a jeho kolegové Tomáš Páleníček a Martin Brunovský. 

V roce 2016 zjistili, že potřebují dělat výzkum a navázat na historické prvenství, jež u nás výzkum psychedelik měl v 70. letech. Ale chyběly jim finance. Národní ústav duševního zdraví (NÚDZ), kde všichni působí, na tyto projekty prostředky neměl. „Fond tedy vznikl primárně k získávání financí pro nekomerční výzkum,“ říká Bednářová v rozhovoru pro Reflex

Do problematiky duševních onemocnění a jejich léčby ji před více než 20 lety přivedl osobní příběh. Dlouhodobě se potýkala s depresemi a úzkostmi, přičemž standardní léčba se ukázala jako nedostatečná. Změnu v jejím životě přinesla zkušenost s psychedeliky. 

Chápu, že tým vědců potřeboval peníze pro výzkum. Jaká byla ale vaše osobní cesta k tomuto tématu?

Připojila jsem se v říjnu 2022 přes svou vlastní, velmi dlouhou zkušenost. Byla jsem 25 let na anti­depresívech a anxiolytikách, včetně hospitalizace v NÚDZ. Tam jsem si po čase uvědomila, že antidepresíva mě zjevně neuzdravují. Pomáhala mi přežít, ale k plnohodnotnému životu, pocitu naplnění nebo schopnosti prožívat radost to nevedlo. Rozhodla jsem se udělat vše pro to, abych je vysadila, přestože mi lékaři dlouhodobě tvrdili, že je budu brát do konce života.

Jak probíhalo vysazování?

Byl to složitý proces. Asi tři roky po odchodu z NÚDZ se mi podařilo léky vysadit, ale přišlo emoční i psychické peklo. Antidepresíva mé emoce oplošťovala, a když zmizela, všechno se vyvalilo. Měla jsem velmi silné příznaky z vysazení, které trvaly měsíce. Pak jsem náhodou viděla dokument Fantastické houby. Začala jsem studovat klinické studie a zjišťovat, co psychedelika vůbec jsou. Nakonec jsem v zahraničí vyzkoušela mikro­dávku a ta mé fyzické příznaky z vysazení prakticky okamžitě zklidnila.

Co konkrétně jste během experimentů s psychedeliky prožívala? Jak se takový zážitek dá popsat pro lidi, kteří nikdy nic takového nezažili? Máme si představit fialový les, oživlé houby, nebo mluvící stromy?

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!

Články z jiných titulů