Z evropské politiky je korida: Jak se vymanit ze spárů populistů a neusnout na vavřínech dřívější prosperity?
Německý kapitalismus, který byl dlouho hnacím motorem Evropské unie, je v problémech. Místní buržoazie pláče. Střední třída je zneklidněna. Země upadla do spirály rostoucího dluhu i klesající konkurenceschopnosti, potýká se s nechtěnými dopady migrace a zeleného fanatismu. To provázejí zemětřesení na politické scéně. Kancléř Friedrich Merz trhá rekordy v neoblíbenosti. A náš nejdůležitější soused se dostává do kleští pravicového i levicového extremismu.
V letošních zemských volbách všude výrazně posílila pravicová Alternativa pro Německo (AfD), která se pro mnohé stala celoevropským strašákem. V Berlíně pak před několika dny s převahou vyhrála extremistická Die Linke (Levice). Ta volá po vyvlastňování soukromých bytů, někteří její příznivci jsou antisemité a cloumá jí progresivismus. Mainstreamové středové strany – CDU, SPD a Zelení – dostaly ve všech letošních zemských volbách méně hlasů než při minulých hlasováních. Na celostátní úrovni vládnoucí CDU se v Meklenbursku-Předním Pomořansku dokonce vůbec nedostala do parlamentu, což se jí v žádné spolkové zemi nestalo od druhé světové války. „Je to katastrofa,“ konstatoval kancléř Merz.
Jenže to, co sledujeme v Německu, je součástí dlouhodobých otřesů v Evropě. Kontinent je politicky stále více fragmentovaný. Populisté a extremisté porcují Evropu na svém oltáři. Česko nemusí být výjimkou.
A to nás příští rok na jaře čekají prezidentské volby ve Francii, které mohou přivést do Elysejského paláce Marine Le Penovou. Ta má podle průzkumů tentokrát skutečně šanci vyhrát. Poté budeme i na evropské půdě sledovat jiný tanec. Navíc se zatím jako její největší soupeř rýsuje levicový šílenec Jean-Luc Mélenchon. Tím jsme opět u souboje pravého a levého extrému, zatímco střed vyklidil pole. Uvidíme, zda i Elysejská v Paříži, na jejichž dolním konci se nachází palác francouzské hlavy státu.
Parlamentní volby budou příští rok i v dalších důležitých evropských státech – Itálii, ve Španělsku a v Polsku. Ale také ve Finsku, v Estonsku, Řecku a pro nás stále zajímavém Slovensku, kde řádí premiér Robert Fico. K tomu se uskuteční dalších pět zemských hlasování v Německu.
Co se bude dít s rozbitou Evropou?
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
