Řecký kýč, jak ho známe a jak ho máme rádi... místní dělají vše pro to, aby si ho cizinci letos zase mohli užít i bez zakrytých úst

Řecký kýč, jak ho známe a jak ho máme rádi... místní dělají vše pro to, aby si ho cizinci letos zase mohli užít i bez zakrytých úst Zdroj: Profimedia.cz

Autorka na trhu, kam převážně farmáři z okolí svážejí své výpěstky a produkty. Mezi stánky se ústenky nosí, stejně tak v obchodech, jinak si je nasazuje jen ten, kdo chce.
Přáním je, aby se postupně ústenky nemusely nosit téměř nikde. Jestli se to Řekům povede, je ale otázka. Každopádně proočkovanost národa je velmi vysoká.
2
Fotogalerie

Modlitba za turisty: Reportáž z Řecka, připravujícího se na druhou pandemickou letní sezónu

Řekové dělají poslední měsíce maximum pro to, aby se letos na jejich pláže vrátili cizinci a cítili se co nejméně omezeni a ohroženi novým koronavirem. Současně je pro ně prioritou ochránit zdraví svých občanů. Hlavně na ostrovech, kde je logicky skromnější zdravotní péče. Pro Řecko, stále balancující na hraně bankrotu, je zásadní, aby se neopakovala katastrofická loňská letní sezóna.

„Řecko chce prý do června naočkovat všechny obyvatele ostrovů a taky většinu na pevnině, aby bylo všechno otevřené a turisté nemuseli chodit v rouškách,“ říkám s pochybovačným úsměvem Gisele poté, co jsme se na přivítanou objaly a olíbaly na tváře – od listopadu jsme se neviděly. Za těch šest let, co je Řecko mým druhým letním domovem, jsem zvyklá na silná oficiální prohlášení, jež se v drtivé většině významně míjejí s realitou.

„Je to tak, vážně. Jsme v očkování hodně dobří. Lepší než většina Evropy,“ říká pro mě překvapivě Gisela s tím, že se řecká vláda výjimečně nechlubí něčím, co není.

„Mám celkem přehled, jak to je s očkováním v Evropě, protože mí stálí hosté volají a právě podle stavu očkování přeobjednávají nebo rovnou ruší letošní dovolenou,“ pokračuje s tím, že největším zklamáním je pro ni osobně Německo, kde některé spolkové země zaostávají podle ní i za Českou republikou – a to je co říct, zvedá Gisela obočí.

Gisela je Němka, jež se před zhruba třiceti lety vdala za Řeka Christose a téměř dvacet let vlastní a provozuje apartmánový hotel na Chalkidiki. Drtivá většina jejích hostů se opakovaně vrací, jsou už téměř jako vzdálená rodina, a tak jí často volají a vylévají si srdce, popisují, co se u nich v té které zemi (Německo, Francie, Nizozemsko, Bulharsko…) děje. Proto jí věřím, když vzdychá, že právě malá proočkovanost nejen v Německu ohrožuje celou sezónu.

„Kdyby to mělo být jako loni…,“ rozhodí rukama.

 

Stejnou reakci pak vidím u dalších známých – od farmářů přes hoteliéry po rybáře –, s nimiž se postupně potkávám. Strach z téměř nulových výdělků je velký. Jedno léto v podstatě bez turistů, a tedy bez práce se přežít nějak dalo, letos by to už mnohé z nich prý uvrhlo do chudoby.

„Štve mě, že se všude mluví o komplikovaném cestování. Straší lidi! Zrovna včera jsme se s Christosem dívali v televizi na německé zprávy. Přitom to není pravda, ne? Ti, co sem přes to všecko jezdí a létají, říkají, že to zase taková hrůza není, no ne? Ty přece taky,“ rozčiluje se Gisela.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!