Jakub König začínal v roce 1994 s kapelou Obří broskev. Teď má za sebou ocenění na cenách Anděl, vychází mu nová deska s projektem Kittchen, nový dystopický román Vřeteno a taky začal malovat. V rozhovoru upřímně popisuje svoji cestu od smutku a alkoholu ke spokojenosti sám se sebou i se svým životem. Pomohlo mu holotropní dýchaní, ale taky hudba a tvorba samotná.
König dřív zpíval a vystupoval v masce, v projektu Kittchen nejdřív působil anonymně. Říká, že teď už masku třeba v rozhovorech nepotřebuje, protože se za ni tak trochu schovával. Mluví o nejistotách, které ho provázejí od dětství, o pocitu nedostatečnosti. Jeho texty jsou osobní a jsou pro něj terapií, se kterou se zároveň umí ztotožnit posluchači. S každým dalším koncertem je očista s pomocí textu lepší. Líčí přerod, kterým za posledních 10 let prošel. A na jehož konci je teď spokojený člověk.
Klíčovou roli v životě Jakuba Königa sehrála terapie a holotropní dýchaní. Pomohlo mu zbavit se alkoholu, který mu ničil život, podobně jako ho zničil jeho otci. Vyrůstal v České Lípě a v jeho nejbližším okolí bylo normální pít. Zároveň právě v dětství mají kořeny pocity méněcennosti a nedůvěry sám v sebe. Holotropní dýchání může podle Königa ukázat v podvědomí uložená traumata a otevřít záměrně přehlížené problémy. Funguje do jisté míry podobně jako LSD, které prý může být s pomocí a ve správném prostředí taky pozitivní. I ze své zkušenosti ale ví, že tomu tak není vždy.
König v rozhovoru představuje svoje zkušenosti z holotropního dýchaní a to, jak může lidem tato zkušenost pomoct. Mluví o ponorech, které se přenášejí i do jeho výtvarné tvorby. Inspirují ho barvami, ale i náladou a vyzněním. Poznávání sebe sama a získávání sebevědomí mu dává sílu tvořit víc a odvážněji.
Čím Jakuba Königa oslovují a inspirují dystopické světy? Čím pro něj byl alkohol a jak mu škodil? Proč mu ve výsledku pomohlo ne úplně úspěšných 17 let s první kapelou? A zbavil se už úplně smutku ve svých textech?
Na další zajímavé rozhovory se podívejte zde >>>
