Odboráři se tváří, že bojují za práva všech. Asi jako se kdysi u Madridu bojovalo za Prahu. To je ovšem nesmysl, protože některé nároky se navzájem vylučují.
Bylo by lépe, kdyby odborářští bossové mlčeli. Tvrdí, že bojují za zájmy všech a ještě se omlouvají, že to bude většinu lidí bolet. Není to pravda, bojují především za sebe, protože čím větší chaos a čím je lidem hůře, tím lépe pro ně. Pro odboráře a levicové politiky musí být noční můrou představa, že by společnost zbohatla, nezaměstnanost zmizela a nikdo jejich hudební produkce na vuvuzely a hluboké myšlenky z jejich transparentů nepotřeboval. Zaměstnanci v soukromém sektoru mají jiné zájmy, než státní zaměstnanci. Živnostníci nechtějí totéž, co zbytek pracujících.
Levice se teď vysmívá a mluví o řecké lži. Jenže jaká řecká lež, když ročně zaplatíme jen na úrocích dluhu 70 miliard. Zle nebude, zle už je. Hlavně škrtněte těm druhým. A pokud má chcípnout koza, ať je sousedova. V soukromém sektoru už se propouštělo a škrtalo. Stát jako firma zkrachoval a teď je otázka, kdo to má zaplatit. Protože to frustrovaný lid neví, plácá o defenestracích. Nejvíc o tom mluví lidé, kteří by ani kotě neutopili. Bylo by lepší, kdyby si ty řeči nechali a navrhli něco rozumného.
Žádná vláda není schopna vládnout tak, aby občany uspokojila. Podle jednoho průzkumu si lidé myslí, že by byli spokojeni, kdyby měli o třetinu vyšší příjem, než teď mají. Já jsem například v žoldu CIA, KGB, Vatikánu, Mossadu, zednářů, sudetských Němců a Brigády svatých mučedníků věčného půlměsíce. (Tím otevřeně odpovídám na obsedantní otázky některých lidí, v čím žoldu škodím lidu.) Stejně si ale myslím, že by mi mohli přidat. A tohle si myslí všichni a většina se nedočká a jakákoli vláda bude nakonec označena za protilidovou.
Třeba teď žádná stávka nebude, to se ještě uvidí. Ale jednou přijde, škoda nechat ty trubky doma.
Stávce čest.
