Když na komiksové scéně přistane skoro tříkilová bichle čítající 848 stran tvrdé americké sci-fi od „zánovního“ komiksového scenáristy, pozdvihnou i ti nejcyničtější komiksáři tázavě obočí. A když celé vydání provází od samého začátku silné emoce a často ukrutná smůla, je z toho poprask. O nakladatelství Mighty Boys se mluví a mluvit bude – zejména protože svůj první komiks, zpožděný od avizovaného data vydání půl roku, posílají týden po publikaci do stoupy.
Napsat pouze recenzi v případě dvojkomiksu Přístav Země a Zatmění snad ani nejde. Alespoň krátce musíme osvětlit, že za projektem stojí Filip Štěpánek, skalní komiksový fanda, který se rozhodl utratit svoje peníze a vstoupit v poměrně nešťastné době do nakladatelského rybníka. Zveřejnil kontroverzní kodex nakladatelství, který namísto jeho snahy o poctivý přístup vyzdvihl hlavně jeho naivitu. Zkrátka – komunita se do něj pustila pěkně zostra. A to byl jen začátek.
Výstřední a vadné
Jako první komiks k vydání pak Mighty Boys ohlásili dva komiksy Zacka Kaplana, které vydalo americké vydavatelství Top Cow. Pěkně v jednom svazku a v několika variantách provedení, protože crowdfunding není do začátku vůbec špatná volba. Filip si vyjednal práva, komiks přeložil a sám sobě byl i technickým redaktorem. Ta poslední funkce mu opravdu sedla. Přístav Země je zknihařený precizně, některé vychytávky jako lakované stránky, na nichž opravdu neuděláte na černé ploše otisk, působí výstředně, až marnotratně – ale když do toho dáte na začátku všechno, nechcete kompromisy.
Takže nové nakladatelství si vymyslelo libůstku, objednalo speciální papír – a tím se podle všeho výroba protáhla. Nakonec po nejrůznějších peripetiích (jako zpožděný překlad) kniha vyšla a fanoušci ji dostali. A jeden se ozval, že v bonusových materiálech je osm stran zpřeházených. Jelikož jde o chybu tiskárny, bude se náklad stahovat a celý tisknout znovu… A to snad k příběhu vzniku stačí, pojďme na komiksy samotné.
Emzáci přijdou a sežerou nás
Přístav Země je krásné sci-fi béčko s kritikou tržního hospodářství, korporací zejména. Kaplan rozvíjí myšlenku Stephena Hawkinga, že kdyby nás navštívili mimozemšťani, bude to nejspíš průšvih. Něco jako kdysi Evropané pro Indiány. A taky že ano. Celý příběh je trochu schematický, je vidět, že Kaplan toho chce říct hodně, ale prostoru je málo. Mimozemšťané dají lidstvu technologii pohonu na vodu a za to chtějí jen skrovný přístav v našem koutku galaxie. A dodají zdarma i deky plné infikovaných blech – v jejich případě nebezpečných infekcí z kosmu. K tomu kolaps světové ekonomiky založené na fosilních palivech, kterým je ze dne na den konec.
Celé se to pěkně rozjíždí, brzy je jasné, že volná ruka mimozemského trhu nás snadno rozmáčkne – a vtom je konec. Doslova v nejlepším. Série od roku 2019 dál nepokračuje. Když přehlédneme skutečně amatérský překlad, který podstatně brzdí čtení, máme tu svižnou scifárnu, u které nebudete jásat nad posunutím žánrových látek, ale určitě vás neurazí. Výtvarně jde o líbivý americký mainstream (i když má kresbu na svědomí Ital Andrea Mutti, jenž ale kreslil pro většinu velkých vydavatelů na obou stranách oceánu), kterému již zmíněný lesklý papír moc sluší.
Když se z lidí stanou noční tvoři
Příběh Zatmění je na tom o poznání lépe. Kromě minimálně o dvě třídy lepšího překladu se jedná o skutečně ukončený příběh, na kterém je vidět, že Kaplan má rád třeba Živé mrtvé. Ale zombie tu nenajdete. Jen zbytek lidské civilizace, která žije v podzemí a na povrch chodí jen v noci. Slunci se totiž něco přihodilo, a kdokoli se teď dostane na přímé sluneční paprsky, skončí upálenější než upír. Fakt. Celý New York drží v rukou opět korporace, která ovládá solární panely, a tudíž i život. Kaplan ty kapitalisty doopravdy nemusí a rozjíždí postapo thriller, kde jde nejen o přežití, ale také o rozkrytí mocenských struktur a nalezení – či nenalezení – „léku“, který by opět vyvedl lidi na povrch.
Celé to moc pěkně šlape a nespornou výhodou je, že je všechno hezky v jedné knize – jistě, klidně to mohly být knihy dvě a nic by se nestalo, ale formát komiksových omnibusů je v zahraničí stále populárnější, tak není důvod nezkoušet ho u nás. Kresbu má na svědomí další Ital, Giovanni Timpano, jehož projev vykazuje více prvků evropské výtvarné komiksové školy, ale i jeho kresbu můžeme označit za globální.
Takže tu máme jednu knihu, a hned tři příběhy – dva literární a jeden nakladatelský. Ten poslední je pro Filipa Štěpánka zcela jistě dobrodružnější než přistání mimozemšťanů v Praze. Ostatně pro čtenáře asi taky. Ale „díky“ všem těm problémům si asi ještě stále můžete tenhle artefakt komiksového nadšenectví objednat na stránkách nakladatelství – tiskárna knihu znovu dodá v červnu.
