nahoru

Když se rozejdou vzteklá malá Číňanka a trans žena, je z toho komiksová pecka

Kryštof Eder24. dubna 2021 • 11:40
Když se rozejdou vzteklá malá Číňanka a trans žena, je z toho komiksová pecka
foto: Archiv nakladatelství Centrala

Komiks Pecka otevírá scéna, v níž trojice ústředních postav pobíhá mezi stromy. Dvě ženy a malá dívka běží, cení přitom špičaté zuby a celkově v jejich tvářích sledujeme až jakési animální rysy; hon skončí ve chvíli, kdy jedna z žen začne telefonovat. Jedna z žen, Ray, nabude zpět lidské podoby a vyřídí hovor se sestrou, která se shání po své dceři.

V centru pozornosti komiksu Pecka, jehož český překlad Hany Vaškové právě vydalo nakladatelství Centrala, stojí Ray a její přítelkyně Bron. Jejich partnerský vztah je pravidelně zpestřován péčí o Rayinu neteř Nessie. S malou dívkou si Bron s Ray skvěle rozumějí, jinak to však v jejich životech žádná sláva není. Vztahy, v nichž jsou ženy zamotané, jsou totiž veskrze pochroumané, problematické, a kontakty s blízkými je dovedou pěkně zabolet.

Intimně laděné vyprávění zaměřené na husté předivo mezilidských vazeb umocňuje prázdnota, která ze stránek čiší – pokud už se vyhrabeme z interiéru, prostory jsou povětšinou vylidněné či poloprázdné. Symetricky rozložené panely pak podněcují k pomalejší, soustředěné četbě a koncentraci na detaily. Australský*á tvůrce*kyně Lee Lai (autor*ka je transgender, což je identita, s níž si čeština zrovna netyká, proto ta poněkud neohrabaná hvězdička) účelně pracuje především s výrazy ve tvářích jednotlivých aktérů.

Černá ovce rodiny, která není černobílá

Ani vztah mezi protagonistkami samotnými není zrovna v nejlepší kondici. Bron se evidentně potýká s pěknou kupu problémů; Ray musí ráno co ráno odhadovat, v jaké náladě se její přítelkyně probudila, a vše kulminuje Broniným návratem k rodičům – Ray zanechá její odjezd v rozpacích a odluka ji nasměruje do dost chmurného životního období.

Z tohoto neúplného výčtu by se mohlo zdát, že je vztahová kaše v Pecce trochu moc hustá. Ale není tomu tak. Komiks se čte hladce a všechny výše vytčené problémy jsou prezentovány přirozeně a ladně, vyprávění mezi nimi plynule meandruje a umocňuje tím dojem, že podobné nástrahy si může život přichystat v podstatě na každého.

Lee Lai je přitom dalek*a černobílého vidění, prakticky všechny postavy jsou s tím, jak se vztahy mezi nimi vyvíjejí a proměňují (a o vztahy, zdaleka nejen ty partnerské, tu jde především), postupně nahlíženy se svými pro i proti. Výjimku tvoří snad jen Bronini rodiče (hlavně matka), u nichž je však třeba zohlednit jejich postoj k víře, do nějž jim dcera svým životem tak trochu hodila vidle; vedle toho, že žila se „vzteklou malou Číňankou“, jak Ray nazve Bronin otec, je Bron rovněž trans, jak se dozvíme z jediné, takřka mimoděčné zmínky až v závěru komiksu.

Jen se tak proběhnout

Podle úvodní scény se zdá, že si šestiletá dívka se svou tetou a její přítelkyní rozumí na jakési zcela přirozené bázi. Na rozdíl od ostatních nemá potřebu řešit Bronin gender, orientaci či problémy, do nichž zabředává. Nessie je spokojená, že si s tetou a její přítelkyní může zařvat, proběhnout se po parku. Lee Lai v knize citlivě staví kontrast mezi dětskou bezprostředností a myšlením dospělých, jež je zákonitě zatíženo konvencemi, předsudky – ale třeba i starostí o budoucnost či nezbytností říct svým blízkým čas od času pěkně od plic, jak se věci mají.

Křehký a melancholický komiks Pecka se zažere pod kůži a nezáleží přitom, zda k příběhu přistoupíme s dětskou naivitou a otevřeností jako Nessie, nebo se budeme ve vztazích pitvat jako zbytek osazenstva.

Kryštof Eder




Diskuse ke článku