Dějiny československé či české populární hudby jsou lemovány několika pohnutými příběhy slavných zpěváků a zpěvaček, kteří se pomyslně dotkli hvězd, ale jejich život vyhasl předčasně a v kulisách na hony vzdálených jejich odkazu či stopě, kterou v kultuře po sobě zanechali. Jednou z těchto osobností je zcela nepochybně i zpěvačka Iveta Bartošová. Tato trojnásobná držitelka Zlatého slavíka se narodila v Čeladné 8. dubna 1966 a dnes by se dožila 55 let.
Je poněkud hořkou ironií, že dnes většinové mínění lidí o Ivetě Bartošové ovlivňují především události z posledních let jejího života. Tedy silná závislost na alkoholu, četná konzumace léků, rozháraný a nevyrovnaný osobní život a veřejné projevy či vystoupení, nad nimiž zůstával rozum stát a která byla daleko za hranicí studu či trapnosti. Bartošová byla soustem bulvárních médií, a dlužno dodat, že velice lákavým, šťavnatým a velice snadným. Dlužno dodat, že sama jim dávala munici doslova plnými hrstmi.
Jenže pak tu je ještě rovina druhá, a tou je její tvorba z 80. a začátku 90. let. Mnohé hudební autority či skladatelé ji charakterizovali či dodnes charakterizují jako blesk z čistého nebe, jako velký talent s výjimečným hlasem, který ve své době rozvířil hladiny domácí hudební scény. Nezpochybnitelným dokladem kvality je i fakt, že její písničky se dodnes hojně hrají v rádiích a řada lidí u nich nostalgicky vzpomíná na své mládí. Stačí vyjmenovat názvy skladeb jako Tichá píseň, Dej mi ruku, Útoč láskou, Léto, O lásce, Málo mě zná, Máme tu další dobrý den a další. Mladí branci pro změnu pamatovali skladbu Dva roky prázdnin, která byla titulní písní vojenského seriálu Chlapci a chlapi.
Ale to není zdaleka všechno. Ivetu Bartošovou snad nejvíce proslavily její duety s jejím tehdejším partnerem Petrem Sepéšim, který tragicky zemřel v létě 1985 ve věku 25 let. Hity jako Knoflíky lásky, Červenám, Ani náhodou nebo Medové dny zní v éteru i po 35 letech. Úspěšný byl i projekt Balet, ve kterém se Bartošová sešla s Petrem Hejdukem (kdysi působil i v kapele Olympic) a Jindřichem Malíkem, z něhož vzešlo album nadité hity jako Hej pane diskžokej, Někdo bude tě mít rád nebo Muzikál. V 90. letech pak hrála i v řadě muzikálů. Na svém kontě má i několik filmových či seriálových rolí. Snad nejznámějšími snímky byla Svatba upírů, Láska na inzerát nebo hudební inscenace Plaváček, ve které si po bohu Stanislava Hložka střihla roli princezny.
Iveta Bartošová zkrátka měla štěstí na autory a skladatele. Psali pro ní nejen její partneři jako Ladislav Štaidl či Michal Penk, ale i Petr Hannig, Karel Svoboda či Pavel Vaculík. Není proto divu, že za svoji tvorbu získala hned tři zlaté slavíky. Navíc to byla krásná mladá žena, takže mnohé pokojíčky dospívající chlapců a puberťáků zdobily její plakáty a její tvář byla zaručeným obchodním úspěchem.
Vztahy s muži však nakonec ovlivnily její život. S postupem času to bylo ale jen k horšímu. Hudební publicisté a pamětníci však připomínají, že asi největší ranou pro ni byla tragická smrt Petra Sepéšiho, který zemřel, když bylo Bartošové 19 let. Jejím životem pak prošel Michal Penk, který pro ni napsal několik velkých hitů. Mnoho let byl jejím životním partnerem Ladislav Štaidl, se který měla syna Artura. Společné soužití však bylo velice bouřlivé a plné vyhrocených okamžiků či období. Iveta Bartošová se ale poprvé provdala až v září 2008 za herce a neúspěšného filmového producenta Jiřího Pomeje, toto manželství vydrželo jen dva roky. Následoval vztah s italským hrabětem Domenicem Martuccim a zhruba poslední tři roky života byl jejím partnerem podnikatel Josef Rychtář, za kterého se provdala v roce 2013.
Poslední léta kariéry Ivety Bartošové byla ve znamení předem ohlášených přestávek v práci a pokusů o návraty. Některé se povedly, jiné skončily katastrofálně. Rozháraný osobní život, který byl způsoben i tím, že se obklopovala nesprávnými lidmi, kteří ji jen využívali a snažili se po jejím boku zviditelnit, řešila alkoholem a konzumací prášků. Párkrát se pokusila o sebevraždu a několikrát pobyla i v léčebnách, odkud však brzy po podepsání reverzu odešla. Klikatý životní osud Ivety Bartošové se uzavřel v pátek 29. dubna 2014, kdy spáchala sebevraždu skokem pod vlak v pražské Uhříněvsi. Bylo jí 48 let.
